Co se stane když zabijí nejznámějšího bosse mafie v Jižní Korei a jeho místo zdědí jeho mladý a docela nezkušený synáček který si myslí že mu svět klečí u nohou díky jeho kráse a penězům co
má, ale co když potká dívku do které se zamiluje ale neřek...
Vešla jsem do kuchyně a šla vrátit Jinovi Gregora avšak něco mě zarazilo *Joone! Musíš to krájet takhle! Bože, proč zrovna já mám přítele co ani neumí nakrájet cibuli* povzdechl si Jin, celé jsem to sledovala z povzdálí *Jinie, vybral sis mě protože mě miluješ, pamatuješ?* Promluvil Joon *Ano, ale taky miluji svou kuchyň a rozhodně jí nenechám shořet jen kvůli tomu že si budeš chtít udělat palačinky* řekl vážně Jin *Dobře řekl sis o to* Bylo to poslední co Joon řekl, poté si Jina přitáhl do hlubokého a procítěného polibku, pak ho podebral pod stehny a vysadil na Linku, dobře to jak si to rozdají na kuchyňské lince vidět nepotřebuji, zaklepala jsem na futra a tím je vyrušila od jejich činnosti, Jin okamžitě zrudl jak rajče a seskočil z linky vedle Namjoona *Hotovo, tady máš Gregora* usmála jsem se a podala Rudému Jinovi Gregora *Můžete pokračovat v činnosti já padám čaaaau!* Křikla jsem na ně a radši zdrhla *HOŠI NECHTE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ NA JINDY! JIMIN NÁS CHCE VŠECHNY V KANCLU HNED!* zakřičel Yoongi až jsem nadskočila a všichni všeho nechali a jak lavina se nahrnuli do Jiminovo kanceláře až na Yoongiho ten mě chytl za ruku a šel se mnou do Jiminova pokoje kde jsem měla všechno oblečení a začal to všechno dávat do auta
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
*co je? co se děje?* Yoongi neodpovídal a dobalil batoh který mi dal a pak mě znova chytl za ruku a táhl mě do garáže *Yoongi co se děje?!* on jen šel k nějakýmu autu které otevřel a já se posadila na místo spolujezdce *pak ti to řeknu teď není čas* řekl docela chladným hlasem a taky nastoupil
než jsme vyjeli z garáže Yoongi se pořádně rozhlédl a pak se rychle rozjel pryč ale po chvíli jízdy se za náma připojilo nějaké černé auto a začalo do nás narážet tak Yoongi klikl na sluchátko co měl v uchu *sleduje nás potřebujeme krytí hned! začíná na nás najíždět!* řekl a já se začala trochu klepat do čeho jsem se to zamotala...najednou nám zadním sklem proletěla kulka *KURVA HOŠI ZAČÍNAJÍ STŘÍLET! Soon drž se * začal jezdit různě po křižovatkách a zatáčel kam mohl dokonce měl sešláplej až nadoraz plyn ale auto se nás pořád drželo najednou na mě Yoongi koukl *Hele, kdybych to nepřežil tak chci abys to věděla* promluvil rychle a strhl auto na jednu stranu *Jsi moje sestra, Tvoje matka s otcem se o mě nezvládli postarat a tak mě poslali k příbuzným* koukl se mi rychle do očí *Chci aby jsi věděla že jsem rád že jsem tě našel a měl možnost tě poznat Soonie* zakřičel a věnoval pozornost řízení, po chvilce se k nám připojilo auto které řídil ten mladý řidič co mě vezl v ten večer s otcem na ples *Skvěle Jonghyun nám bude krýt záda* vykřikl *tak proto jsi se ptal na rodiče! tohle neříkej přežiješ to! a kam jedeme* Yoongi jel pořád dál *jedeme tam kde mě Jimin našel tam budeš v bezpečí * prudce zatočil až jsem ramenem narazila do dveří *Promiň to nebylo v plánu* omluvil se a dál se věnoval řízení, Auto za námi se dostalo do smyku jelikož mu někdo z našich prostřelil kolo, narazilo potom do stromu. Chvilinku jsme po rovině jeli dál když se auto naší posili zatrmácelo a pomalu zastavovalo. Yoongi ve smyku zastavil taky *co se děje* křikla jsem po něm, on je rychle popadl zbraň a vylezl z auta. U auta našich soků stále jeden stál, držel se z posledních sil, Yoongi po něm vystřelil a muž se zkácel k zemi. *Jonghyune! Doprdele vydrž chlape! To zvládneme!* Uslyšela jsem hlas co mi byl odněkud povědomý. Yoongi se rychle rozběhl k Jonghyunovi. Vyletěla jsem z auta a došla k Yoongimu *Doprdele* zanadával Yoongi když viděl druhého chlapce jak přenáší Jonghyuna na místo spolujezdce *To zvládneme, neboj se, dáme to Minho musíš řídit* Nařídil Yoongi tomu chlapci a ten okamžitě nasedl za volant a obě naše auta se rozjela a nechávala za sebou auto protějšího gangu v plamenech *Přežije to?* zeptala jsem se vyděšeně *Nejsem si jist, musíme být rychlí* řekl Yoongi a šlápl na plyn.
Dojeli jsme do garáže a Minho okamžitě vyběhl z místa řidiče a vytáhl Jonghyuna *To dáme brácho, Han a Yeonjun ti pomůžou* šeptal k Jonghyunovi který mu odpadával v náruči *Yeonjun a Han již byli připraveni pomoci, převzali si Jonghyuna a nám nezbylo nic jiného než čekat. Po deseti minutách jsme před oným pokojem čekali už všichni, dokonce i kluci co jsem neznala. Když po hodině a půl vylezl Yeonjun ven se zkroušeným výrazem tak nám to všem docvaklo...Nepřežil to. Minhovi stekla jedna neposedná slza, Taemin jen koukal do zdi a oči se mu také plnili slzami. Onew k slzám taky neměl daleko a Key jen koukal do země. Všichni se šli se svým parťákem postupně rozloučit, nakonec se na řadu dostal i Jimin, jež byl po východu z místnosti duchem mimo. bylo mi jich všech líto i za tu chvilku co jsem toho klučinu znala byl to velmi hodný a milý kluk nezasloužil si to...teď je musím podpořit ať to stojí cokoliv *je to má chyba* posmrkl Yoongi *ne není...měl jsem s vámi někoho poslat...je to má vina...*složil si tvář do dlaní Jimin *není to vaše vina každý dělal co mohl...*řekla jsem a pokusila jsem se o jemný usměv který mi hned opadl jakmile Jimin promluvil*máš pravdu...není to naše vina. je to tvá vina! nebýt tebe jsou všichni naživu! tvůj táta i máma by žili! můj otec by žil! Jonghyun by žil taky! nebýt tebe jsme všichni šťastní! když jsi se měla narodit tvůj otec začal brá víc akcí tvá matka to jednou zjistila že je mafián a stresem se jí předčasně spustil porod u kterého umřela! kdyby jsi se nenarodila tak bych pomohl otci na tom plese jenže ty jsi se narodila a rozptýlila jsi mě! kdybych nebyl s tebou tak otce ochráním! a taky by se nemusela pořádat dnešní honička při které přišel můj dobrý přítel o život!*
