Nathalie

XXIV.

Cause I love you for infinity
OH, OH, OH 
I love you for infinity
OH, OH
*blabla*
Cause you're the reason I believe in fate
 You're my paradise
 And I'll do anything to be your love,
 or be your sacrifice

Mám pocit, že tuhle písničku, už jsem prozpěvovala, aleee nevim. Kdyžtak ji tu máte znova :D. Každopádně jsem tu včas čímž jsem překvapila asi úplně všechny hehe. No nic. Co se týče minulé kapitoly, tak jsem hrozně moc ráda za vaše reakce a že vás dlouhá pauze neodradila. Jste nejlepší ♥

Příměří s Willem bylo vlastně fajn. Všichni ho přestali přesvědčovat, že je můj Will a zdálo se, že se mu díky tomu ulevilo. Momentálně jsme seděli všichni v hostinci a jedli podivnou polívku. V tu chvíli jsem poprvé uviděla Maliu bez šátku přes tvář. Nějakou dobu váhala, jestli si ji má sundat, ale hlad byl pravděpodobně důležitější. Na spodní části tváře měla spoustu jizev. Některé byly kratší, některé delší, každá měla jiný tvar a ani jsem si nechtěla představovat, co je způsobilo. Chvíli po nás bojácně pokukovala, jestli to někdo začne komentovat, ale my jsme všichni zareagovali naprosto stejně. Dělali jsme jakoby nic a pokračovali v konverzaci. Mal se díky tomu uvolnila a po chvíli byla stejná jako vždycky.

„Já to nechápu, valčík je ten nejjednodušší tanec," zíral Charles na Ashe, jako kdyby mu narostla druhá hlava.

„Nehraj si na Anelí, prostě nejsem dobrý v tanci no," pokrčil rameny a strčil si do pusy kus chleba.

„Ale jsi princ," nadzvedl obočí. Vlastně jsem netušila, jak jsme se k tomuhle tématu dostali, ale o tanci jsme se bavili už notnou chvíli. Konkrétně jsme se bavili na Ashův účet.

„No a? Princové se rodí se schopností tančit nebo co?" Bránil se Ash a já se uchechtla.

„Nesměj se mi!" Zamračil se na mě, ale doopravdy ho to neštvalo. Byla to naprosto uvolněná konverzace. Začínalo to i vypadat, jako kdyby k nám Charles patřil.

„Williame, umíš tančit?" Zeptala se Mal. Will pokrčil rameny a pochechtával se s pohledem upřeným na lžíci. Věděla jsem, že tančit umí, asi nechtěl, aby si Ash připadal blbě.

„S tím vysmíváním se mi jsi fakt strašně nenápadný," podotkl Ash to stejné, co jsem si myslela.

„Hele! Snažil jsem se," bránil se Will a malá Ro se zachechtala, zatímco jedla kaši s bůh ví čím.

„I já umím tancovat," přidala se do konverzace a na prince se zakřenila. Ash na ní na oplátku vyplázl jazyk.

„Všichni jste se proti mně spikli, není to fér," zatvářil se nešťastně, až jsem se musela znovu rozesmát. Tahle konverzace byla tak hrozně normální, až byla úžasná. Líbilo se mi pro jednou neřešit něčí paměť nebo smrt.

„Ty naše chůďátko," přikývla jsem, když mě propálil pohledem a strčila jsem si do úst lžíci s polévkou. Nechutnala nic moc, ale aspoň byla teplá.

„Ro, jez aspoň trochu normálně," prohlásil zničehonic Will, až jsem se nechápavě zamračila. Vždyť jím normálně. Co se mu nelíbí? Zmateně jsem se podívala na tričko, jestli jsem se nepobryndala.

„Co se ti nelíbí?" Zeptala jsem se, když jsem na sobě nic neobjevila. V tu chvíli naše parta ztichla a rozhostilo se trapné ticho. Zvedla jsem pohled a konečně mi to došlo. Nemyslel mě. Myslel malou Ro, která se nechala unést tím, že není v zámku a kaši měla rozpatlanou po obličeji.

„Ou," vypadlo ze mě a zabořila jsem pohled do talíře.

„Sice neumím tancovat, ale určitě jsem lepší v šermu," vyhrkl Ash tak rychle, že byla všem jasné, že se jen snažil spravit situaci.