,,Odpusť mi Jungkookie, ale nemám to v plánu."
Jeho hluboký hlas donutil mé tělo vzplanout a nevědomky jsem ho chytl za ruku, kterou měl kolem mého pasu, kdybych ho tím snad žádal o to, aby mě nepouštěl.
Bezprostředně jsem se mu oddal a ani se nemusel snažit.
Během chvilky se má záda setkala s umělou kůží, jelikož můj milující přítel mi bez ostychu sundal černé tričko a hrdě obsadil můj klín.
Ten tlak kvůli jeho váze nebyl nijak patrný, avšak i přes to se mé mužství ozvalo a vyslalo do celého mého těla signál, který odrážel pouze chtíč.Je až bláznivé, jak mé tělo reaguje na jeho blízkost takhle intenzivně, i po tak dlouhé době.
Se svými rty přecházel po mé pokožce, přirozeně a sebevědomě, již neměl potřebu být nejistý.
Způsoboval mi piloerekci a jakmile se schválně pohnul pánví lehce dopředu, tak se v místnosti ozval můj ztlumený vzdych.Ačkoliv mé tělo bylo nyní pod návalem vzrušení, tak vnitřně jsem konečně pociťoval klid a díky němu jsem definitivně zapomněl na zátěžovou situaci, kterou jsem musel podstoupit poslední měsíce.
Pouze jeho blízkost a doteky mi dokáží očistit mysl.
Přitiskl se na mé rty a já ho bez váhání objal kolem krku, tím pádem se opět nepatrně pohnul a zanechal mi tím ukrutné těsno v intimní oblasti.
Se svým horkým jazykem narážel do té mé, kousal jsem mu spodní ret, ale již oficiálně jsem se vzdal nutkání ho překonat a zkrátka se smířil s tím, že nade mnou převládá a bojovat vůči tomu je pošetilé.
Po chvilce se odtáhl a ihned se přesunul na můj krk, kde dychtivě nasával mou pokožku a vychutnával si odezvy, který jsem mu za to věnoval.
,,Dovolíš mi, abych si tě vzal hned, Jungkookie?" optá se
V pravidelném intervalu se otíral o mé mužství, takže i jeho hlas se nepatrně třásl, avšak stále dával velký důraz na každé jedno slovo.
Jeho ruka se náhle ztratila pod vrstvou oblečení a bez skepse uchopil můj penis, který nad tím neočekávaným činem zapulsoval.
,,Taehyungu"
Mírně jsem zaklonil svou hlavu a přivřel oční víčka nad návalem slastí, kterou mi nyní poskytl.
Ať už se jednalo o prostý dotaz či o řečnickou otázku, tak stále nečekal na odpověď a ihned mi začal sundávat kalhoty i se spodním prádlem.Každé naše spojení probíhalo jinak, miloval to a já jsem si toho byl vědom, protože teď byl on ten, který měl navrch.
Cítil se být uznaný, aspoň na chvilku v životě.Pomalu jsem uchopil jeho tričko, které jsem mu okamžitě svlékl a zahodil někam za sebe s nadějí, že skončilo na křesle, nikoliv na zemi.
ČTEŠ
BLUE & GREY/ taekook
FanfictionProsím, nenechávej mě o samotě, protože to bolí. Bezbarvá ozvěna, která mě zabíjí. ,,Jen chci být šťastnější, Jungkookie."