Od Soumraku Do Rána

*42*

najednou zvedl mou ruku a začal si ji smutně prohlížet *co ti to udělali...máš ruce jako párátka...*povzdechl si a v jeho očích se zalesknuli slzy *neboj Jiminie to nic není jen se už těším na Jinovo jídlo...to co jsem dostávala fuj...* otřásla jsem se nad tou vzpomínkou jídla  co mi dávali 

doma jsem jako první vběhla do pokoje kde byla Yuki *princezno moje* usmála jsem se na ni a ona se rozběhla ke mě a skočila mi do náruče ale jak byla větší a já slabší tak jsme obě spadli na zem* Bože můj, holky moje, nestalo se vám nic* přiběhl vystrašeně Jimin do pokoje *Yuki ty jsi to ale vyrostla no anooo klid ona mě jen hodila na zem* začala mě olizovat obličej *Yuki dolů musím do sprchy * Yuki slezla a hned jak ucítila někoho novýho v domě hned se štěkotem běžela do obýváku kde byl nejspíš Michael *jen tak mimochodem, nebojí se on psů?* Zeptal se Jimin na podstatnou otázku, jako odpověď nám byl Michaelův zděšený křik *a sakra Yuki! pojď sem!*vstala jsem a šla jsem za nima, v obýváku se mi naskztl pohled na Michaela stojícího na stole *Bože můj Yuki klid* stáhla jsem to šťastné štěně *Promiň Mikeu, To je Yuki* usmála jsem se *neboj ona ti nic neudělá jen je ráda že vidí novýho člověka * usmála jsem se a podrbala jsem ji za uchem *teď mi tak došlo jakto že mluvíš korejsky ? * on se jen podrbal na zátylku *No... Učil jsem se korejsky, bavilo mě to, pak jsem potkal Jacksonova otce a s tím jsem se jinak než korejsky nedomluvil* pokrčil rameny a slezl ze stolu a já chápavě kývla Yuki k němu přicupitala  před ním si lehla na záda *Opravdu ti nic neudělá* ujistila jsem ho a on se k ní váhavě sklonil a podrbal jí na břiše ona začala vrtět ocasem *no vidíš  nemáš se čeho bát * on se jen pousmál a do obýváku k nám vtrhl Jin *Soon? Tady jsi!* vydechl *Co by sis dala k jídlu? Napadlo mě že bych mohl něco uvařit * Usmál se Jin *Eh... A Ty jsi?* Zeptal se Michael *Jsem Kim Seokjin ale stačí Jin* přišel Jin k Mikeovi a potřásli si rukou *Jiiiiiiiiiiiiiiiinieeeeeeeeeee* šla jsem k němu a objala jsem ho *ani nevíš jak jste mi chyběli a hlavně jak mi chybělo tvoje vaření*zachichotala jsem se *Ty si mi taky strašně chyběla* zašeptal a silně mě stiskl *Ten hajzl už tě nedostane, to ti slibuju* zašeptal a rukou mi přejel po zádech, jen jsem ho silněji stiskla, byl jako taková starostlivá mamka kterou jsem jako malá ztratila. po chvíli jsme se odtáhli a Jin šel něco vařit zatím co já jsem se šla vysprchovat a udělat ze sebe člověka

když jsem si sundala v pokoji tričko s úmyslem ho rovnou vyhodit přišel do pokoje Jimin a smutně se zamračil ani bych si ho nevšimla kdybych se neotočila *Oh...kdy jsi přišel neslyšela jsem tě přicházet* sklopila jsem pohled ani se jeho pohledu nedivým musí mi lézt páteř a žebra... *Božínku můj, co ti to udělali* zašeptal a rukou mi přejel po zádech  *dávali mi zbytky z jídel ale spíš za to muže ta leukemie že jsem nebyla na chemoškách*  řekla jsem trochu sklesle a on mě jen přivinul do objetí *Zítra hned zajdeme k doktoru ano?* ujistil mě a já jen kývla *ale teď mě pusť musím si zajít do sprchy jinak tu umřu musím ze sebe udělat člověka * uchechtla jsem se *a jak jsem dlouho byla pryč?* zeptala jsem se vážně neměla jsem tam pojem o čase  *dnes to byli přesně dva měsíce* vyvalila jsem oči dva měsíce?! wow *ty vole...to jsem tam byla blbý dva měsíce?!*zamručela jsem pak jsem se odtáhla a koukla mu do očí *Soon, strašně mě to mrzí, měl jsem tě chránit* hlesl zklamaně *ale však jsi jsi mě chránil nic špatně jsi neudělal nemohl jsi vědět že přijdou* pokusila jsem se na něj usmát a pak jsem ho pohladila po tváři *tak strašně mě to mrzí* zašeptal a pohladil mě po vlasech *Kdybych nebyl takový nadržený prase tak by se nic nestalo* jen jsem nad tou vzpomínkou trochu zčervenala *Jiminie to co se před tím stalo je za prvé normální a za druhé jsem teda v tý situaci hrála i svou roli a pomohla jsem ti s tím problémem * on se jen uchechtl *Běž si dát sprchu, počkám tady* usmál se na mě a já na něj vděčně kývla *no jen aby jsi se pak neobjevil vedle mě * mrkla jsem na něj a vzala jsem si čistý oblečení a šla jsem do koupelny věci jsem si dala na zem a vysvlékla jsem si oblečení a stoupla jsem si do sprchy a najednou se mi vrátila vzpomínka na ten den 

-flashback-

poklepala jsem mu na rameno ruky kterou se opíral on na tu stranu hlavu otočil a ja toho využila a druhou stranou jsem se dostala před něj *Co to sakr-* Chtěl mluvit ale já jsem si ho přitáhla do polibku a jednou rukou jsem se mu začala starat o jeho problém *ikdyž jsi zlý kluk... tak ti nemůžu odolat * řekla jsem mezi polibky a on jen spokojeně zamručel a já se odtáhla a začala jsem si od jeho rtů dělat cestičku přes krk, hruď a břicho k jeho kamarádovi tam dole. On mě jen zaujatě pozoroval a já jsem mu olízla špičku ale s pohyby jsem nepřestávala právě naopak přidala jsem na tempu a dráždila jsem jazykem jeho špičku *Ahhh- Soonie* vzdychl a pomalu se blížil k vrcholu na to jsem mu přestala honit a použila jsem pusu takže jsem se pokusila si ho vzít do pusy co nejvíc to šlo ale on byl moc velký takže se mi to moc nedařilo ale nakonec se mi to povedlo ale co si budem párkrát jsem se zadusila což ale způsobilo Jiminovi vibrace kolem jeho kamaráda takže jsem pokračovala ve své práci a použila jsem i zoubky což mu způsobilo ještě větší slast, Nakonec v něm párkrát zacukalo a on se mi udělal do pusinky samozřejmě jsem párkrát ještě pohla hlavou abych z něj dostala opravdu všechno a pak jsem to poslušně spolkla