Sex ve škole

Výsledky

Další den o velké přestávce začala Soňa řešit rozlučák. Kolem její lavice se seběhla její skupinka a celkem nahlas probírali místo a občerstvení. 

"Krása co" uchychtla se Marika, když se podívala na druhý konec třídy.
"No jo, my si uděláme něco vlastního" řekl Dominik. 
"Hele" řekl Filip a kývnul hlavou směrem k Soně, která začala křičet na Kláru. 

"Jako děláš si prdel Kláro, co to má znamenat 20 lidí"
"No, řikala si, že mam napsat všechny" řekla Klára. 
"Všechny myslim všechny ty, co nám tam nevadí, jsi úplně blbá, těch 5 tam zvát fakt nebudeme" řekla Soňa a podívala se směrem k oknu. 
"Dobře, promiň, tak napíšu 15 lidí"
"Zase blbě, Albínu tam taky nechci" řekla Soňa a přepsala číslo na 14. 
"Myslela jsem, že by bylo vhodný třeba jen oficiálně to napsat, kdyby začala něco řikat třídní, aby jí to nepředhodili a nebyla na nás nasraná" řekl Klára. 
"Tvůj názor je mi u prdele Kláro, stejně tak jako, kdyby to řekli třídní, budeš mě poslouchat jasný" řekla Soňa výhružně
"Omlouvam se ti, napíšu to jak chceš" řekla Klára. 

"To je kráva" zasmála se Viktorie na druhé straně. 
"Krásně se nechává Soňou ovládat, škoda, že jsme to nenatočili" přidala se Laura. 

Po přestávce přišla na plánovanou hodinu zeměpisu třídní s mimořádným oznámením. 

"Tak, mam tady oznámení od vedení školy, týká se to bohužel vaší kázně" řekla Balcarová a sedla si ke stolu. 
"Jak víte, měli jsme tu ty dopisy a teď i tu krádež, takže nám byla dána podmínka, že jestli se ještě něco většího stane, nedovolí nám odjet na plánovaný výlet" řekla třídní. 
"Takže se nad sebou zamyslete, všichni chceme na ten výlet jet" řekla třídní, po tom co ve třídě nastalo ticho. 

Po škole běžel Filip na autobus a Laura šla ke kadeřnici. 

"Tak, co kdybysme šli ke mně a dáme si kafe a zákusek" navrhl Dominik. 
"Omlouvam se, já mam za půl hodiny návštěvu, přijde babička, měla bych pomalu taky jít" řekla Marika na na rozcestí se oddělila. 
"Tak co Viky, půjdem aspoň spolu" zasmál se Dominik
"Já si musim ještě něco zařídit, hodim domů tašku a pak ti to všechno řeknu" řekla Viktorie. 
"Fajn, tak to necháme na jindy" řekl Dominik a spolu s Viktorií se vydal k jejich panelákům. 

Viktorie si přendala z tašky mobil a klíče a rozešla se směrem ke gymnáziu. Tam si sedla na lavičku pod stromem, který byl přes ulici. Čekala čtvrt hodiny, než uvnitř budovy zazvonilo. Po pěti minutách začalo vycházet z budovy pár lidí. Viktorie v jedné čtyřčlenné skupince rozeznala Jáchyma. 

"Jáchyme" zakřičela Viktorie. 
"Co potřebuješ, my se známe že?" řekl Jáchym, když přešel silnici. 
"Jsem Viktorie, Lauřina kamarádka, chtěla bych ti něco říct" 
"Ale já o Lauře nechci nic slyšet" řekl Jáchym a chtěl přejít zpátky ke škole
"Ona tě má pořád ráda, nechtěla ti nijak ublížit" řekla Viktorie
"To, že jsem jí na ulici pomohl před nějakým blbem neznamená, že bych jí chtěl" řekl Jáchym, když se otočil zpět k Viktorii. 
"Ona to udělala kvůli nám, jak už ti řikala, tvoje sestra a nepřátelé z naší třídy nám chtěli zadělat na problémy nějakou nahrávkou a Lauru napadlo tohle jako řešení, kdyby to pro nás neudělala, neměli bysme velkou šanci dostat se na střední" 
"Tebe poslala Laura nebo co, nemam na tohle čas"
"Laura o tom neví, dělám to, protože chci, aby byla šťastná, ten, před kterým si jí zachránil je její bejvalej, podváděl jí a dělal další hnusný věci, zaslouží si, aby měla někoho, kdo jí má skutečně rád"
"Tak, že jí přeju hodně štěstí" řekl Jáchym a přešel na druhou stranu silnice. 

Viktorie sice ještě měla připraveno pár argumentů, ale radši šla domů. Když byla před svým panelákem, podívala se do Dominikova okna a přeběhla silnici. Zazvonila u dveří, které jí Dominik bzučákem otevřel. 

"Tak jsem tady, chtěla jsem jít domů, ale chtěl si vědět, kam jsem šla. 

"Já ale stejně věřim, že by s Laurou chtěl bejt" řekl Dominik, když mu Viktorie vše řekla. 
"Já to z něj cítim, jenom si to nechce přiznat" řekla Viktorie a napila se kafe, které jí Dominik uvařil. 
"Řekneš Lauře, že jsi s nim mluvila?" 
"Radši ne, snad si oba uvědomí, že by spolu byli šťastný" 
"A co řikáš na tu výhružku od vedení?" zeptal se Dominik. 
"Tak jako dá se to pochopit a nemůžeme za to jenom my, kvůli tý odplatě Alešovi"
"Myslíš, že Soňa vydrží neútočit až do výletu, myslim, že tam chce hodně jet"
"Uvidíme, každopádně to podle mě nevydrží, ale dá si větší pozor, aby se na to nepřišlo, vlastně jako i my tam chceme jet, celkem se těšim"
"Já taky, sice to bude výlet s těma debilama, ale hlavně, že tam budu mít vás" řekl Dominik a přinesl slané tyčinky. 

Následující dva týdny byl ve škole klid. Soňa se nejspíš zalekla výhružek ohledně  výletu a kromě pár nadávek a výměn názorů toho moc neudělala. 

V pátek 1. května měli být v sedm hodin večer vyhlášeny výsledky přijímacích zkoušek. Po škole se všichni sešli u Laury a čekali, až školy výsledky zveřejní. 

"Furt nic" řekl Filip, když proklikával stránky tří škol. 
"Jsem fakt zvědavá, ale i nervózní" zasmála se Viktorie. 
"To my to nemusíme řešit" zasmál se Dominik a podíval se na Mariku. 

"Hele, jsou tu výsledky hotelovky" řekl Filip. 
"Tak co, přijali mě?" zeptala se Viktorie. 
"Počkej kouknu, celkem přijímali 25 lidí z toho celkem je přijato 23 a dvě neurčitý místa" řekl Filip. 
"To budeme my" uchychtla se Marika. 
"Mam to tady, Dostálová Viktorie počet bodů 104,32, jsi přijatá jako dvacátá" řekl Filip. 

"Super Viky" řekl Dominik a otevřel flašku vína. 
"Vy to taky uděláte a budeme tam spolu, věřim tomu" řekl Viktorie a obejmula se s Marikou. 

"Načetla se zdrávka Lauro" řekl Filip a otevřel soubor s výsledky. 
"Celkem přijímali 15 lidí, Fialová Laura devatenáctá" 

"Tak nevadí, si podam odvolání" řekla se zkleslým úsměvem Laura. 
"A co ty Filipe?" zeptal se Dominik. 
"Počkej, jenom tam kliknu, Ekologie a životní prostředí, přijímali 30 lidí, no já jsem třicátejosmej" řekl Filip. 
"To bude dobrý, si taky dáš odvolání" řekla Marika.