13.

570 24 0
                                    

Čas utíká jako voda v nedaleké severní řece blízko Connorového sídla. 

Atmosféra se v posledních dnech sice trochu zklidnila ale všem nad hlavami vysí otazníky. Chtějí tak nějak všichni vědět, kdo je vlastně Tom. 

Smečka ze slov Connora a Ethana pochytila pouze to, že se Tom vrátil po hodně dlouhé době a vztahy mezi nimi nejsou zrovna v pořádku. Kvůli tomu si právě ještě více dělají starosti a prahnou po pravdě, která se ukrývala v hlavách pár osob v tomto sídle. 

Ethan byl velmi podrážděný a odmítal se s kýmkoliv bavit. Teda až na jednu osobu. Jade. Oba dva si mezi sebou vytvořili pouto, které každým dnem sílí a nepociťovali to pouze oni ale i ostatní v domě. 

,,Ale proč Tě tak moc rozčiluje Ethane? Vždy mi říkáš jenom jak ho nemáš rád ale nikdy neřekneš důvod." založí si Jade ruce na hrudi a vzdorovitě se podívá tomu černovlasému klukovi do očí.

Tázaný jen zakloní hlavu a hlasitě vydechne. ,,Jade, nechceš se jít projít?" podívá se na ni s malým úsměvem na rtech. ,,Jsi tady zavřená už několik týdnů a myslím si, že procházku zvládneš." snaží se změnit téma a ona to moc dobře ví ale vydina toho, že se dostane ven je neuvěřitelně lákavá.  ,,Dobře ale otoč se." šeptne.

Ethan si olízne rty. ,,Jsi snad pod tou peřinou nahá? V tom případě ti klidně pomohu a rád." nenechá si ujít důvod si do ni rýpnout.

Jade se na něj podívá s ruměncem ve tvářích. Vždyť jí teď v podstatě řekl, že by ji chtěl vidět nahou! ,,Nejsem nahá Ethane. Jen mám kraťasy a nechci aby jsi viděl mou ..." odmlčí se a stiskne pevně rty k sobě.

,,Já už tvou nohu viděl Jade ... když tu byl doktor a ty jsi ještě spala." odmlčí se a přejde blíž k její posteli, kde sedí. ,,Nemáš se za co stydět. Stále jsi nádherná vlčice." skloní se a zářivě se na ni usměje. ,,I když s sebou vláčíš vzpomínky a minulost, nezapomeň, že i Ty máš právo žít. Nezapomeň na to." odstoupí a nabídne ji svou ruku.

Nejistě kmitala pohledem mezi jeho nataženou dlaní a tváří. Nebyla si jista, jestli chce aby ji někdo viděl zranitelnou. Celou tu dobu, co žila sama se snažila aby si ostatní mysleli, že ona rozhodně nemá city. Snažila se být tou drsnou holkou ze které mají ostatní lidé respekt ale teď před ní stojí osoba, kterou má ráda a které jako jedné z mála důvěřuje. 

,,Nemusíš se bát." promluví k ní jako kdyby znal její obavy. 

Dívka se na něj usměje a odkryje peřinu ze svých nohou. Nohy přehodí přes okraj postele a nejistě znovu pohlédne na kluka před ní. On se však pouze dál usmívá a dodává jí odvahu, kterou teď potřebovala ze všeho nejvíce.

Jade natáhne dlaně k jeho rukám a on ji jemně ale přitom pevně uchopí. Ucítili okamžitou elektřinu, která jim projela těly když se sebe dotkli. Oba dva se nepatrně otřásli nad neznámým pocitem, který jim byl příjemný.

Dívka se odhodlala a seskočila z postele na studenou podlahu. Její končetiny ji ale vypověděly službu a ona spadla na pevnou hruď Ethana, který ji zachytil a přitiskl k sobě ještě více. Dívají se navzájem do zlatavých očí, které patřily vlkodlakům v nich ukrytých. Cítí tu podivnou přitažlivost mezi sebou. 

,,Jade, říkal jsem si jestli - " vstoupí do místnosti Ben, který ale ustane v pohybu, když uvidí ty dva tak blízko sebe. ,,Asi jsem vás vyrušil, že?" zasměje se nervózně a přestoupne z jedné nohy na druhou.

,,To je v pohodě." řekne Ethan a lehce od sebe odstrčí Jade. ,,Ona chtěla jít ven a klidně můžeš jít ty s ní." zamlčí to, že to v podstatě byl jeho nápad a podívá se na Bena. ,,Já stejně mám ještě něco na práci." doprovodí ji k Benovi a hned zmizí z místnosti, kde je cítit ještě stále jejich společná "chemie".

Ben se významně podívá na Jade, která je myšlenkami ještě u Ethana. Přemýšlí, proč s odchodem Ethana jako kdyby všechna její odvaha zmizela. ,,Takže je něco mezi vámi." zasměje se šťastně její potrhlý kamarád a začne okolo ní skákat jako malé vlče.

,,Bene já nevím -" 

,,Je to je přece naprosto jasné! Jste si souzeni!" vyjekne nadšeně a popadne svou kamarádku do náručí a rozejde se s ní pryč z pokoje.

,,Jak to myslíš? Není to trochu přehnané pojmenování?" chytne Bena okolo krku aby měla větší jistotu, že nespadne. 

,,Neslyšela jsi o tom, že naši vlci si vybírají své partnery? Vybírají si své partnery na celý život." podívá se na ni ale když zjistí, že se na něj dívá jako kdyby viděla ducha tak hlasitě vydechne. ,,Ty jsi o tom nevěděla viď?"

,,Ne, nikdo mi to neřekl." nadzvedne jedno obočí a přeměří si ho pohledem. Jako kdyby chtěla zjistit, jestli si z ní nedělá srandu.

,,Nelžu ti, tak se na mě tak nedívej. Vypadáš děsivě." vyplázne na ni jazyk a vyjde s ní na zahradu, kde ji postaví na vlastní nohy. ,,Můj vlk a ten od Natashy si sebe vybrali hned první den co jsme se viděli a to jsme spolu nepromluvili ani jedno slovo." zadívá se zasněně na svou vlčici, která je nedaleko od nich. ,,Byl to strašně zvláštní pocit a pořád je. Mám tendenci si ji hlídat jako oko v hlavě. Jsme nervózní když jsme od sebe delší dobu. Když se sebe dotýkáme, cítíme mravenčení po celém těle a s přibývajícími dny mám pocit, že ji miluji čím dál více." koukne zvědavě na Jade jestli ho vnímá. Ben poznal, že ji naprosto ohromil, jak krásně mluvil o Natashe ale taky poznal, že netušila, že něco takového může někdo cítit. 

Jade sice zná z vyprávění jak krásné je prožívat lásku ale nevěděla, že ve vlčím světě má láska jiné rozměry než v lidském. Tohle, že by měla jednou poznat i ona?

JADEKde žijí příběhy. Začni objevovat