Everything is possible.

33

Díl navazuje, tak když tak koukněte na minulý.♥

Za chvíli přede mnou postával jen v boxerkách. Nevědomky jsem si skousla ret. Stále jsem seděla na umyvadle a pozorovala jej. Netrvalo dlouho a neměl ani ty boxerky. Zalapala jsem po dechu. Dylana má reakce očividně velmi pobavila.

,,Copak prdelko?" šklebil se. Zapřel se dlaněmi těsně vedle mých boků.

,,Tohle do mě nikdy nenarveš." špitla jsem a pohled mi sjel k jeho rozkroku. Smál se. Moc se smál a mě došlo, co jsem vlastně řekla. Tváře nabraly rudou barvu a já si myslela, že to zamaskuji rozpuštěnými vlasy. No to určitě.

,,Pročpak prdelko?" bavil se mým šokovaným výrazem.

,,To se do mě nemůže vlézt." i přesto, že jsem byla rudá čím dál víc, jsem v tomhle rozhovoru pokračovala.

,,Aby ses nedivila." mrkl na mě, popadl mě do náručí a přenesl do sprchy. Proud vody se na nás snášel, vyměňovali jsme si nadšené polibky a já cítila, jak se jeho chlouba projevuje...

,,Udělej s tím něco." zavrčela jsem mu do úst.

,,Promiň prdelko, ale tohle nefunguje na sílu vůle. Ale...hodila by se mi pomoc." odvětil se smíchem. Moc dobře šlo poznat, že si dělá srandu, tak proč jsem nad tím opravdu uvažovala. Vždyť přece... O nic nepůjde a já aspoň zbořím další zeď... A třeba by Dylan pochopil, kdyby se něco stalo a já přestala. Třeba by se pak nezlobil...

,,Nějak si se zamyslela. Děje se něco?" zajímal se. Bez odpovědi jsem nahodila ten nejvíc sexy úsměv, co jsem dovedla a pomalinku se sunula dolů. Vyvedlo ho to z míry, ale i tak se nenechal rozhodit a znovu mě vytáhl do mé normální výšky.

,,Winnie, ne že bych nechtěl, ale nemyslel jsem to tak, že to musíš udělat. Dělal jsem si legraci." ujišťoval mě o jeho předešlých slovech.

,,Já vím. Já to chci udělat, jen... na mě prosím netlač." zamumlala jsem a trhaně se nadechla. Klekla jsem si na kolena, s třepající rukou jsem uchopila jeho ne zrovna malý problém a začala...

,,Winnie." zaskuhral, když bylo po všem a věnoval mi drsný polibek. V ten moment jsem se ocitla přitlačená na stěně a sledovala, jak jeho ruka bloudí po mém těle. Bod zlomu přišel, až když se mě dotkl hodně vysoko na vnitřní straně stehna. Ztuhla jsem. Ruku jsem mu oddělala, což pro něj však nic neznamenalo. Vrátil ji zpět. Všechny vzpomínky jsem měla náhle zpět. Nechtěla jsem to na sobě nechat znát, snažila jsem se maskovat slzy. I podruhé jsem jeho ruku oddělala, avšak ani teď si nedal říct.

,,Copak? Chci ti to oplatit." šeptal. Neuvědomoval si, že mi to ubližuje. Když si ani na poněkolikáté nedal říct, silněji jsem mu zatlačila do hrudi a v rychlosti od něj odstoupila. Klepala jsem se, z očí mi tekly slzy. Nebyla to jeho vina, nepočítala jsem s tím, že by se mi mohly z ničeho nic vrátit vzpomínky.

,,Winnie." chytl mě za zápěstí. Kroutila jsem hlavou.

,,Prosím." brečela jsem a snažila se mu vykroutit. Jak nejrychleji jsem dokázala, jsem vyběhla ze sprchy, popadla první oblečení co mi přišlo pod ruku a odešla. Musela jsem se uklidnit.

POHLED DYLANA:

Vytrhla se mi. Nadával jsem si do všech možných debilů, že jsem nepoznal, že se jí to nelíbí. Mohlo to dopadnout jinak. Jistěže když mou ruku pořád odsunovala pryč, napadlo mě, že nechce. Jenže ve mě pořád převládal chtíč, myslel jsem si, že je to jakási provokace. Všechno mi došlo, až když jsem ji viděl plakat. Naštvaně jsem udeřil pěstí do zdi, vypnul vodu, osušil se a pospíchal za ní. Seděla na gauči u okna, celá se klepala a plakala.

,,Zlatíčko." zašeptal jsem a přešel k ní.

,,Promiň broučku. Mělo mi to dojít. Nechtěl jsem ti ublížit, jen..."

,,To je v pohodě, nemůžeš za to. Já..." došly jí slova. Vzlykla.

,,Co to povídáš?" ničilo mě, vidět ji v takovém stavu.

,,Já...Vrátily se mi všechny ty vzpomínky a..." koktala v návalu dalšího pláče.

,,Pojď sem." roztáhl jsem ruce na znamení, že ji chci obejmout.

,,Jsi nahý. Obleč se." kňukla.

,,Obávám se, že to je nemožné. Máš moje triko kotě a já nic jiného tady nemám. Navíc mám tepláky a myslím, že po té sprše už je to stejně jedno." zašklebil jsem se a vtáhl si ji do náručí.

,,Bude to dobrý." utěšoval jsem ji.

,,Nebude." hystericky kroutila hlavou.

,,Ale bude, uvidíš. Bude to na dlouho a chce to čas, ale věřím, že to zvládneme." líbl jsem ji do vlasů.

,,Půjdeme si lehnout, hm?" navrhl jsem. Přikývla. Chytl jsem ji pod koleny a v náručí se s ní přesunul do postele. Schoulila se mi do objetí a já si to náramně užíval. Potřeboval jsem ji, abych zjistil, že ne všechno se točí jen kolem sexu a užívat jsi jde i jinak...

,,Dylane?" šeptla po chvilce.

,,Hm?" broukl jsem.

,,Bylo...Bylo to špatný?" vylezlo z ní. Rozesmál jsem se, což ji rozhodilo ještě víc.

,,Ježiši Winnie. Viděla jsi mě? Nechápu jak se na tohle můžeš zeptat." tlemil jsem se.

,,Bylo to to nejlepší, co jsem s holkou zažil. Ty jsi ta nejlepší." dodal jsem a pohladil ji po líčku. Nechápu její obavy. I slepý by poznal, jak nesmírně jsem si to užil. Doháněla mě k šílenství...

,,Winnie, chtěl bych se tě na něco zeptat." nervózně jsem se nadechl. 

,,O co jde?" nechápala. 

,,Domluvil jsem se s mamkou, že bych k ní jel na letní prázdniny." opatrně jsem začal. 

,,To je super. Konečně ji zase uvidíš. Co je za problém?" usmívala se, ale šlo poznat, že ji mrzí, že se dlouho neuvidíme. Když mamka přišla s touhle nabídkou, neváhal jsem ani minutku. Neskutečně moc mi na ní záleží a vidíme se sotva párkrát do roka. Vím, že jsem s Winnie mluvil o tom, že chci, aby jela se mnou, ale nečekal jsem, že to přijde takhle narychlo. Hlavně mám strach, že ona to brala z legrace. 

,,Chci abys jela se mnou. New York je úžasný, měli bychom skvělé prázdniny." silněji jsem ji objal. Překvapením se zakuckala. 

,,Tvoje máma bydlí v New Yorku?" ujišťovala se. Musel jsem se zasmát. 

,,Jo, bydlí v New Yorku. Nechci na tebe tlačit, rozmysli si to, ale přál bych si, aby jsi tam byla se mnou." věnoval jsem jí polibek. 

,,Já bych strašně ráda jela, ale... Myslíš, že by mě Louis a Harry pustili?" špitla. 

,,Proč by tě nepustili?" nechápal jsem.

,,Já nevím, prostě mám takový divný pocit." přiznala. 

,,Ale no tak prdelko. Mají tě rádi, nevidím důvod, proč by ti měli bránit. Zkusíme se jich pak zeptat, dobře?" povzbudil jsem ji. Přikývla a do chvilky byla tuhá...

Prosím o zpětnou vazbu.♥ V příštím díle se opět trochu posuneme v ději, a to na maturitní ples kluků. Nechci povídku nějak zbytečně natahovat, ale jsou zde ještě věci, které bych chtěla napsat. Nic méně, konec už nám klepe na dveře!♥ Jaké máte plány na večer? Já se rozhodla, že budu koukat na jednu online show, tak jsem zvědavá, co z toho vyleze a zároveň se moc těším!  Užijte si zbytek dne. ♥