Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Yoongi
,,Myslíš, že je to správné řešení?"
Joon mi připravil silnou kávu, kterou mi následně předal a automaticky utřel pult, kde skončilo menší množství pěny.
,,Jimin je mladý, ale pochopí to." zašeptám
Díval jsem se na porcelánový hrníček a stále přemýšlel, ačkoliv jsem to v sobě definitivně vyřešil.
Rozhodl jsem se vrátit do hlavního města.
,,Je rozumný, takže toho bych se neobával a samozřejmě si u nás vítán." řekne
Byl jsem vděčný, že mi nabídl bydlení, abych se nemusel vracet do svého starého bytu, kde nyní bydlí Taehyung s Kookem. Sice chci mít svého bratra na blízku, tak stále jsem nemínil jim narušovat soukromí.
Snažil jsem vymyslet racionální řešení, ale uvědomil jsem si, že to nepůjde bez toho, aniž bych se s Jiminem rozešel. Vztah na dálku funguje jenom v pohádkách, v reálném životě nikoliv.
Budu pouze doufat, že až dokončí střední, tak bude mít pro mě stále místo v srdci.
⎯
Jungkook
,,Pojedeš se mnou do centra, prosím?"
Jimin dneska slavil své osmnácté narozeniny a vzhledem k nepříjemnému incidentu na to chlapec s černými vlasy zapomněl a nestihl mu pořídit dárek.
Byl kvůli tomu značně rozhozený, jelikož dneska spal poměrně dlouho, ale absolutně jsem se tomu nedivil, protože byl jistě vyčerpaný.
,,Neřeš to lásko, pořídil jsem mu dárek za nás oba." odpovím
Na jeho rtech se vytvořil vděčný úsměv a napil se kávy, kterou jsem mu před nedávnem připravil. Objal jsem ho kolem pasu a svou hlavu jsem položil na jeho rameno, byl jsem nesmírně rád, že se to mezi námi urovnalo a konečně jsem získal pohled i z jeho strany.
Jakmile vrátil hrníček na linku, tak si olízl své rty a otočil se mým směrem. Pohladil mě po tváři, ihned jsem přivřel oční víčka k sobě a po chvilce oči zcela zavřel, když se jeho měkký polštářky ocitly na těch mých.
Ať už bylo mezi námi všechno v pořádku či se přihodily neshody, tak pokaždé jsem cítil chvění, když mě políbil. Po dlouhé době mi věnoval dotek, sám od sebe a toho jsem si neskutečně vážil.
⎯
,,Děkuji Hobi, je krásná."
Hoseok se spokojeně pousmál, když si Jimin k sobě tiskl mikinu, kterou mi tenkrát ukazoval. Náš nejmladší společník byl štěstím bez sebe, Jin mu dokonce stihl připravit dort, který k našemu stolů před nedávnem donesl náš nejmilejší barman, který udělal výjimku a také odpustil náš hlasitý rozhovor, který jindy není povolený.
