Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Rád bych tě nyní potěšil, aby jsi konečně pochopil o čem mluvím, lásko."
Jeho horký dech se odrážel na mé pokožce a jeho ruka stále svírala můj bok, takže jsem si nebyl jistý, co mě nyní rozptyluje více.
Pootevřel jsem své rty, když se mě dotkl na tváři a hřbetem svých prstů mi jemně přecházel po kůži, aby se na mě mohl podívat. Měl jsem nutkání ho políbit, ale byl jsem stále dezorientovaný a neměl jsem přehled o tom, v jaké vzdálenosti se ode mě přesně nachází.
Mám pocit, že jsem konečně získal přehled, pochopil jsem, jak nesmírně náročné to je. Ode dneška vím, že lítost si opravdu nezaslouží, pouze uznání a v mých očích získal ještě větší respekt.
Dokázal se přizpůsobit takovým způsobem, že náhodný člověk by ani nepomyslel na to, že tenhle důležitý smysl postrádá. Stejně tak jako já.
Jeho měkký polštářky se opět ocitly na mém krku a svým tělem se nalepil na to mé. Něžně mi nasával kůži a rukou se dostal pod mé tričko, kde se mě dotýkal pouze letmo, ale i to stačilo k tomu, abych zhluboka vydechl.
Momentálně jsem se totiž nemohl soustředit na nic jiného, neměl jsem možnost sledovat jeho krásu, která přímo vybízí k tomu, aby byla oceněná pohledem, ale na druhou stranu umí i odvádět pozornost.
,,Taehyungu"
Jeho horký jazyk, který se setkal s mou pokožkou mi dopřál nesmírné chvění, rukou postupoval výš a tím mi nepatrně vyhrnul tričko, ale absolutně jsem nezaznamenal změnu teploty, jelikož pod návalem vzrušení jsem cítil vnitřní horko.
,,Jean Jacques Rousseau měl vskutku pravdu." zašeptá
Můj mozek byl v tuhle chvíli nedostupný, věděl jsem, že Rousseau byl francouzský filozof a preromantický spisovatel švýcarského původu, ale nedokázal jsem se nad tím pozastavit a domyslet si z jakého důvodu ho nyní zmiňuje.
,,Je třeba být si trochu podobní, abychom si rozuměli." promluví
Vždy jsem rád poslouchal jeho hluboký hlas, ale teď jsem se více zaposlouchal, vnímal jsem jasněji každé jedno slovo, jindy bych sledoval jeho rty či úchvatný oči, který by mi opět odebraly možnost si všimnout nepatrných detailů v jeho intonaci.
Nehledě na tuhle situaci se v mé hlavě objevily poznatky a po delší době jsem si dopodrobna představil filozofa, jehož nejznámější dílo ovlivnilo francouzskou revoluci i následující vývoj kolektivistických teorií.
,,Ale trochu rozdílní, abychom se m-milovali." dokončím
Poslední slovo se ze mně vydralo s těžkostí, jelikož mi nepatrně skousl kůži a jeho ruka se pohnula níž a tím mě pohladil u lemu mých kalhot.
