Od Soumraku Do Rána

*33*

Jen jsem se prudce otočila na Yoongiho zvedajícího se ze země * A jak ty víš že se mi to nelíbilo??* Obořila jsem se na něho a dále se věnovala Jiminovi jež se také zvedal země Yoongi se jen uchechtl *ještě mi říkej že jsi s ním chtěla právě šoustat podívej se na něj...kolik ti zaplatil nebo čím ti vyhrožoval že pokud se s ním nevyspíš tak něco udělá hm?* zatnula jsem ruce v pěst *a ikdyby je to naše věc. a nic mi nedal ani mě nijak nevyhrožoval tak drž píču* prskla jsem *Soon, běž pryč, mi si to s Yoongim vyřídíme ano?* Zašeptal ke mě skrze zatnuté zuby *nikam nejdu Jimine nebude tě mlátit nic jsi neudělal* koukla jsem na něj a dala jsem mu pusu na čelo*ehh...fuj nerad vám ruším rodinný setkání jo ale VŠICHNI RUCE NAHORU!* zaječel na nás ode dveří Jackson který na nás mířil zbraní a za ním byli jeho lidi kteří drželi naše kluky a necali jim zbraně u hlavy * a žádný blbosti nebo si to tvý hoši odskáčou* slizky se usmál *Soon pojď ke mě * Jimin přede mě pouze dal ruku a posunul mě za sebe *Zůstane se mnou* Zavrčel Jimin, Yoongi pozoroval Jacksona vražedným pohledem, Chan kterému u hlavy držel zbraň jeden slizkej chlápek se držel aby nezaútočil, Jin s Namjoonem oba stáli s kamennými výrazy, bylo téměř komické sledovat toho mafiánka jež držel Namjoonovi zbraň u hlavy, zřejmě mu nedošlo že Namjoon je schopnej ho jedním pohybem ruky poslat k zemi.*Parku...neděllej hrdinu tenhle dům je obklíčenej odtud se živí nedostanete...takže buď mi dáte Soon a já budu tak velkorysí a nechám vás zabít rychle nebo vás možná pokud nebudete kláds odpor tak vás nechám naživu a  nebo zemřete všichni pomalu a Soon vezmu nasilím* usmál se Jackson  *Jimine...nech mě jít nechci aby vás zabil* Jimin se na mě podíval *Znám tyhle taktiky, pozabíjí nás i když tě pustím* zašeptal ke mě *Jacksone? Tím bych si nebyl tak jist* Jackson se znepokojeně otočil a nakrčil obočí když zahlédl kluka od nich z gangu stojícího opodál, ze stínů domu se v tu chvilku vynořili další lidi, a bylo jich upřímně dost, Jackson zavrčel když zahlédl více lidí *Nezapomínejte že furt máme venku naše-* Chtěl domluvit ale někdo ho přerušil *Nebyl bych si tolik jist, Jacksone, stále jsi v tomto oboru nový, myslíš že tě hned všichni přijmou a budou plnit tvé rozkazy?* Uchechtl se Muž jež vyšel ze stínu jako poslední *Suho* Vydechl Jimin potichu a sledoval toho muže jež se vynořil jako posední *Nemáš dostatečně vybudovaný respekt Wangu* Ušklíbl se Suho a přešel k tomu klučinovi od Jacksona *Děkuji Bame, myslím že ti bude Bangtan vděčný jako nikdy dřív* usmál se na klučinu a ten se zařadil.

V tu chvilku udělal Namjoon hlavní výpad a složil k zemi prvního chlápka, hned po něm následoval i zbytek Bangtanu a SKZ, Najednou k nám doletěla zbraň, Jimin jí v rychlosti sebral, jednou rukou si mě držel za zády a druhou mířil se zbraní na Jacksona a jeho lidi jež momentálně koukali jako vyděšený slepice *Tak, a kdo má teď navrch?* Promluvil ledově Jimin jakmile namířil zbraní na Jacksona *Spakujte se a vypadněte* Zasyčel Yoongi a popošel dopředu. *tohodle budete litovat! ještě o mě uslyšíte! příjdu si pro tebe Soon a věř že nikdo z nich nepřežije* Jackson a jeho chlápci začali utíkat *Posraný děti* Odfrkl si Jimin a podíval se na mě a pak na kluky *Jste všichni v pohodě?* zeptal se starostlivě *Suho, Nevím jak ti poděkovat* oddechl si Jimin a věnoval Suhovi vděčný pohled *To je v pohodě, bývali jsme spojenci už dlouhou dobu, vždy vám budeme krýt záda stejně jako vy nám* Uchechtl se *Ale myslím že ten komu by jste měli děkovat je BamBam, to ten mi zavolal a obeznámil mě s tím co se má stát* pokývl Suho hlavou k BamBamovi *Děkujem, moc si nám pomohl, na přátele se nezapomíná Bame, kdykoliv cokoliv, jsme tu a pomůžem* kývl Jimin na Bama a ten jen přikývl *No, Moc se nezdržíme chlapi, máme ještě dneska spoustu práce* Ušklíbl se Suho, poté se se svými muži pět vypařili stejně jako přišli *měli jste mě jim dát...teď budete mít jen problémy...* Yoongi mě okamžitě zarazil *žádný takový!* křikl po mě *Nemohli bychom nikomu dát takový poklad *Promluvil něžněji Jin jen jsem sklopila pohled protože pochvaly nesnáším moc dobře vždy se začnu červenat nebo stydět *A když jsme u toho kde je Yuki* koukla jsem na kluky a ti se na sebe podívali a pak se koukli na mě ale takovým smutným pohledem *počkat...co se stalo kde je moje štěně* Jimin se na mě vyděšeně podíval *Neviděl jste jí někdo?* Tae si odkašlal *no ona je...v obýváku ale-* nestihl to ani doříct a já se rozběhla do obýváku

ležela tam...kolem ní menší kaluž krve *Yuki...*hned jsem k ní přišla ještě žila když na mě padlo její krásné očko nahrnuli se mi do očí slzy *Yuki...holčičko moje...* klekla jsem si k ní a ona začala jemně vrtět ocáskem *Bože..* Vydechl Jimin *Zlatíčko chlupatý* zašeptal k ní Jimin *musí na veterinu...musíme jí zachránit...* kníkla jsem a po tvářích se mi začali kutálet slzy *neboj se, zvládne to* Pohladil mě Jimin po zádech a vzal z Gauče deku do které jí zabalil a Vzal do náruče *Soon buď radši doma...tam by jsi mohla zkolabovat a co s tebou pak Jimin udělá buď zachrání tebe nebo Yuki* řekl Kook a klekl si ke mě a začal mě hladit po zádech *neboj se, budu brzo zpět* Usmál se na mě ve spěchu Jimin a pak zmizel i s Yuki za dveřmi *c-co když...co když to ne-nepřežije...?* první vzlyky se drali napovrch tak mě Kook obejmul a snažil se mě nějak uklidnit *Neboj se Soonie, všechno dobře dopadne* promluvil nově příchozí Jin *Ale...Je ještě malinká* namítla jsem mezi vzlyky *Je dostatečně silná, stejně jako její panička, ona to zvládne, stejně jako to zvládneš i ty* pohladil mě po vlasech Kook a podíval se mi do očí *Zvládne to, Jimin jí tam odveze včas a veterináři jí dají zase dohromady*