Já a Vitaa [dokončeno]

*6*

*pohled Moniky*

S Víťou jsme přijeli ke mně domů, já si sbalila věci, abych mohla být co nejdéle u něj doma a mohli jsme si spolu užívat léto.
Ale taky jsem si vzpomněla na rodiče, už mi chybí, ale nemají čas mi zavolat, jak často říkají, jsem zvyklá, že si nevoláme, ale tak komu by nechyběli rodiče po tom, co se dva měsíce nevidí. Víťa o svých rodičích zatím moc nemluvil, vlastně jsme se o nich skoro vůbec nebavili.

V- Proč se tváříš tak smutně?
M- Chybí mi rodiče, uvidíme se až na konci prázdnin.
V- To mě mrzí, ale nějak to bez nich tady zvládneme.
M- To je pravda, musím.

Víťa mi vzal do auta tašku s věcmi na "přežití" u něj a společně jsme vyrazili k němu domů.

*u Víti doma*

Vybalila jsem si věci a oba jsme přemýšleli, co budeme celé prázdniny dělat.

V- Dneska bych tě měl vzít k mému oblíbenému místu, už jsem se tu taky procházel sám.
M- Jdeme na to, jsem zvědavá, jestli to místo znám.

*po cestě*

V- Jak to teď plánuješ se školou?
M- Už nijak, dodělala jsem uměleckou školu a budu se živit tím, že budu dělat obrazy na objednávku, k životu už budu potřebovat jen ateliér, barvy, plátno a tebe.

Zase ten jeho úžasný úsměv, nemám nikdy dost pohledu na jeho dokonalý úsměv.

V- A vysokou teda už taky neplánuješ, že?
M- Ne, se školou je od teď konec, budu jen dělat svoji práci, na vysokou už kašlu.
V- Je dobře že máš představu o svém životě.
M- A jak si to plánuješ ty, když jsme u toho téma?
V- Já mám maturitu z režírování, něco mě to naučilo do stříhání a dost toho umím, takže taky už na vysokou nejdu. Vidím že oba budeme mít "živnosťák", a budeme podnikat.
M- To je pravda, těším se na to.

*pohled Víti*

Chtěl jsem ji vzít k nedalekému lomu, netuším jak se jmenuje, ale jednou jsem tam byl a hodně se mi tam líbilo.

V- Tak a už tam skoro jsme.
M- Na to, že je tohle můj rodný kraj, jsem tu nikdy nebyla, těším se.

*pohled Moniky*

Přišli jsme k nádhernému lomu, nikdy jsem tam nebyla, byl to úplný úžas, dokonalé.
Dala jsem Víťovi pusu, a řekla: "Je to tu nadherné, musíme sem chodit častěji!".
On se jen usmál a já si užívala jeho dokonalého úsměvu.
Asi půl hodiny jsme tam jen seděli a koukali se na okolí. Potom jsme šli zpátky k Víťovi domů. Po cestě jsme si povídali a tak nám to rychle uteklo.

*u Víti doma*

*pohled Víti*

Došli jsme ke mně domů, měli jsme docela hlad, ale ani jeden jsme nevěděli co si udělat k večeři.
Udělali jsme si nakonec rizoto, netrvá to dlouho a já jsem měl všechny přísady doma.

M- Povedlo se nám, je výborný.
V- Taky si říkám, je to nějaký dobrý, na to, že jsme to dělali my.

Oba jsme se zasmáli.
Potom jsme si dali společnou sprchu a já, jako každý večer, přitáhl k posteli židli s notebookem, a pustili jsme si další epizodu 13 Reasons Why. Po té cestě jsme byli unavení, takže jsme rychle usnuli.

Tak doufám, že se Vám další díl líbil, děkuji Vám za návrhy, co jste napsali pod minulou kapitolu a uvídíme se u další kapitoly! :)