JADE

44.

Divně šumící zvuky uvedly Jade s Benem a Alexem do reality. V leže rozespale mžourají do denního světla. Zraky upínají k nebi bez jediného mraku bez uvědomění, že jsou úplně někde jinde než jsou zvyklí.

,,Kde to jsme?" promluví se zastřeným hlasem Jade a opře se na rozechvělých loktech aby se mohla lépe rozhlédnout po místě. Když ale neuviděla ani jedinou věc, která by jí napověděla, že místo zná, znervózněla.

,,Alexi?" snaží se Ben upoutat bratrovu pozornost, kterou ale on upíná kamsi do dáli. Stojí vzpřímeně a doslova nevnímá.

,,Cítil jsem přílivovou vlnu uvnitř mého těla, když jsme mizeli z našeho domova. Takový pocit jsem měl, když jsme ztráceli rodiče. Má to nějaký význam?" rozmluví se najednou a pohlédne na oba sourozence. 

,,To netuším." mykne Jade rameny a společně s Benem se postaví na nohy.

,,Kde jsou ti dva vlci?" rozpomene si Ben. ,,Není to podpásovka?!" zvýší hlas. ,,Vždyť vlastně kvůli nim tu jsme!" rozkřikne se a frustrovaně si prohrábne prsty rozcuchané vlasy.

,,Uklidni se, prosím tě." snaží se ho uchlácholit Jade, když vidí jak sám se sebou bojuje.

,,Že se mám uklidnit?!" nevěřícně na ni vykulí oči. ,,To nemyslíš vážně! Vždyť v podstatě jsi tohle celé zavinila ty! Furt jsi byla posedlá hledáním rodičů!" křičí na ni jako šílený. Pocity které v sobě držel dlouhou dobu, musejí už ven a je mu jedno, že těmi slovy zraňuje sestru. ,,Oni jsou už dávno mrtví! Mrtví, chápeš to?! Místo toho aby jsi je nám přestala pořád připomínat a my mohli být chvíli  bez bolesti v srdcích, tak pořád o nich mluvíš, hledáš je, děláš scény!" žďuchne do ni ale hned na to si uvědomil, že tohle mohl vynechat. 

,,Brácho ..." chytne ho za rameno Alex ale on se mu hned vyrval. 

,,Ne! Nemůžu se uklidnit! Ztratil jsem mé pravé rodiče a pak i Connora s Emily a teď i Natashu! Vůbec necítím to pouto, které nás k sobě poutalo! Je to jako kdyby nikdy nebyla a to ty jsi mi ji vzala!" ukáže prstem na Jade, které stékají proudy slz po zarudlých tvářích. 

,,Neuvědomovala jsem si, že mým chováním jsem vám ubližovala ale také jsem vás nepřemlouvala aby jste do toho šli s semnou." mykne rameny a setře si dlaní slzy. ,,Bohužel osud měl jiné plány a tomu nemůžu a ani bych nemohla zabránit i kdyby chtěla." 

,,Jasně." zakroutí hlavou Ben a uchechtne se. ,,Miluješ vůbec Ethana?" zamračí se na ni a ona neví jestli se té otázce hystericky smát nebo brečet.

,,Vážně ses mě teď právě zeptal na to, na co si myslím, že ses zeptal?" vykulí nevěřícně oči na bratra, který se k ní momentálně chová odměřeně.

,,Nechcete toho nechat?!" rozhodí rukama Alex, když už má pocit, že jejich hádka nemá konce.

,,Ne!" odvětí Jade. ,,Samozřejmě, že ho miluju! Ty si myslíš, že když chci najít svou rodinu a opustím na nějakou dobu Ethana, tak že to znamená, že ho nemiluju?! Co to je sakra za logiku?!" rozčílí se Jade.

,,Já bych to nebyl schopný udělat, protože je tu možnost, že se už za nimi nikdy nevrátíme." odpoví jí klidně Ben.

,,Cože?" vloží se tentokrát do toho Alex a překvapeně se dívá na bratra. ,,Ty je snad nechceš najít? Co když je tu opravdu možnost, že někde jsou a čekají na to až je najdeme?!" křikne na něj popuzeně.

,,Ale taky je tu možnost, že už mezi námi prostě nejsou! Nechci být zklamaný!" namítne Ben.

,,Takže raději budeš žít s pocitem, že jsi neudělal dost pro jejich naleznutí?" položí mu Jade otázku, která ho umlčela a jde vidět, že ho tím dostala. Samozřejmě, že to nechce ale už nechce zažít ten hrozný pocit, který si ještě doteď čistě pamatuje.

,,Nehraj mi na city! Do doby než jsi byla s námi, tak bylo všechno v pohodě! Za všechno zlo, co se stalo můžeš jenom ty!" křičí na ni se slzami v očích. ,,Přitahuješ problémy. Nedivím se, že jsi nikam nezapadala!" rozeběhne se k ní v plánu jí vrazit facku aby tím potvrdil svá slova ale Alex ho chytil a shodil k zemi, kde si na něj kleknul aby ho udržel.

,,Okamžitě se sestře omluv! To snad nemyslíš vážně?!" celý nesvůj na něj se zvýšením hlasem mluví. Neví jak to bude po dobu následujících dnů ale má tušení, že bude mezi nimi panovat hustá atmosféra a nebude to zrovna lehké.

,,Zklamal jsi mě." dotčeně promluví k Benovi Jade, kterého ještě takhle nezažila.

,,Ty mě taky." odpoví jí ale když se nadechoval k dalšímu slovu, okolím se ozvalo hrůzostrašné, několikačetné vytí, které zrovna neznamená přátelské přivítání.

,,Nějaké nápady co budeme dělat?" zeptá se Alex a hned se postavil do bojovné pozice se svými sourozenci. 

,,Nesmí nás rozdělit ať se děje cokoliv." hlesne Jade a upne zrak k lesu ze kterého vyběhlo minimálně patnáct vlků, kteří s jistotou nejsou obyčejní.