,,Děkuji."
Hrníček s horkým nápojem jsem si převzal k sobě, ale ihned ho položil na linku, jelikož jsem stále pociťoval obrovský knedlík v krku, který mi zabraňoval chuť k pití či k jídlu.
Taehyung nakonec usnul vyčerpáním, což se dalo očekávat.
Sám jsem byl unavený a měl jsem neskutečnou touhu zaspat po jeho boku, ale místo toho jsem se přinutil se zvednout a pořádně ho přikrýt dekou.Zarazil mě pohled na jeho ruce, přesněji dlaně, který měl obvázaný.
Yoongi mi nakonec řekl, že při záchvatu shodil skleněný rámeček s fotografií, střepy byly všude po zemi, kam se následně on sám sesypal a poranil se.,,Stalo se mu to poprvé po čtyřech letech, myslel jsem si, že to již nezažije." řekne
Frustrovaně jsem si vjel do svých vlasů a jemně za ně zatáhl, abych odstranil stres.
Neustále jsem si prokřupoval prsty až mi zbělaly kloubky, ale absolutně mi to nepomáhalo se uvolnit jako jindy.,,Měl jsi mi o tom říct, neodjel bych, kdybych o tom věděl."
Blonďák se pousmál, ale sám působil neskutečně vyčerpaně a na malý moment upřel zrak na Jimina, který usnul na gauči.
Yoongi se napil kávy, zvedl se a pomalým krokem přešel k spícímu chlapci.Popadl deku, která byla přehozená na křesle a následně ho opatrně přikryl, aby se náhodou nevzbudil.
Jimin něco zamumlal, otočil se na bok, ale stále se unášel spánkem, který bychom teď potřebovali všichni.Po chvilce se vrátil ke mně a opět se posadil na barovou židli.
,,Na tom nezáleží, proč bych ti měl dávat důvod zůstat při něm? Měl by jsi to chtít sám." odpoví
Svým způsobem měl pravdu, zůstal bych tu jenom kvůli tomu, abych na něho mohl dohlédnout z lítosti, ale nikoliv z vlastní vůle.
Chápal jsem, že mi to nyní vyčte, ale sám vím, že bych se už takhle nikdy nezachoval.,,Dokážu si představit, jak mě musíš nyní nenávidět, ale věř mi, že mi na něm neskutečně záleží a už si nehodlám ovlivnit pocity, myslet si, že je špatné, když se k němu přilnu."
Věděl jsem, že má nejspíše spoustu jizlivých poznámek, který bych si samozřejmě i zasloužil, ale v bytě vládla pochmurná atmosféra, všechno působilo tak ledově a bez barvy, že jsem zkrátka nechtěl, aby to bylo ještě horší.
Yoongi se pomalu napije, po delším uvažováním jeho čin následuji a po dlouhých hodinách pustím do těla tekutinu, kterou jsem postrádal.
,,Domníváš se, že tě nenávidím jenom kvůli tomu, že jsi odjel, ale už tě nenapadne, že naopak jsem ti vděčný, že jsi se vrátil a můj bratr byl po tvém boku jako vyměněný, měl jsem pocit, že začal opět žít a to jenom díky tobě." odpoví
ČTEŠ
BLUE & GREY/ taekook
FanfictionProsím, nenechávej mě o samotě, protože to bolí. Bezbarvá ozvěna, která mě zabíjí. ,,Jen chci být šťastnější, Jungkookie."