Já a Vitaa [dokončeno]

*9*

*pohled Moniky*

Od mých narozenin už uběhlo docela dost času, jsem šťastná, že mám konečně svoji práci. Rodičům jsem to psala, ale přes množství jejich práce, si to ještě ani nestihli přečíst. Myslím si, že na mě budou hrdí, ale jsem také zvědavá, co budou říkat na Víťu, přeci jen to je můj první přítel.
Líbí se mi i můj nový životní styl. Ráno spolu vstaneme, dáme si společnou snídani a potom si každý pracujeme na svém "byznysu". Potom společný oběd. Doděláme si věci do práce a máme nějakou zábavu, podnikáme různé výlety a tak.

M- Víťo, co by sis dal k večeři?
V- Mám chuť na bramboráky, umíš je?
M- No, nikdy jsem je nedělala, ale můžu je zkusit.
V- Zkus, já zatím dostříhám video, ať ho můžu zítra vydat.
M- Dobře potom tě zavolám.

*po 40 minutách*

M- Víťo, pojď je to hotový!
V- Jasný, už běžím!
V- To nádherně voní a jak to chutná? Božské, je to dokonalý!
M- Jsem ráda, že ti chutná.
V- Hele, máš zítra něco nutného na práci?
M- Ani ne, mám toho dost hotového, proč?
V- Mohli bychom si vyrazit.
M- A kam to bude?
V- Nech se překvapit.
M- Dobře, moc se těším!

*večer*

*pohled Víti*

Chci Moniku vzít do klubu, od jejích narozenin jsme nikde nebyli.

V- Moni, nechceš jít večer do klubu? Dlouho jsme tam nebyli.
M- Jo, můžeme, tak za půl hodiny?
V- Jasný, hned jak budeš moct.

*po 30 minutách*

M- Jsem ready, můžeme jít!
V- Super, tak jdem!

*v klubu*

V- Proč se koukáš tak vystrašeně?
M- To se ti jenom zdá.
V- Nezdá, řekni mi to.
M- Tak dobře, ale nebudeme to řešit, ju? Je to Sára se Sabinou, pamatuješ na ně, ne?
V- Samozřejmě, že pamatuju, ale jsem tu já, nemáš se čeho bát.
M- Já ti věřím, ale ty svině by mohly vymyslet něco navíc, znám je až moc dobře.
V- Neboj se, nic se nestane. Mám dojít pro nějaký drink?
M- Jo, můžeš, já si zatím dojdu na záchod. Sejdem se tady u stolu.

*na záchodě*

*pohled Moniky*

Bojím se jich, určitě něco vymyslí. Nechci být pesimistická, ale cítím to. Šla jsem si umýt ruce, ale najednou se otevřely dveře.

(S- Sára, Sa- Sabina)

S- Ale kohopak to tu máme?
Sa- Jsi tu s tím tvým zazobancem?
S- Seš pěkná děvka!
M- Nechte mě bejt, já nejsem žádná děvka! A můj přítel není žádný zazobanec! Jen závidíte, že mám tak hodného kluka!
S- Zase si vyskakuješ? Víš přeci, jak to dopadlo minule?
M- Ty si na mě nemáš co vyskakovat! Abys věděla, nebojím se vás!
S- Nebojíš? Tak to napravíme!

A přilítla mi facka od Sabiny, byla silná, jako od nějakého kulturisty.

S- A víš, že mi ho známe? Je nám jasný proč s ním jsi, když je tak známej!

*pípl mi mobil*

"Zpráva od uživatele Víťa"

Víťa- Kde jsi? Už na tebe docela dlouho čekám.

Sotva jsem si to přečetla, byla sem docela omámená z té facky, tekla mi krev z nosu.

*pohled Víti*

"Zpráva od uživatele Monika"

Monika- Záchod

..............pokračování příště..............

Velice se omlouvám za neaktivitu. Ale čtu různé povídky v mém stylu, aby ta moje byla lepší a zároveň nemám čas. Chci aby tohle bylo zajímavé a hledám inspiraci. Moc Vám děkuji za podporu. Další kapitolu nevím kdy vydám, ale budu se snažit do konce týdne.