Sex ve škole

Olympiáda

V pondělí do školy Ilona nepřišla, a protože byla zapsána na sportovní olympiádu na konci roku do kategorie hod koulí a vytrvalost, přišla ráno místo plánované hodiny zeměpisu třídní. 

"Takže, uděláme to rychle, doufám, že jste si výlet užili a jsem taky ráda, že tu jste všichni, tedy skoro" začala třídní proslov. 
"Ilona sice do školy v poslední době moc nechodila, ale nyní je to tím, že je v nemocnici, protože jí někdo na ulici napadl" pokračovala třídní. 
"Pan Tylšar mě tedy požádal, abych vybrala za Ilonu náhradu na sportovní přebor, mám tu na papíře Batáková Ilona - hod/vrh a vytrvalost, takže prosím, aby zvedli ruku ti, kteří ještě nejsou nikde zapsáni a chtěli by nás reprezentovat" řekla Balcarová. 

Marika, Dominik, Filip a Viktorie neochotně zvedli ruce, ale Soňa jako předsedkyně sportovního klubu nesouhlasila. 

"Ne, oni nám to prohrajou, to radši tu vytrvalost za Ilonu uběhnu já" řekla Soňa. 
"No dobře, píšu si tě tedy, ale na vrhu už jsi zapsaná, takže bych někoho z vás potřebovala, Mariko nebo Viktorie, byla by jedna z vás ochotná?" zeptala se třídní. 
"Ne, ani jedna, radši ať jde Alena" řekla Soňa. 
"Si se zbláznila ne vole, už si mě napsala v mojí nepřítomnosti na tři sporty" odpověděla Alena. 
"Aleno, nemluv sprostě, to je pravda, Alena je tady už napsaná víckrát, takže buď Viktorie nebo Marika" řekla třídní. 
"Tak to radši Mariku, za Viktorii bysme dostali záporný body" řekla Soňa. 
"Dobře, takže píšu Procházková Marika, vrh a Soňu s Viktorií poprosím, aby se k sobě chovali slušně" řekla třídní, když Viktorie na Soňu ukázala prostředníček. 
"Můžu ještě, chci se nechat zapsat jako asistent" řekl Filip. 
"No dobře, ti se vždycky hodí, napíšu tě tedy k Albíně jako asistenta 2" řekla třídní a odešla pryč. 
"Nějak si dovoluje pizda" řekla Laura a podívala se na Soňu. 
"Taky si řikam, na to, co máme je až moc oprsklá" souhlasil Dominik. 
"Budeme si dávat pozor" řekla Viktorie. 

Následující tři dny rychle utekly a v pátek v půl osmé už byla většina připravena někde ve sportovním areálu. Ten se nacházel jen necelých 500 m od školy a mezi oběma budovami se dalo dobře přebíhat. 

Areál zahrnoval velkou halu s několika šatnami s vchodem hned u hlavních vrat. Před ním byla cesta k venkovní části, na velký ovál na běhání. Za budovou byl plac na skok do dálky a skok vysoký a nalevo od oválu hřiště na fotbal, hřiště na volleybal a dráha pro vrh koulí. Podél plotu bylo několik laviček pod stromy - většinou lípy a modříny, takže ti, co měli alergii byli v létě z přítomnosti líp velmi nadšení. 

V osm hodin se musely všechny třídy shromáždit před budovou a započal dlouhý proslov ředitele. Vedoucí třídních sportovních klubů se následně postavili do řady na ovál a začali jmenovat soutěžící a disciplínu, ve které soutěží. Asistenti se mezitím shromáždili u laviček a na původním místě zůstalo jen několik málo lidí z několika tříd. 

"Koukam, že v některých třídach vybrali pro nějaký činnosti všechny" řekl Dominik Viktorii, se kterou zůstal za jejich třídu jediný na trávníku. 
"No jo, taky lidi v ostatních třídach se asi líp snesou, nezapomínej, že naše třída je v tomhle extrém" řekla Viktorie. 

"Tak vidím, že vás tu zbylo devět, takže buď se ještě můžete nechat zapsat jako asistenti nebo půjdete se mnou do školy" řekla učitelka Kralovecká, když se sportující odešli převlíknout do šaten. 

Na asistenci se přihlásilo ještě pět lidí z nižších ročníků a Viktorie s Dominikem a dvěma ze šestých tříd odešli s Kraloveckou zpět do školy. Školní přebor mezitím začal výstřelem ředitele a odstartování některých disciplín, které byly různě načasovány až do čtyř odpoledne, kdy mělo proběhnout vyhlášení vítězů. 

Filipa určili jako asistenta na zapisování fotbalu a Mariku si vybral učitel Jakubec pro zapisování jeho stanoviště - běhu na 60 metrů, protože vrh koulí byl až později a byl zde nedostatek asistentů. Marika musela hned jít, ale Filip zůstal na lavičce pod modřínem, ke které přišla Laura. 

"Nějak se mi nechce čekat v šatně, tak jestli tu máš místo" řekla Laura. 
"No jasně, pojď, záměrně jsem si nesednul pod ty lípy, protože fakt smrdí" řekl Filip. 
"Budeš tady pořád nebo pak musíš?" zeptala se Laura. 
"No pak jdu na ten fotbal, ale až za hodinu"
"Super, takže si u tebe necham mobil a peněženku, fakt je nepotřebuju mít v nezamčený místnosti, kde se pohybuje Soňa" 
"Jasně, já mam věci támhle u toho pařezu, tak si to tam dej a já si to pak vemu k sobě k tomu hřišti dolů" řekl Filip a přebral si svěřené věci. 
"No a jak to vlastně dopadlo po tom výletu, ani jsme to neměli moc šancí probrat" zeptal se Filip. 
"Myslíš, když mě Jáchym nabral autem?"
"No, přesně to, zaslechnul jsem, že jste si o tom s Marikou nějak povídali"
"Ani se snad radši neptej, to bylo hrozný"
"Máme čas a stejně neni co dělat" 
"Tak jo, no Bára měla už od začátku debilní kecy, protože Jáchym mi v autě řekl, že jsem zvaná na večeři, takže jsem tam musela zůstat s jeho rodinou, to by nebylo tak hrozný, kdyby měl normální sestru"
"Takže Bára vám zkazila večer?"
"To co předváděla u toho stolu bylo fakt strašný, jenom se do mě navážela, až jsem toho měla dost a před hlavním jídlem jsem se sebrala a odešla pryč"
"A to se tě Jáchym nezastal?" 
"To mě právě nejvíc mrzelo, za celou tu večeři seděl a nic neřikal, vůbec nic Báře ani nenaznačil, jo vyběhnul za mnou, ale jenom zopakoval to, co řiká vždycky, Bára je sice mrcha, ale mam jí rád" řekla Laura a zamračila se na Báru, která zrovna procházela okolo. 
"Já bych se kvůli tobě klidně i rozhádal" řekl Filip a usmál se na Lauru. 
"Já vim" řekla Laura a položila si hlavu na Filipovo rameno. 
"A až skončíš tim šplhem, tak se mi povedlo propašovat lahev vína, tu značku, co nám tak chutnala" pošeptal Filip Lauře. 

Mezitím učitelka Kralovecká odvedla svoji skupinku do počítačové učebny, nechala volnou zábava a sama odešla do kabinetu. 

"Sereme na to, tady se to nedá strpět" řekl Dominik, když šesťáci začali hrát nějaké hry a hlasitě u toho křičet. 
"Tak na ní jebem, stejně nepřijde, půjdeme k nám do třídy" řekla Viktorie a s Dominikem odešla.