Sex ve škole

Pokusy

"Ještě jsme si spolu pořádně nepromluvili od tý doby, co jsi mi vlezla do baráku a vzala si tam pár věcí" řekl Roman
"Mých věcí" odpověděla Laura
"To už je vedlejší, ale spoustu věcí se od tý doby změnilo"
"Nemam na tebe náladu" řekla Laura a pokusila se odejít. 
"Ne, tady budeš" řekl Roman, který se jí postavil do cesty. 

"Všimnul jsem si, že jsi si vzala zpátky to dřevěný srdíčko, který jsem měl v pokoji pověšený" 
"Chceš vědět, co jsem s nim udělala?"
"Pověsila jsi si ho u sebe?"
"Ne, spálila jsem ho, nic pro mě neznamenalo, stejně jako to, co bylo v minulosti"
"Ale vzala si ho, to už něco znamená"
"Ne, neznamená to nic, nazdar" 

Laura se vytrhla Romanovi a rychlejším krokem šla směrem k sobě. 

"Řekl jsem, že nikam nepůjdeš" řekl Roman, když Lauru doběhl a zatlačil jí k popelnici. 
"Víš, co znamená to, co je na mým novým tetování?" zeptala se Laura
"Co jako?"
"Aby jsi chcípnul"
"Ne Lauro, ty víš, že se mě jen tak nezbavíš" řekl Roman a přitiskl se k Lauře. 

"Hej, nech jí" ozval se hlas z druhé strany ulice. 
"Táhni a neser se do čeho nemáš" řekl Roman, když se otočil a trochu uvolnil Lauru. 
"Pusť jí, nebo dostaneš" pokračovala zatím neznámá osoba v kapuci. 

Lauře se mezitím povedlo uvolnit Romanovu ruku, kterou jí držel pod krkem a pokusila se utéct pryč. Roman si jí přitáhl zpátky a dal jí facku, po které Laura upadla na zem. 

Osoba v kapuci se rozeběhla a dala Romanovi ránu pěstí. Roman spadl vedle Laury, která hned běžela o kus dál. 

"Tohle tě bude mrzet, vás oba" řekl Roman a rychlým krokem odešel. 
"Jsi v pohodě Lauro?"
"Jo, díky moc Jáchyme" řekla Laura a chtěla Jáchyma obejmout. 
"Udělal jsem to, protože tohle je hnusný a udělal bych to pro každou jinou, na tom, co je mezi náma se nic nemění" řekl Jáchym a ucukl. 
"Stejně děkuju, vážim si toho"
"Neni za co" řekl Jáchym a odešel. 

Laura se neodvážila jít k sobě domů, kdyby tam na ní čekal Roman. Obrátila se zpátky a šla směrem k Marice. 

Po tom, co vše jí a Filipovi řekla si šla i v 11 hodin večer udělat kafe. 
"Neboj se, i na něj dojde, něco na ně vymyslíme" řekl Filip, když přišel do kuchyně a Lauru obejmul. 

Další den se Filip rozhodl uskutečnit plán, který předtím naplánovali. 

Před plánovanou chemií přišel Aleš neochotně za Laurou a řekl jí, ať jde k Dalmový pro věci. 

Laura zaklepala na kabinet chemie a po chvíli vyšla před chodbu Dalmová. 
"Fajn, vezmete mi tady ty věci" řekla Dalmová a dala Alešovi do ruky dřevěný val, tři baňky a dvě kádinky. K tomu přidala ještě tři malé krabičky. Laura využila chvíle, když byli Aleš i Dalmová zády a ze stolu vzala taštičku s penězi. Rychle jí schovala pod mikinu a následně vzala bednu s kahany i když jí Dalmová řekla, aby vzala ještě dvě flašky. 

Chemikářka si ničeho nevšimla a odešla spolu s Alešem a Laurou do třídy. Tam si Dalmová připravila val a na něj rozmístila baňky. Laura jí následně požádala, jestli může na záchod, protože je jí špatně. 

Po tom, co Laura odešla si Dalmová všimla, že jí chybí flašky s kyselinou sírovou a destilovanou vodou. 

"Aleši, vy jste je nechali v kabinetu?" zeptala se
"Ty měla brát Laura, ale asi na to zapomněla" řekl Aleš
"No a teď si odejde, no já to potřebuju, takže mi dojdeš do kabinetu" řekla Dalmová a dala Alešovi klíče. 

Mezitím už Viktorie měla peníze u sebe v tašce. Aleš se vrátil s kyselinou a vodou a Laura se chvíli po něm vrátila. Dominik na ní kývl hlavou a Laura se spokojeně usmála. 

Po hodině plné reakcí vody, kyseliny a dalších látek Dalmová opět poslala Lauru s Alešem, aby jí odnesli pomůcky. 

"Tak jak to uděláš Viky, teď se to musí povést" řekl Dominik. 
"Mohla bych se jít jako podívat na nástěnku, Aleš sedí blízko, ale Robert je problém, jdu tam, bylo by dobrý, kdyby jsi udělal něco, aby jsi upoutal jejich pozornost" řekla Viktorie a rozešla se směrem k Alešově lavici. 
"Fajn, tak já zkusim nějak odlákat Roberta" řekla Marika a vstala. 

"Co čumíš?" zvýšil hlas Robert, když se Marika postavila blízko něj
"Na to jakej si hajzl" odpověděla Marika. 
"Co si to řekla?" řekl Robert a zvedl se ze židle. 

Dominik chtěl využít příležitosti a něco nahlas zakřičet, ale tuhle možnost mu vzala Albína, která se postavila přímo před tabuli. 

"Tak a teď všichni poslouchejte Zbyněk Tomek je pěknej sviňák, stejně jako všichni, kdo ho podporujou" vykřikla Albína na celou třídu. Viktorie využila nečekané příležitosti a obálku strčila Alešovi mezi učebnice. 

"Dávej si pozor na pusu Albíno, aby jsi přes ní nedostala" ozvala se Soňa. 
"A podívejte, ozval se někdo, kdo Zbyňka podporuje" zareagovala Albína. 

Soňa se chtěla rozejít k tabuli a Albíně jednu vrazit, ale překazila jí to učitelka Mojdlová, která měla zrovna na chodbě dozor. Půl minuty před zvoněním se do třídy vrátil i Aleš a za ním Laura, na kterou Viktorie mrkla, kdy si sedala k sobě do lavice. 

Následovala hodina občanky s třídní Balcarovou. Začala povídat něco o státních symbolech, ale po deseti minutách hodiny do třídy vtrhla Dalmová. 

"Takže, po vaší hodině se mi ztratilo z kabinetu osm tisíc, které byly v malé taštičce, jsem si jistá, že než jsem šla na vaší hodinu, tak tam byly" řekla Dalmová a obrátila se na Balcarovou. 
"Doufám, že to vyřešíte paní kolegyně, pokud se nikdo nepřizná, budu muset říct svoje podezření, což bych udělala velice nerada" řekla Dalmová. 

"Dobře, tohle je vážná věc, pokud to někdo z vás udělal, ať za mnou přijde po hodině do kabinetu a přizná se" řekla Balcarová. 
"Tak to ne, budou se muset naučit nést následky za to, co udělají, ať se přiznají hned, nebo to můžeme taky řešit tak, že za to ponese následky celá třída" namítla Dalmová. 
"Dobře, pokud to někdo udělal, ať jde ke stolu i s tou taškou s penězi" řekla

Když se po třiceti sekundách nikdo nezvedl, Dalmová začala obviňovat. 

"Takže, musím říci, že hlavní podezřelý je Aleš Jančar, protože ten byl u mě v kabinetu během hodiny bez mého dozoru"