Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
-o rok a půl později-
Nepatrně jsem si povolil kravatu, upravil jsem si svůj černý oblek a pohled jsem sklopil ke svým černým, šněrovacím botám. Dnešní den byl pro mě vskutku důležitý, promoce.
Výjimečnou atmosféru dotváří slavnostní výzdoba místnosti, představitelé univerzity v talárech a s oficiálními univerzitními insigniemi, též slavnostní hudba.
Nemohu uvěřit tomu, že jsem definitivně zakončil studium a již mě čeká pouze předávání diplomů, který opravdu doufám, že bude červený.
Pohled jsem opět zvedl a zahleděl do dáli, po chvilce si mě všiml chlapec s blond vlasy, který vyčaroval úsměv a zamával mi.
Neubránil jsem se úsměvu, když Yoongiho napodobili i ostatní a během chvilky jsem jim tohle milé gesto vrátil. Byl jsem nesmírně rád, že mě doprovází i dnes, především za jejich všestrannou podporu.
⎯
,,Bc. Jeon Jungkook, jsem na tebe hrdý, lásko."
Pousmál jsem se, nadále se věnoval řízení, ale svou pravou ruku jsem položil na jeho stehno, které jsem nepatrně zmáčkl.
Taehyung v ruce svíral můj diplom, který se pyšnil svou rudou barvou a v klíně měl položený květiny, který jsem dostal od mých rodičů.
Rodinný oběd byl vskutku příjemný, avšak jsem rád, že již jedeme domů a mohu si plně vychutnat chvilku klidu, jelikož poslední měsíce jsem byl opět ve stresu.
Již jsem si pečlivěji vybíral svá slova a nehledíc na nervozitu jsem s Taehyungem hovořil vlídně, tím pádem jsme se vyhnuli konfliktům.
Za ty dva roky se toho změnilo opravdu mnoho, ale v našem vztahu panuje soužití. Jimin vystudoval střední školu, ale rozhodl se nenastoupit na vysokou, je nesmírně chytrý, ale nikdy se vyloženě nevyžíval v učení.
Jeho život se též obrátil, posouval se dál a ačkoliv měl touhu přijet za námi do hlavního města, tak osud měl jiný plány a již bydlí u svého přítele se kterým se dal před půl rokem dohromady.
Popravdě jsem doufal, že opět objeví cestu k Yoongimu, ale bohužel tomu tak nebylo. Blonďák s tím byl smířený, náš vztah se mnohem zesílil, stal se mým nejbližším společníkem a i on si dal nový životní cíle.
⎯
,,Po dlouhá staletí byla filozofie jakoby napřed, ale dnes se technologie rozvíjí tak rychle, že akademický svět to nezvládá a filozofické bádání se stává stále méně přehledné."
Za pochodu jsem poslouchal jeho hlas, oblékl jsem si volnější tričko, které bylo na gauči a konečně jsem si připadal ve své kůži.
Došel jsem k mramorové lince, zvedl zrak k němu a více se zamyslel nad jeho výrokem. Zatímco v 19. století bylo filozofů málo a bylo poměrně snadné je historicky zmapovat, setřídit a včlenit do dějin filozofie, dnešní situace je zásadně odlišná.
,,Kromě problému přehlednosti dnešní filozofie je i vliv publikační praxe. Existují přeci prestižní časopisy a filozofové se hodnotí podle toho, kdo se do těchto časopisů dostane." podotknu
Taehyung dokončil nápoje a opět si nasadil svůj prsten, který ode mě dostal jako dar před půl rokem, kdy úspěšně zakončil francouzský kurz.
,,Tyto časopisy ale také často udávají tón, kterým směrem se filozofie bude vyvíjet, spíše než vlastní filozofické myšlení těch lidí, kteří jsou tomuto systému podřízení.'' odpoví
Vzal oba hrnky do své levé ruky a ladným krokem mě obešel, aby se dostal do obýváku. Jeho krásná vůně mě na moment udeřila do nosu, ale stejně tak rychle odezněla.
Podíval jsem se na něj ve chvíli, kdy obsadil místo na gauči a nápoje odložil na menší stoleček. Jeho pohyby jsou mnohem sebejistější než tehdy, vnímal jsem ty nepatrné změny a již zvládal věci, který jsem tenkrát dělával já.
Byl zkrátka samostatný.
Pomalu jsem k němu došel, měl jsem v plánu si sednou vedle něj, ale jeho ruka se náhle objevila kolem mého pasu a opatrně si mě přitáhl na svůj klín.
Nad jeho činem jsem se musel pousmát a začal jsem ho hladit po rukách, který měl kolem mého břicha.
,,Jsem na tebe doopravdy pyšný, Jungkookie." zašeptá
Nepatrně se mnou kolébal do strany a svou hlavu položil na mé pravé rameno. Vzdělával jsem se vždy kvůli sobě, neočekával jsem přízeň od ostatních, ale od té doby, co vstoupil do mého života, tak pochvala, kterou mi věnoval, mi pokaždé zanechal příjemný pocit.
Nevědomky jsem po tom toužil, chtěl jsem, aby byl na mě hrdý a to se mi též podařilo.
,,Já na tebe též, Taehyungie."
Nepřemýšlel jsem nad svými slovy, vyslovil jsem je automaticky, ačkoliv by nejspíše stačilo prosté poděkování.
Věnoval mi letmý polibek na můj krk, jeho měkký polštářky zůstávaly stále v těsné blízkosti s mou pokožkou a pouze po ní lehce přecházel.
,,Nerad bych ti vyčetl projev úcty na mou osobu, ale momentálně k tomu vskutku nemáš důvod, lásko."
Přivřel jsem oční víčka k sobě, když jsem zaznamenal jeho horký dech, který mě dokázal rozptýlit. Zesílil sevření kolem mého pasu a více si mě natiskl na své tělo.
,,Nemysli si, že jsem žoviální, nemusí být příčina, abych dal poklonu za tvou existenci." řeknu
Naše koexistence bylo harmonické, ale každý vztah se dostane na úroveň, kdy si navzájem neříkáme laskavá slova jako na začátku.
Nepřipadá mi to špatné, je to běžnou součástí života, ale přeci jsou chvíle, kdy mě ovládne nutkání ho chválit, být mu vděčný pouze za to, že stojí po mém boku.
,,Obligátní výběr slov Jungkookie, avšak jsi opravdu půvabný."
Je pravda, že v tuhle chvíli jsem se nesnažil znít moudře, pouze se zaměřit na své pocity, jelikož po dlouhé době v mém těle panuje klid.
Stres zvládám stále špatně, během psaní mé bakalářské práce jsem zvolil poklidné místo a Taehyung mi poskytl soukromí, takže u nás vládla 'tichá domácnost'.
Samozřejmě mi to nevyčítal, podporoval mě i když jsem se držel stranou a absolutně mu nedával něhu, kterou by si zasloužil.
Postrádal jsem jeho blízkost.
Jednu svou ruku posunul mnohem výš, prsty jemně přecházel po mém tričku až se dostal na mé rameno a po chvilce sjel opět zpátky dolů, ale definitivně se zastavil až na mém stehně.
,,Jsi jistě vyčerpaný, jdi si lehnout." zašeptá
Byl opravdu starostlivý, ale jakmile mi daroval další polibek na mé citlivé místo, tak jsem na spánek ani nepomyslel.
,,Pokud ti jde doopravdy o to, abych se unášel spánkem, tak mě budeš muset přestat vzrušovat, lásko." odpovím
Jeho ruka na mém stehně, tělo, které se zezadu otíralo o to mé a letmý polibky po kterých jsem měl husí kůži. Tohle všechno nutilo mé srdce bít rychleji.
Zaslechl jsem jeho tichý smích, ale ani na moment nepovolil sevření kolem mého pasu, ba naopak.
