Já a Vitaa [dokončeno]

*22*

*víkend*

*pohled Moniky*

Je sobota ráno, akorát vstáváme, a tak za hodinu s Víťou vyrážíme do Prahy. Jsem zvědavá, jací jsou vlastně kluci v realitě. Vzpomínám si, jak jsem je dříve všechny sledovala, už je to pár let dozadu.

*o hodinu později*

M- Víťo můžeme vyrazit?
V- Jo, můžeme vyrazit, Maty se Samem nás budou čekat u sebe v bytě, cestou ještě vyzvedneme Dominika.
M- Super, moc se na ně těším. 

*vyzvedávání Dominika na nádraží*

*pohled Víťi*

Jsem zvědavý, co Monika bude říkat na kluky. Monika zůstala v autě a já šel Dominikovi naproti. Zahlédl jsem ho na konci chodby.

V- Dominiku!
D- Nazdárek kulišáku!
V- Jak se máš?
D- Mám se dobře, konečně vás můžu vidět. 
V- Za to jsem taky rád, pojď tudy, venku mám auto.

*v autě*

V- Dominiku, tohle je moje přítelkyně Monika, Mončo, tohle je Dominik, určitě ho znáš. 
M- Ahoj Dominiku.
D- Ahoj, rád tě poznávám.

Poté jsme společně vyrazili do Prahy, cesta trvala asi 40 minut, celou dobu jsme si povídali. Jsem rád, že si spolu rozumí, až jsem se divil, co všechno Monika ví o Youtube. Zhruba v poledne jsme dorazili k Samovi a Matymu na byt. Znova jsem je šel seznámit s Monikou. 

(S- Sam, Ma- Maty)

V- Ahoj kluci! Tohle je Monika. Seznamte se.
M- Ahoj!
Ma- Ahoj Moniko, já jsem Matyáš, můžeš mi říkat Maty.
M- Ahoj Maty, znám tě, dříve jsem vás všechny sledovala.

Maty zareagoval docela překvapeným výrazem, nečekal, že holka v jeho věku by ho sledovala na Youtube. 

(pozn. autora: omlouvám se za svoji slovenštinu, kdyby tady byla nějaká hodná duše ze Slovenska, co by mi s tímhle pomohla, napište mi do komentářů a nějak se můžeme domluvit, popřípadě můžu já pomoct vám s češtinou, nebo udělat reklamu na oplátku)

S- Čau, volám sa Sam. 
M-Ahoj Same.
Ma- No tak nám povídejte hrdličky, jak jste se poznali?
V- Docela náhodou, narazili jsme do sebe na náměstí a nějak jsme se poté začali bavit a vyklubalo se z toho tohle.
D- To zní jak z filmu.
M- Jo, taky si někdy říkám. 

*pohled Moniky*

Nečekala jsem, že kluci budou takhle milí, bavili jsme se o různých věcech. 

S- Nechcem vás vyrušovať, ale mohli by sme sa ísť najesť, je už celkom dosť hodín, práve som rezervoval stôl v reštaurácii tu za rohom.
Ma- Jo, jdeme, mám už tady celkem hlad!

*v restauraci*

M- Tak mi kluci řekněte něco o sobě.
D- Poznali jsme se pár let zpátky, začali jsme se bavit a natáčet spolu videa, pak se rozpadla SMTV a zůstali jsme takhle, jak jsme. 
M- To vím, však jsem vás sledovala. Povězte mi něco jiného.
Ma- Nic jiného se moc v našich životech neděje, máme akorát Youtube a jeden druhého, co takhle někdy jet společně na nějaký výlet, nebo natočit nějaké video?
V- Zatím Moniku moc nechci ukazovat na Youtube.
S-Jasne, chápeme to. 

V restauraci jsme strávili snad dvě hodiny, povídali jsme si a byla s nimi opravdu sranda. 

Večer jsme se šli dívat na film, pustili jsme si film Machři.

D- Pojďte! Máme hotovej popcorn a Sam už to našteloval!

*mezitím v Matyho pokoji*

V- Tak co, jak se ti líbí kluci?
M- Je s nimi opravdu sranda, mám je ráda.
V- Jsem rád že se ti líbí.

Víťa se nahnul k Monice a dal jí pusu, právě v té chvíli vešel Maty do pokoje.

Ma- Nemyslete si, že tady budete dělat nějaký techtle mechtle a pojďte do obýváku!:D

Po filmu jsme si navzájem popřáli dobrou noc a rozešli jsme se do svých pokojů. Já jsem spala s Víťou v Matyho pokoji, Sam spal s Dominikem ve svém pokoji a Maty se ještě koukal na Netflix a nakonec usnul v obýváku. 

Ráno naběhl Dominik k nám do pokoje...

D- Dobré ráno čůráci!!
V- Dominikuuu, to si děláš srandu, vypadni!
M- Víťo, podívej, už je devět hodin, musíme vstávat.
S- Dobré ráno, došiel som vám pre raňajky, nech môžete vyraziť, Dominikovi ide za hodinu a pol vlak, musíte čo najskôr vyraziť. 
Ma- Nechceme vás samozřejmě vyhazovat, ale měli byste vyrazit.
V- Jop, vyrážíme. 
M- Kluci ráda jsem vás poznala, doufám, že se co nejdříve uvidíme!
S- Ahoj!
Ma- Mějte se.

Všichni jsme se objali a pomalu jsme vyrazili i s Dominikem, odvézt ho na vlak. 

*na nádraží*

V- Tak se měj, Dominiku.
D- Jo, vy taky, díky za odvoz.
M- Ahoj Dominiku. 

Odpoledne jsme dorazili domů, po cestě jsme se stavili na oběd do McDonalds. Oba jsme byli unavení, tak jsme si pustili 13 reasons why. Celý den jsme lenošili, až jsme usnuli a probudili se až ráno. 

Zdravím Vás, hluboce se Vám omlouvám za asi půlroční "přestávku". Chtěla bych Vám teď toho tolik říct, nevím, jak to zpracovat. Chtěla jsem s tím oficiálně seknout, ale vaše skvělé komentáře mě přesvědčily, že nemůžu. Povězte mi názor na tuhle kapitolu. Chci teď od Vás slyšet, co si o tomhle všem myslíte. Záleží teď jenom na Vás, jestli mám pokračovat, nebo s tím seknout. Děkuji, že jste byli pořád tak věrní, nejde Vám poděkovat jen slovy. Uvidíme se tedy pravděpodobně u další kapitoly, zatím se mějte a odpovídejte všichni! Ani nevíte, jak mi teď tohle všechno vrtá hlavou, potřebuji opravdu slyšet Váš názor! Mějte se, u další kapitoly, zatím ahoj.