Sex ve škole

Kafe

Dominik s Viktorií došli do školy, kterou Viktorie odemkla čipem. Jejich řada skříněk byla až v poslední řadě šatny. Po cestě viděli Leonu  a Soňu jak se spolu baví u nejspíš Leoniny skříňky. V jejich řadě už poznali, že tady byla Ilona, protože smrad kouře se nedal zaměnit. Za dveřmi skříňky se skutečně objevila Ilonina blonďatá hlava. Jen se na ně pohrdavě podívala, zamkla a odešla pryč. 

Viktorie s Dominikem se přezuli a dali si svoje zimní bundy na ramínka. 

"Chceš tady počkat na Lauru?" zeptal se Dominik
"Tak stejně jdeme docela brzo" 
"No, to je pravda, jsi ještě chtěla na kafe žejo?"
"Jasně, kafe po ránu mě nakopne" 

Když už chtěli jít, do šatny přišly Albína a Monika. Nebyly tak snadno ovlivnitelné a neměly ani z nikým konflikt, takže normálně pozdravily. Obě dvě si byly docela podobné, měly hubenou postavu a obě skoro stejný odstín hnědých vlasů. Albína je ale většinou nosila svázané dozadu. 

Viktorie s Dominikem vešli do třídy B3. Písmeny se označovala jednotlivá poschodí v celkem třípatrové budově a číslo určovalo pořadí učebny na patře. V místnosti skoro ještě nikdo nebyl. Z druhé lavice u dveří na ně zírala Ilona a vedle ní Bára. Bára milovala růžovou barvu, takže skoro všechny její věci byly na růžovo. Kdyby mohla, nechá se z blondýny přebarvit taky. 
Ve čtvrté lavici u dveří už byli jenom Aleš s Robertem. 

Ze čtvrté lavice u okna už na oba mávala Marika. Pozdravili se a sedli si před ní. 

"Tak co řikáte novému účesu Aleše?" zeptala se Viktorie. "Vypadá jako ananas" odpověděla jí Marika. Dominik se jenom zasmál. Aleš si nechal dřív hodně dlouhé hnědé vlasy ostříhat na krátko a nageloval si je směrem nahoru. I Aleš s Robertem patřili k minulosti spojené se Soňou, takže vztahy s nimi byly taky napjaté. 

"No nic, bude zvonit až za čtvrt hodiny, tak ještě zajdem na to kafe?" zeptal se Dominik. "Já bych si taky dala" přidala se Marika. Viktorie se na oba podívala. "Tak tady máte peníze a přinesete mi ho, že jo?" "Dobře, tak jaký chceš, jako vždycky černou s cukrem?" zeptal se Dominik. Viktorie odpověděla kývnutím a Dominik spolu s Marikou odešli ven. Na cestě dolů k automatu potkali na schodech Šárku se Zbyňkem. Šárka, která každý den nosila ve světle hnědých vlasech jinou nevkusnou čelenku jenom uhnula pohledem. Zbyněk se na Mariku usmál a dokonce jí i pozdravil. 

Dole u automatu nebyla velká fronta. Před nimi byl jenom nějaký sedmák. Když odešel, Dominik vhodil do automatu padesátikorunu a zmáčknul černou kávu s cukrem pro Viktorii. 

"Pro tebe Mariko?" 
"Já asi cappucino"

Dominik namačkal na automat všechny druhy a pomalu dal na stranu Viktoriinu černou kávu. Vzal Maričino cappucino a otevřel její ruku, kam jí ho s úsměvem dal. 

"Nahoře ti dam peníze"
"Ty to máš zadarmo"

"No čau" ozvala se za nimi Laura, která zrovna vyšla z šatny. Oba sebou trochu cukly a na pozdrav jí odpověděli. "Dáváte si kafe, tak počkej" zasmála se Laura a dala Dominikovi desetikorunu. "Vem mi něco, díky" řekla ještě a na chvíli se otočila zády, kde stál Roman. "Dam si tady kafe, jo?" řekla mu a pověsila se mu kolem krku. Dominik už držel objednávku od Viktorie a teď už i Laury, která se už na chvíli rozloučila s Romanem a připojila se k Dominikovi a Marice. "Ty vole, včera jsem byla večer u Romana a zapomněla jsem na ten úkol z angličtiny, máte ho?" zeptala se Laura. "Jo, jasně, klidně ti ho dam, ale to bysme měli jít" odpověděla Marika. "No tak jo, sice bych radši seděla tady" řekla Laura a podívala se směrem na tři stoly, které byly v občerstvovací místnosti. "Ale půjdeme" dodala a všichni tři se rozešli zpátky. 

Vrátili se do jejich třídy, kde jim už za tři minuty začínala chemie. Laura zamávala na Romana, který seděl vedle Zbyňka ve čtvrté lavici uprostřed. Dominik podal kafe Viktorii a Laura, které Marika podala na opsání úkol si sedla na svoje místo před něj. 

Po zvonění přišel do třídy i Filip. "No čau, ty vole, ještě že tady ta úča ještě neni, ten blbej autobusák přijel pozdě" řekl a sedl si vedle Mariky. Spolu s Filipem přišla i Alice, která jezdí stejným spojem. Nebyli ale poslední, vedle Alice ve druhé lavici uprostřed před Albínou s Monikou ještě chyběla Magda a do první lavice u dveří přiběhli těsně před učitelkou Milan s Robinem. 

Učitelka Dalmová - jejich chemikářka jim okamžitě vynadala a uložila domácí úkol za skoro pozdní příchod. Tato seschlá pětapadesátnice byla jednou z nejnepříjemnějších učitelek na škole. Dokázala zavařit už spoustě svých žáků. 

Tři minuty po jejím příchodu zaklepala na dveře Magda. Slušně se omluvila, že jí ujel autobus. Nestihla si ani sednout a už jí vyzkoušela. 

"Tak kdo chybí?" zeptala se Dalmová, když posadila Magdu se čtyřkou. Laura se zadívala na lavici před sebou. "Alena a Jan" řekla. "Opět?" "No, navrhnu, aby je na konci neklasifikovali, mají oba zameškáno spoustu hodin" zareagovala Dalmová. 

Po této náročné hodiny plné debilních keců konečně přišlo něco lepšího. Odpadla hodina němčiny a spojila se s hodinou počítačů. 

Odpolední hodiny už celkem ušly a středeční školní den konečně skončil. 

Po odchodu ze školy si jich všech pět šlo sednout do kavárny Na růžku, blízko jejich školy. Laura tentokrát  nešla s Romanem. Ten řekl, že má jinou práci a nemůže se jí dneska věnovat. Marika s Viktorií si objednaly punčový dort a Laura s Filipem a Dominikem si dali čokoládový. 

"Třídní dneska říkala, že budeme zítra vybírat, kam se pojede na konci roku, máme všichni dát nějaký návrh, tak co myslíte?" zeptala se Laura. "Takhle, já bych to nějak nepřeháněla, stejně bude mít svoje návrhy, takže tohle nemá smysl" odpověděla jí Marika. "No, ona to taky dělá proto, že i když jsme jí v sedmičce navrhli tolik krásných míst, tak ani jeden neprošel u ředitele" přidal se do hovoru Filip. 

Následovaný smích brzo přerušil příchod Kláry s Ilonou. Obě dvě prošly kolem jejich stolu a zavál smrad nějaké předražené voňavky. "No, Ilona si vždycky potrpí na něco luxusního" poznamenala Viktorie. Ilona s Klárou si sedly k jednomu stolu až u zadní zdi, vedle kterého byl prosklený vchod na venkovní terasu, v této době uzavřený. 

"Sereme na ně, pojďte se bavit o Vánocích, o silvestru, o dárkach" navrhl Dominik. Půl hodiny ještě diskutovali o plánech na svátky a o dárcích, co koupí ostatním. 

"No, tak asi půjdem, za chvíli mi jede autobus" řekl Filip a zvedl se ze židle. Viktorie se zvedla hned po něm a všimla si, že Klára s Ilonou už jsou taky na odchodu. "Už platí hele" poznamenala Laura. Obě kolem nich prošly a servírka, které platili se vrátila k pultu. "Zaplatíme" mávnul na ni Dominik. "Filipe, všimnul jsi si, že se na tebe koukala?" řekla Marika. Filip se podíval směrem k servírce, která si zrovna připravovala peněženku. "Tak já jí to půjdu zaplatit" usmál se Filip a upravil si svoje blonďaté vlasy. 

"Kolik to bude?" 
"Celkem vás pět za 359"
"Tady máte 400 a nechte to"

Servírka se usmála a uklidila si peníze do pokladny. 

"A kdybyste pro mě ještě něco udělala, můžu slíbit, že sem budu chodit častěji" řekl ještě Filip a servírka, na které si už všiml jména Elena se začala trochu červenat. 

"Kdybyste příště nedovolila vstoupit těm dvou co odešli, moc by mě to potěšilo" řekl jí a usmál se. Potom s ostatními odešel.