Náhoda

40. kapitola

,,Co? Nic. Seungmin to tak nemyslel." řekl Minho.

,,Ale myslel. Minho byl takovej pařmen. Nenechal si ujít žádnou párty. Taky první za kým jdou když je párty, je Minho. No... jestli měl i známosti na jednu noc to nevím, ale-" Hyunjina zastavila ve vyprávění Minhova ruka.

,,Počkej, zlato, tohle mě docela zajímá. Pokračuj, prosím." Jisung si stáhl Minha na sebe, aby nemohl Hyunjina zase zastavit.

,,Ne. Tohle fakt nevím jestli měl nějakou známost, ale je to asi rok a půl co se změnil. Přestal tak často chodit na párty a nějak celkově se...uklidnil? Nevím jstli je to to správný slovo. Nevěděli jsme proč, ale ta změna nám nevadila, tak jsme to neřešili. A to jste nejspíš spolu začali chodit." dopověděl Hyunjin.

,,No...pokud vím, tak žádná známost nebyla. I když...jednou jsem byl na párty a pak ráno jsem se vzbudil u nějakýho kluka v posteli. Doteď nevím, jestli se něco stalo..." řekl zamyšleně Minho. Minho se podíval na Jisunga.

,,Z-zlobíš se?" zeptal se nervózně Minho.

,,Proč by mi to mělo vadit? Jako svým způsobem mně do toho nic není. Ty máš nějakou minulost, já mám nějakou minulost. A teď jsi skvělem. A předtím taky, jinak bych se nezamiloval. Jo a pro upřesnění. Před rokem a půl jsme se s Minhem poprvé potkali v jedné kavárně. To jsme spolu ještě nechodili." řekl Jisung, zatímco se díval Minhovi celou dobu do očí. Minho si ho za zátylek přitáhl do polibku. Byli spolu tak sladcí.

,,Felixi jsme do- ooo pardon." Ve dveřích se objevila moje mamka a koukala na Minha a Jisunga. Jisung s Minhem se od sebe odtáhli a překvapeně se podívali na moji mamku. To teda všichni.

,,Dělejte jakobych tady nebyla." řekla mamka a šla do kuchyně. Jisung jen pokrčil rameny a chtěl se zase přiblížit k Minhovi, ale moje mamka zase vykoukla z kuchyně. Jisung se zastavil v pohybu a otočil se na ni.

,,Minho, to je tvůj přítel, který se s tebou rozešel? Dali jste se zase dohromady?" zeptala se.

,,Ano. Vše jsme si vyříkali a všechno je zase v pořádku." odpověděl Minho s úsměvem. Mamka se taky usmála a furt tam stála a koukala na Jisunga.

,,Už mu dáš tu pusu?"

,,Mami?"

,,Minho na ni chudák určitě čeká. No jo. Omlouvám se. Už vás nechám." řekla mamka a zase zašla do kuchyně. Jisung dal Minhovi rychle pusu s úplně červenými tvářemi. Nedivím se. Moje mamka je občas střelená. Jako teď.

Po chvíli se zase objevila ve dveřích a koukala na mě. Nechápavě jsem se na ni podíval. Pomalu přišla ke mě a prohlížela si mě bedlivěji.

,,Děje se něco?" podíval jsem se na Changbina. Chvilku vypadal nechápavě, ale pak mu nejspíš došlo, proč si mě mamka prohlíží. No...aspoň někomu to došlo...

,,Tak co. Udělal jsi věci do školy?" zeptala se mamka.

,,J-jo. Udělal." viděl jsem na Changbinovi, jak mi chce něco říct.

,,Příště tě tu nemůžeme nechat samotnýho." odpověděla mamka a vážně se na mě podívala. Nechápavě jsem se na ni podíval.

,,Ty věci do školy jsou agresivní. Pokousaly tě na krku." Vytřeštil jsem oči a podíval se na Changbina. Ten se pod mamčinou poznámkou snažil nesmát. Ostatní se to neřešili a začali se smát. Mamka se podívala kam koukám a usmála se. Došla do chodby a zavolala na taťku:

,,Zlato, dlužíš mi dvě stovky! Měl tu Changbina!" Díky tomuhle se kluci začali smát ještě víc.

,,Máš boží mamku." řekl mezi smíchem Hyunjin.

,,Že jo. Já mu to říkám furt." odpověděla mamka, když vešla do obýváku.

,,Vy jste se vážně vsadili?" zeptal jsem se.

,,Jo. Já se vsadila, že si kecal a že si sem někoho přivedeš konkrétně Changbina. A táta že si budeš dělat ty věci do školy." porčila mamka rameny.

,,Proto jsme přijeli dřív. Abychom zjistili, jestli tu někoho budeš mít." dodala mamka s úsměvem. Jen jsem koukal na mamku s otevřenou pusou. Viděl jsem ještě na mamce, že se chce na něco zeptat, ale usmála se a odešla někam pryč. Všichni jsme čekali s čím mamka příjde tentokrát. Když přišla nic neříkala a usmívala se. Pak jsem zaslechl zvuk pračky, jak začala prát. Jen jsem si zakryl obličej rukama a lehl si na gauči.