Od Soumraku Do Rána

*25*

Vystoupil jsem z auta a vzal do náruče Yuki *Kam jí dáš přes noc?* zeptal se Namjoon *Nechám jí u mě* pokrčil jsem rameny a rozešel se od mého pokoje kde byl již připravený pelíšek, miska s vodou a další miska na žrádlo, položil jsem jí na zem a nechal jí prozkoumat okolí když se otevřely dveře *Joone nech nás prosím na chvíli* řekl chladně Yoongi, Joon jen přikývl a věnoval mi poslední pohled než za sebou zavřel dveře. *Co potřebuješ Yoongi??* Yoongi se nervózně podrbal na zátylku *no....nejspíš bych se ti chtěl omluvit jak jsem bouchl a jak jsem tě zmlátil...* já jsem se jen pousmál *Zasloužil jsem si to, neomlouvej se, donutil si mě si uvědomit jak hnusnej hajzl jsem byl*Yoongi si jen povzdech *hlavně promiň za toho manipulátora...jen mám strach o sestru* pohladil jsem Yuki po hlavě *Nedáš si skleničku?* zeptal jsem se a ze skříňky jsem vytáhl lahev alkoholu *možná jo ale jen jednu znám Jina moc dobře na to abych věděl  že bez něj se chlastat nemá* zasmál se * A jéje, ten by mi tu vychlastal všechny zásoby.* uchechtl jsem se a podal Yoongimu skleničku s alkoholem *nejspíš jo a díky* sedl jsem si na postel a podíval se na malou Yuki která opatrně přiťapkala k Yoongimu a nedůvěřivě si ho prohlížela *ahoj prcku* usmál se na ni a natáhl k ní ruku, ona jen váhavě přistoupila a očmuchala si jeho ruku kterou později olízla *Líbíš se jí* konstatoval jsem *pochybuju bojí se už jen přiblížit* podíval jsem se na skleničku s alkoholem a pak zpět na Yoongiho *No, to je dosti možný, ale neboj, bude tě mít ráda* Yoongi jen pozvedl jeden koutek a koukl na mě * Jimine řekni mi to tajemství proč po tobě každá holka jede* jen jsem se pobaveně zasmál *Víš ty že ani sám nevím? nevím co na mě viděj* Uchechtl jsem se a upil ze skleničky *možná když si sundáš tričko a koukneš do zrcadla tak možná máš jeden z důvodů nebo tobě spíš stačí na ně jen mrknout jakože nejsem teplej jo ale asi jedou po tvých rtech a tvý ostře říznutý čelisti* já jsem se na něj jen udiveně podíval *A to si vzal kde? Jediný WWH je tu Jin* zasmál jsem se * neříkej mu to jinak by mi roztrhl prdel ale nemyslím si a když se koukneš do zrcadla uvidíš kde jsem to vzal* řekl a vypil na ex skleničku s alkoholem jen jsem se uchechtl a podíval se do zrcadla *Vidíš ten tuk?* zeptal jsem se ho a poukázal na celé mé tělo *Jsem akorát tak tlustý prase* jen jsem uviděl Yoongiho naštvaný výraz *však vážíš deset kilo i s postelí vole* jen jsem si odfrkl *To tak maximálně ty* ušklíbl jsem se *to ani náhodou však se na sebe koukni jsi jak vyžle* usmál jsem se na něj *Tak díky* Uchechtl jsem se 

Soonbae POV *hned po ráně pěstí*

když jsem skočila před Jimina aby nedostal od Yoongiho. Tak jsem od Yoongiho dostala pěstí já pak mě Yeonjun s Hanem donesli do pokoje a začali mě prohlížet *Kluci, jsem v pohodě* snažila jsem se je uklidnit *Nebyl bych si tím tak jistý, jsi ještě poměrně slabá takže jsi ani z toho pokoje vylízat neměla* zamračil se Yeonjun *Junie, fakt se cítím v pořádku* snažila jsem se *Ale to neznamená že se ti nic nestalo* Promluvil starostlivě Han *budeš tu mít pěknou modřinu* řekl Yeonjun a přejel po ráně bříšky prstů *nelíbí se mi jak snadno nebo rychle se ti dělají modřiny řeknu doktorovi ať se na to koukne * řekl Han a už chtěl vstát ale já ho chytla za ruku *ne nech toho mám jen... to s tou srážlivostí krve to nic není* falešně jsem se na ně usmála a doufala jsem že nic nepoznají *Zapomeň,* řekl Han přísně a odešel z místnosti pro doktora a já si jen povzdechla sakra...je to v prdeli pokud mu to doktor řekne tak jsem skončila po chvilce se i s oným doktorem vrátil a já na něj prosebně koukala a modlila jsem se aby to neřekl *takže co přesně se stalo?* jen jsem koukla na kluky a ušklíbla se *tihle dva se líbali a já se mezi to vmotala a ten blbec co pro vás šel zbytečně tak mě praštil nic to není* nevinně jsem se usmála a Yeonjun mě probodl pohledem plným paniky kdežto Han zčervenal *Aha?* promluvil nejistě Doktor a pak mi začal prohlížet ránu *nic to není že?* zeptala jsem se ho on se jen pousmál *Nic to není, dáme ti nějaký obklad a uvidíme jak se zlepší tvůj stav, pokud by jsi byla zítra schopna sama chodit a fungovat tak bychom tě mohli do dvou dnů pustit.* Odtáhl se ode mě a odešel zřejmě pro obklad *hmmm dobře a doktore?* oslovil ho Han a Doktor na něj koukl *dělají se jí často modřiny a to ji třeba jen někdo zmáčkne ruku a druhý den nebo za hodinu tam má hned modřiny nemůže to být nějaký začátek nemoci?* zeptal se Han a Doktor si spravil brýle na nose *ehm ne to je u její nemoci naprosto běžné* najednou ve mě hrklo *Mohu se zeptat co přesně je to za Nemoc?* Zeptal se Yeonjun *Bohužel se obávám že vám to jako lékař říci nemohu* pokrčil rameny *Pane, omlouvám se ale asi nevíte s kým máte tu čest* zamračil se Han, Doktor se jen nechápavě zamračil *Jsem Han Jisung, patřím do týmu jednich z nejlepších doktorů a opečovávatelů v celé Korei, tohle je Choi Yeonjun, můj dobrý přítel a zároveň donedávna i můj učeň* Usmál se Han, a doktor se okamžitě poklonil *Omlouvám se pánové, Jaký máte vztah ke slečně Min?* Zeptal se ještě *Je to svěřenkyně mého šéfa, mám na starost její zdravotní stav ale pořádně se mi ještě nesvěřila se svými problémy* Pokrčil rameny Yeonjun a já oba zabila pohledem *no...sice by se to nemělo říkat ale pokud je to vaše svěřenkyně tak dobrá* začal doktor a já se schovala pod peřinu vím že nemá cenu říkat ať jim to neříká oni by to stejně nějak zjistili