JADE

40.

,,Natasho, to opravdu není potřeba!" řekne podrážděně Jade, protože už jsou asi dvě hodiny v jednom obchodě s dětskými věcmi a Natasha je jako v rauši. Běhá od regálu k regálu a bere všechno co jí přijde pod ruku. 

,,Ale tohle všechno budeš opravdu potřebovat!" namítne s plnou náručí chrastítek. 

,,Ne, nebudu." řekne se zaťatými zuby Jade. ,,Běž to dát zpátky!" máchne rukou k prázdnému regálu, kde před malou chvílí bylo plno hraček. 

,,Fajn!" vydechne poraženě vlčice a hodí zpět všechny věci, které měla v plánu dnes s sebou vzít.

,,Ono to vypadá, že jsi těhotná ty a né já." rozjede se s košíkem k pokladně aniž by na ní čekala. ,,Možná by jste si s Benem mohli taky jedno pořídit aby si to moje vlč-" sekne se při posledním slově Jade, když si uvědomí, že je hned naproti ní prodavačka. ,, Aby si to moje dítě mělo s kým hrát." usměje se na Natashu, která má ale pochmurnou tvář. ,,Co je?" zamračí se na ni.

,,To je jedno." usměje na ni z ničeho nic ale Jade moc dobře ví, že se něco děje a jen to nechce říct nahlas.

___

,,Tak mi to řekni ... co se děje?" zeptá se hned, jen co nasedly do auta. Ví, že to teď u nich doma není vůbec jednoduché po smrti jejích rodičů a proto jí chce se  vším pomáhat a chce si být jistá, že ví, že se jí může se vším svěřit.

,,No ..." hlesne a odmlčí se na delší dobu, což Natashe není vůbec podobné. ,,Víš, že s Benem jsme už několik let." podívá se na ni krátce a hned zase pohledem uhne. 

,,Jo." řekne a dále pozoruje zkroušenou vlčici, která jindy oplývá neuvěřitelnou energií.

,,Snažíme se o dítě nebo aspoň snažili." začne se jí chvět hlas a Jade došlo, na co tím naráží. ,,Ale nejde to." pousměje se smutně. ,,Ben i já jsme o tom přestali mluvit, protože jsme z toho akorát vždy více smutní, než by jsme měli." promne si tvář a zadívá se ven z okna auta na rodiče s třemi dětmi pobíhajíc okolo nich. ,,Nemůžeme ani jít do nemocnice jako normální lidi, protože by nám dělali testy z krve a zjistili by, že jsme úplně jiní. Adopce se tak nějak zamlčela, protože si nedokážeme představit jak by to bylo, kdyby jsme měli normálního lidského potomka." mračí se nad tou představou. ,,Co když by pak jednou chtělo najít své pravé rodiče a vědělo by o nás co vlastně jsme? Mohlo by to o nás říct a i když by mu třeba nevěřili, vím, že by se to dostalo mezi jiné lidi a určitě některého z nich by to zaujalo a pátrali by ..."

,,Já ani nevím, co na to vlastně říct ..." odmlčí se Jade. ,,Nedokážu si představit být v takové situaci." mykne smutně rameny. ,,Ale vždy je nějaká naděje. Jen to nesmíte vzdát." usměje se na ni povzbudivě.

,,Snad máš pravdu." oplatí ji úsměv a bez dalšího otálení konečně vyjedou nazpět domů.

___

,,Je dobře, že jsi ji krotila." uchechtne se Ben a dál hladí Natashu ve vlasech, která leží vedle něj na sedačce s hlavou na jeho nohou.

,,Jo." pousměje se Jade na něj. ,,Ale musím uznat, že vybrala hezké věci a i praktické." našpulí rty a upije si ze sklenice s vodou.

,,Můžete prosím všichni do jídelny?" ozve se Daisy ze dveří. ,,Ethan nám chce něco říct." všichni se po sobě podívali zda někdo z nich netuší o čem bude řeč ale ani jeden nic neví.

,,Jo, jasně." odpoví Jade a vydá se spolu s ostatními do jídelny, kde už všichni čekají. Ethan stojí ke všem zády a dívá se z velkého okna do zahrady se zamyšleným výrazem. Netváří se ani nadšeně ale ani zachmuřeně.

,,Zavolal jsem Vás, protože Vám chci něco oznámit." promluví a otočí se k nim čelem. ,,Jak už víte, Jade a já očekáváme potomka, což mě nutí zaobstarat jistou a funkční budoucnost." podívá se po všech, kteří ho napjatě sledují. ,,A taky nejspíše čekáte na to, až se vyjádřím k jisté věci, kterou si všichni přejete." zamračí se a pohledem vyhledá Jade, která se na něj povzbudivě usmála a to ho trochu uklidnilo. ,,Být alfou je velká zodpovědnost a břemeno, kterému jsem se ještě donedávna vyhýbal velkým obloukem a nic by mě nedonutilo změnit názor." vydechne. ,,Ale vzhledem k tomu v jaké těžké situaci jsme se všichni během chvíle ocitli, mě hold nutí učinit rozhodnutí." podívá se opět po všech. ,,A proto jsem se rozhodl, že se stanu alfou." hlesne a ve skrytu duše doufá, že má někdo něco proti ale všichni se na něj jen usmívají a šťastně kývou hlavami.

,,Konečně." hlesne Daisy se slzami v očích. 

,,Nebudeš na to sám. Máš nás všechny a budeme ti pomáhat jak jen budeš chtít." přijde k němu Jade a líbne ho na rty.

,,Já vím." pousměje se ale ví, že všichni slyší, jak mu nehoráznou rychlostí buší srdce.

,,Děkujeme." šeptne Natasha a všichni si kleknou k zemi a ukloní se Ethanovi, který neví, jestli se smát nebo brečet.