Já a Vitaa [dokončeno]

*2*

*pohled Moniky*

Je pátek, odpadla nám odpoledka takže mám dost času. Půjdu se do kavárny odreagovat, chci si udělat hezký víkend.

*po kavárně*

V kavárně jsem strávila dost času, ani jsem si nevšimla, že už tam jsem dvě hodiny!
Nevím, co mám teď dělat, jen tak se procházím po náměstí a přemýšlím o tom, co asi budu celý víkend dělat doma. Na náměstí je skoro prázdno, je tu jen pár lidí. Koukám se tak do země a najednou narazím do nějakého člověka. Vyrazila jsem mu z ruky mobil, tak jsem se začala omlouvat. Ale když se naše oči střetly, jako by se svět na chvíli zastavil. Koukali jsme se na sebe, ale po chvíli jsme se probudili z transu a začali si povídat.

*pohled Vityy*

Koukal jsem se na svoje Youtube statistiky, měl jsem namířeno do nedalekého parku, prozkoumat město, ale nějaká holka do mě narazila a vyrazila mi mobil z ruky, začal jsem se jí omlouvat, ale když jsme se střetli očima, tak jsem ztuhl. Byla tak krásná... potom jsme se začali bavit, ale nemohl jsem z ní strhnou oči...

*pohled Moniky*

Prý je tady nový, ale přijde mi jako bych ho už někde viděla...
No co, asi je někomu podobný, ale tím se zabírat nebudu.

(V-Vitaa M-Monika)

M- Tak ty jsi tady nový?
V- Jo, ve středu jsem se sem přestěhoval, a nikoho tu neznám, šel jsem se projít a prozkoumat okolí, co tady děláš ty?
M- Mám od poledne volno, jen se tu procházím, můžu tě provézt po nějakých zajímavých místech, jestli chceš?
V- Samozřejmě!

*pohled Moniky*

Trochu jsme se seznámili, mám pocit, jako bych našla někoho, koho jsem dávno hledala, přitom jako bychom se znali roky, moc si rozumíme. Vzala jsem ho na mé oblíbené místo u rybníku. Dlouho jsme si povídali a ztratili pojem o čase.

M- Jak ti mám vlastně říkat?
V- Jak chceš, třeba Víťo.
M- Dobře, Víťo kolik je hodin?
V- Šest, pospícháš někam?
M- Sakra...
V- Co se stalo?
M- Ujel mi autobus, nemám se jak dostat domů, rodiče nejsou doma a nemám peníze na taxi...
V- Jestli ti to nevadí, můžeš přespat u mě doma...
M- Víš, nevím, jestli to moc neuháníme...
V- Je to na tobě, jestli chceš, můžeš.
M- Tak jestli to nebude vadit.
V- Tak dobře, jdeme!

*pohled Moniky*

Super, ujel mi autobus, nemám se jak dostat domů a Víťa mi nabídl, abych spala u něj. Bojím se. Vůbec ho neznám, ale přijde mi že se nemám čeho bát, jdu do toho...

*pohled Vityy*

Je úžasná, utrácím se v jejích očích. Půjdeme spát ke mně domů. Doufám, že se jí tam bude líbit, ale vůbec nevím, co mám dělat, jak se mám chovat.

*u Víti doma*

V- Budeš chtít nějaké jídlo?
M- Můžeme něco ukuchtit!
V- Dobře.

*po půl hodině*

*pohled Víti*

Udělali jsme si palačinky a teď se jdeme dívat na film.

V- Na co se budeme dívat?
M- 13 Reasons Why?
V- Dobře, ale je tu jeden problém...
M- Jaký?
V- Mám jen jednu postel pro jednoho...
M- Jestli ti to nevadí, nějak se tam vejdeme.
V- Dobře.

Tak další kapitola příště, ať se máte na co těšit :D
Akorát pár otázek...
Nepřijde vám že se to moc urychluje?
Chcete nějakou úchylárnu, nebo normal noc?
... dík za odpovědi