25. you know how many times?

1.1K 107 29
                                    

V místnosti bylo náhle hrobové ticho

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

V místnosti bylo náhle hrobové ticho. 
Nedokázal jsem zvednout pohled a podívat se mu do očí, místo toho jsem sledoval své ruce, který se mi nepatrně třásly. 

,,Takže jsi úplně stejný jako ona, nechceš s ním být, protože je slepý." 

Křečovitě jsem zavřel oční víčka a v krku se mi vytvořil knedlík, takže jsem musel nasucho polknout. 

Nezvyšoval na mě hlas, mluvil stále klidně, ale jeho tón hlasu prozrazoval to své, zklamání. Pomalu jsem se zvedl z postele a po chvilce přinutil sám sebe, abych s ním navázal oční kontakt.

,,Nejsem jako ona, ale máš pravdu, nechci s ním být, protože je nevidomý." odpovím

Měl jsem pocit, kdyby mi měl shořet jazyk, jakmile jsem vyřkl tuhle větu. 
Celou tuhle situaci jsem pouze zhoršoval, ale neměl tušení, jak jsem to myslel. 

Není mi příjemné s ním o tomhle diskutovat, hlavně když beru v potaz, že je to jeho bratr.

Yoongi stál nehnutě na místě, ve tváři měl ledový pohled, který mě nutil si vzpomenout na Taehyunga, který se na mě díval naprosto identicky, v té době, kdy mi ještě nedůvěřoval.

,,Říkal, že když je s tebou, tak si připadá být zdraví."  zašeptá

Kdybych nyní dostal silnou facku. 
Ze všech sil jsem se snažil se nesoustředit na ten příjemný pocit, který se mi objevil na hrudi. 

Musel jsem to překonat, nemohu si dovolit tomu propadnout.
Ignoroval jsem jeho větu, navlhčil jsem své rty a nakonec opět promluvil.

,,Dnes se zranil kvůli mně." 

Jeho výraz povolil, odstranil ostrý pohled a místo toho se zatvářil smutně, ačkoliv mu bylo jasné, že se nestalo nic vážného, jelikož by si toho ihned všiml. 

Já jsem na to ovšem neustále myslel.

,,Ublížil se, protože jsem neopatrný a nevšímavý. Víš kolikrát se stalo, že jsem mu místo odpovědi kývl v souhlas? Kolikrát jsem se ho chtěl zeptat, zda se spolu nepodíváme na film? Stále se musím kontrolovat, abych neřekl něco, co by se ho dotklo a nejvíce se bojím toho, že se to doopravdy stane a věř mi, že bych si to nikdy neodpustil." domluvím

Nechtěl jsem působit jako jeho bývalá dívka, ale nemohu popřít, že být s ním doprovází i zodpovědnost. 
Yoongi na něho dohlíží od začátku, už šest let se v tom orientuje, ale já ho znám pouze měsíc.

Jsem s ním neskutečně rád, ale nemohu si dovolit se do něho zamilovat, najít v něm bezpečí a oporu.
Každý den bych se obával toho, že mu ublížím slovně, nedej bože jako dnes a zapomenu vrátit nábytek do původní polohy. 

Byl bych neustále na pozoru, nedokázal bych se uvolnit, protože ačkoliv bych chtěl být já ten, který toho druhého ochraňuje, tak u něho by to bylo mnohonásobně těžší. 

Yoongi se na mě díval se soucitem, kdyby konečně pochopil, že opravdu nejsem zlý člověk, pouze mám strach o někoho na kom mi nesmírně záleží. 

,,A víš kolikrát se to stalo mně? Netvrdím, že je to snadné, ale po čase se přestaneš kontrolovat a nebudeš si muset hlídat svá slova, protože ti to bude připadat přirozené." řekne

Zhluboka jsem vydechl, na jednu stranu jsem byl rád, že se mnou mluví klidně a snaží se mě povzbudit, ale na druhou stranu mi připadalo, kdyby to byla uzavřená věc, kdyby po mně očekával, že s ním nakonec budu. 

Ze všech stran slyším odezvy, od svého bratra a momentálně také od něj, kdyby měli jasno v tom, jak to vnímám, ale nejdezolátnější na tom je, že sám nevím, co k němu cítím. 

Mlčel jsem, nechtěl jsem se už o tomhle bavit, toužil jsem být teď sám a všechno si urovnat v hlavě. 

Blonďák to nejspíše pochopil, i přes náš menší konflikt mi věnoval úsměv a opustil můj pokoj. 
Chtěl jsem ho následovat a rozloučit se s Taehyungem, ale momentálně jsem neměl sílu ho vidět, ne po tomhle. 

Dnešní den s ním byl opravdu úžasný, ale nečekal jsem, že se to zakončí tahle a zůstane mi pouze zmatek v mysli. 

Opět jsem připustil, aby mě ostatní přinutili přemýšlet nad něčím, co by mně osobně ani nenapadlo. 

Tohle všechno pouze ovlivní mé jednání vůči Taehyungovi, který si to absolutně nezaslouží.















Dneska kratší díl sluníčka 🖤
Chtěl jsem touhle kapitolou uzavřít jejich rozhovor, jelikož pokračování už bude možná z jiného dne

Nakonec to Jungkook nemyslel špatně.... Každopádně, jak bude jejich vztah vyvíjet? 
Omlouvám se, pokud vám tahle knížka připadá být zdlouhavé, bude nejspíše delší, takže proto to nechci zbytečně urychlovat 

Snad se máte krásně 
Luv u 🖤

P.S.: Pokud objevíte nějaké chyby, tak mi dejte prosím vědět, i v minulé kapitole jsem měla chybu, píšu teď převážně na mobilu a není to pro mě zcela ideální, předem děkuji🖤 

BLUE & GREY/ taekookKde žijí příběhy. Začni objevovat