JADE

6.

Od obhlídky teritoria se Jade s Ethanem navzájem vyhýbají. Dělají, že jeden druhého nevidí. Obchází se velkými oblouky a jen v případě nutnosti jsou ve společné místnosti.
Jade se však i přesto cítí mnohem veseleji, jak za celý svůj život. Hodně ji v tom pomohla Becky se kterou se za poslední tři dny hodně sblížila. Seznámila se i s Daisy, sestrou Natashy. Musela uznat, že ona je narozdíl od své sestry přátelštější. Nevyzařuje z Daisy negativní energie jako u Natashy.

Panuje zde zvláštní energie, kterou všichni na sobě pociťují. Neustále se vrtí a poposedávají. Cítí magickou sílu měsíce, který na ně má neskutečný vliv. Členové smečky po sobě nedočkavě  pokukují, kdo co dělá. Kdyby byli v jejich vlčích tělech, vrtěli by ocasem ze strany na stranu. Nemůžou se dočkat, až se budou moci proběhnout a lovit zvěř.

,,Co nám chce Connor říct, Emily?" Zeptá se zvědavě Becky, když několik minut všichni sedí v obývacím pokoji, čekající na alfu. 

,,To vám řekne on samotný." Odpoví ji pouze a dál něco rychle ťuká do mobilu. 

,,Jsme tu všichni?" Zeptá se alfa, když vejde do místnosti. Rozhlédne se po všech a lehce se zamračí. ,,Kde je Ethan?" Zeptá se ale to už Ethan zrovna vchází za nimi.

,,Tu." Řekne pouze a začne hledat volné místo k sezení. 

,,Sedni si k Jade." Rozkáže mu. 

Se zavrčením se posadí vedle ní na gauč. Otřou se o sebe rameny, kvůli nedostatku místa a oba dva po sobě šlehnou varovnými pohledy. V očích se jim blýská nenávist.

,,Nechejte toho vy dva!" Řekne hrozivě, nepřirozeným hlasem, který by se ztěžka mohl přiřadit k lidskému. Ti dva hned zpozorní a přestanou se "zabíjet" pohledy. Pozorně se začnou dívat na alfu, který nevypadá zdaleka nadšeně jejich chováním. ,,Jak jistě víte, dnes je úplněk a to znamená, že máme přijmout našeho nového člena do rodiny." Podívá se na Jade a usměje se. ,,Za dvě hodiny úplněk dosáhne nejvyššího bodu a už předtím chci být venku aspoň o půl hodiny dřív." vyřkne to, na co všichni nedočkavě čekají už několik dní. ,,Běžte se připravit. Za chvíli vyrazíme."

___

Jade se dívá na svůj nahý odraz v zrcadle ve svém pokoji. Cítí prostupující energii této noci na celém svém těle. Na kůži se jí tvoří příjemná husina. Srdce jí buší nedočkavostí. Zhluboka vydechla a na to hned uslyšela z venku zavytí alfy, který všechny svolává.

,,Je to tady." šeptla. Rychlým gestem si sundala gumičku ze svých blonďatých, zacuchaných vlasů a položila ji na komodu. Znovu zkontrolovala jestli jsou otevřené dveře, aby s nimi nemusela zápasit ve vlčí podobě. Zavřela oči a spustila svou proměnu. Zkřivila obličej do bolestné grimasy. Pomalu si sedla na zem aby zabránila bolestnému pádu. Kosti praskají tak hlasitě, až ji z toho rozbolela hlava. Natahují se pod její alabastrovou kůží tak moc, že to vypadá jako kdyby uvnitř sebe měla tisíce brouků. Zavrčela a pomalu se postavila na všechny čtyři rozechvělé končetiny ale ví, že nemůže dlouho čekat než si zvykne na své vlčí tělo a proto jen co alfa znovu zavyl a rychle se vydala ven.

Domem se rozléhají její klapající drápy o dřevěnou podlahu. Všude je do uší bijící ticho a tma. 
Když Jade přecházela na terasu, srazila se s tmavě šedým vlkem. Podívali se do očí a vzpomněli si na jejich společnou obhlídku teritoria. Jade ale oční kontakt hned přerušila a vydala se za alfou, který už byl se všema členama. 

,,Za pár minut se vydáme na lov. Chceme, aby jsi skolila jelena." Oznámí jí Connor s vážným výrazem a Jade na chvíli zaváhá. Dlouho nelovila vysokou zvěř, ke všemu skoro tak velkou jako je ona sama. Její nejistota záhy vystřídala odhodlanost a pevným pohledem pohlédla do alfových očí.

,,Rozumím." Společně upnou pohled na zářící, bílý kotouč na obloze, který dosáhl nejvyššího bodu. Z hrdel se všem vydralo hluboké táhlé zavytí. Všechna zvěř v okolí poznala, že obávaná smečka se vydává na lov. Všechno rázem utichlo. 

Noční krajinou běží deset statně stavěných vlků. Řítí se jako neřízená střela. Je slyšet jejich zrychlený dech, dupot jejich obrovských tlap, které nenechávají půdu bez jediného škrábance. V tu chvíli jsou naprosto zbavení  lidské stránky, která zmizela někam do ústraní. Teď vládne pouze vlk. Vlk, který má chuť zabíjet.

Connor běží s Jade vepředu. Cítí, že nejsou daleko od vysoké zvěře a proto Jade zrychlila ještě více, když nedaleko zavětřila jelení pižmo. Cvakla svými tesáky do vzduchu. Nechala smečku daleko za sebou. Ignoruje její spalující bolest v noze. Teď je její chvíle. Musí dokázat, že je hodna toho být s nimi. Už nikdy více nechce být sama.

Uhýbá padlým stromům v lese. Lehce jako srnka přeskakuje všechny překážky, které se jí dostávají do cesty a až nakonec, kdy doběhla ke kraji lesa se zastavila a spatřila stádo laní s pár jeleny. Po chvíli vybírání kořisti se opět dala do pohybu. Nezaváhala ani o sekundu navíc a skočila skrz křoví. Zaměřila se na největšího jelena, který byl vůdce stáda. Poznal, že jemu jde o kejhák a rozeběhl se pryč ve snaze si zachránit život. Jade ho ale s hravostí doběhla a kousla ho do stehna. Jelen v tu chvíli zastavil a ohnal se svým obrovským parožím, kterým ji zasáhl přímo do místa, kde ji na stehnu chybí kus svalu. Hlasitě zakňučela a zavyla. Nezbylo ji nic jiného než uhnout jeho další ráně, která pro ni mohla být smrtelná. 

Kulhá okolo něj jako běsnící ďábel. Nemá náladu si s ním hrát. Chce ho zabít. Rozsápat mu hrdlo.

Jelen ji pozoruje svýma vykulenýma očima. Cítí, že vlčice před ním je silná a jen tak se nevzdá. Neustále přešlapuje a ohání se okolo sebe. Po chvíli začal kulhat, kvůli krvavé ráně na jeho noze, kterou mu způsobila. Jade ví, že už musí zakročit. Proto udělala výpadek do prava ale na poslední chvíli skočila na levou stranu aby ho zmátla. Zakousla se jelenovi do krční tepny. Zapřela se tlapami o jeho hruď a držela svůj silný stisk čelisti. Jelen chrblavě volá své stádo o pomoc ale to už bylo dávno pryč a on s posledními výdechy padá k zemi.

Po hodné chvíli odstoupila od kořisti a s krvavou tlamou se podívala na Connora, který na ni vrtěl vysoko zdviženým ocasem. ,,Vítej ve smečce." vyřkl to, čeho se Jade bála, že nikdy nezažije.