36.

340 20 0
                                    

,,Neměl by sis odpočinout?" Zeptá se Jade Ethana, když ho už hodinu pozoruje ze svého místa na zemi, jak neúnavně buší do boxovacího pytle. Je jako stroj. Jeho údery jsou pravidelné jako tikání hodin.

,,Ne." Hlesne a pravou pěstí bouchne do pytle takovou silou, že ho protrhl skrz na skrz.

Jade, i když ví, že by ho měla přesvědčit k odpočinku si nedokáže pomoct a sleduje jeho zpocené tělo jako flákotu masa. Jejím pohledem věnuje pozornost každému jeho svalu na těle. Nechce se jí věřit, že tenhle vlk patří jenom jí a nikomu jinému. Ještě před rokem by si ani nechtěla představit, že by k někomu měla tak blízko a on k ní. 

,,Jade, přestaň." Přestane boxovat a frustrovaně si prohrábne zpocené vlasy.

,,Co?" Zmateně vydechne a podívá se mu do očí, které svítí zlatou barvou. Nemůže za to, že má na ní už pouhá jeho přítomnost takový vliv.

,,Skenuješ mě jako kdyby jsi měla v očích rentgen." Promne si klouby na rukách a s významným pohledem se na ni podívá. Pronese s hranou otráveností v hlase ale vlastně je mu to více než příjemné. Líbí se mu, že Jade konečně dává pořádně najevo jak jí přitahuje. Tak dlouho si to přál a konečně se to děje.

,,Furt lepší než kdyby to dělal někdo jiný. Já mám na to aspoň právo." Ušklíbne se na něj. ,,A věř mi, že kdyby to dělal někdo místo mě, tak bych to raz dva utnula." Zamračí se už pouze nad tou představou.

,,To bych chtěl vidět." Popíchne jí Ethan, který se na svou vlčici dívá s opravdovou touhou a láskou v očích. Je jako jeho óda na radost.

,,Fajn. Pokud k tomu bude důvod, tak uvidíš jak si bráním svůj majetek." Nazve ho schválně tak, jak to nemá rád a s neskrývatelnou radostí si hned na to všimne, jak se k ní pomalu ale jistě blíží. Ona totiž moc dobře ví, že Ethan chce být ten dominantní v jejich vztahu a jediný náznak, že tomu tak není ho dokáže ihned vytočit.

,,Tak majetek, jo?" Sundá si při chůzi triko a s radostí zjistí, že se Jade zalkla. Moc dobře ví, jakou moc nad ní má a nebojí se ji použít ve svůj prospěch.

,,Nebojím se Tě." Hlesne a za pomocí berle se postaví na vlastní nohy.

,,A měl by k tomu být důvod?" Zastaví se přímo před ní. ,,Měla by ses mě bát?" Šeptne jí svým hlubokým hlasem u krku na kterém jí zanechá lehký polibek.

,,Ne." odvětí pevným hlasem a vzdorovitě se podívá do jeho očí, které jí téměř ihned uhranou. Zbožňuje jeho uhlově černé vlasy v protikladu jeho zlatých, vlčích očí.

,,Taky si myslím." ušklíbne se a jemně zkousne její červený ret.

,,UTEKLA!" vpadne do tělocvičny Ben s Alexem ignorující zamilovanou dvojici. Dveře třísknou o zeď vedle nich a zanechají tam důlek od kliky. ,,Gladys utekla! Jsme v prdeli!" křičí jako smyslů zbavený a přiskočí k Ethanovi se kterým začne třást jako by se z něj snažil vytřást nějaké zlaťáky.

,,Přestaň a uklidni se!" odstrčí ho prudce od sebe a zamračeně se na něj podívá. Je mu nepříjemný jakýkoliv dotek od jiných kromě Jade. ,,Jakto, že utekla?! Vždyť byla v kleci a hlídala se ne?" založí si paže na hrudi a oba dva bratry Jade si vážně prohlédne.

,,To ano ale -" nenechá Bena domluvit.

,,Kdo ji měl v tu dobu hlídat?!" Přistoupí ke dvojici blíže a trochu se skloní aby se jim mohl dívat přímo do tváří.

,,No-no ..." Zakoktá se Ben a nervózně se podívá na Alexe, který celou situaci vnímá s mnohem větším klidem než on.

,,My dva." Odpoví za něj ale ještě než se Ethan nadechl ho zastavil gestem ruky. ,,Ale nebyla to naše chyba. Connor si nás zavolal oba dva do jeho kanceláře. Mysleli jsme si, že tam místo nás bude Natasha, která nám to přišla vyřídit." Pokrčí nad tím rameny ale lehce ustoupí od Ethana, kterému snad pomalu šlehají plameny ohně z očí.

,,Víte, co teď nastane?!" Zatne pěsti a každému zvlášť se podívá do tváře aby se ujistil, že mu věnují pozornost.

,,Ono se to nějak vyřeší ..." Špitne v naději Ben.

,,To si piš, že se to vyřeší ale nikomu z nás se způsob jakým se to bude řešit nebude líbit!"

,,Co tím myslíš?" Ozve se Jade se strachem v hlase a konečky prstů se dotkne Ethanových zad.

,,Že mezi její a naší smečkou dojde k boji." Ohlédne se na ně u dveří než odejde. ,,A věřte mi, že to nebude procházka růžovým sadem." Ucedí skrz zuby a odejde.

JADEKde žijí příběhy. Začni objevovat