*88*

203 12 2
                                    

Probudila mě šílená nevolnost takže jsem se hned rozběhla do koupelny  kde jsem běžela rovnou k záchodu *Soonie? Všechno v pořádku zlato?* zaslechla jsem Jimina za dveřmi *j-jo...jen...nechoď sem...* nějak jsem vykoktala a můj obsah žaludku skončil v záchodě on mě zřejmě uposlechl. S námahou jsem se zvedla a podívala se do odrazu v zrcadle, omyla jsem si obličej a vyčistila zuby. Nakonec jsem vyšla z koupelny *opravdu jsi v pořádku?* zeptal se Jimin starostlivě a já kývla a objala jsem ho *jsem, jen mi není dobře* zamumlala jsem mu do hrudi, on mi objetí oplatil a zabořil nos do mých vlasů *Dobře, pojď, půjdeme si udělat snídani* kývla jsem a šla jsem s ním do kuchyně ale to nebyl dobrý nápad protože tam probíhalo globální oteplování *ah~ Namjoonie~* Jimin se hned zastavil a otočil se na mě se zdviženým prstem *To, asi nebude nejlepší nápad, co kdybychom si zašli někam na snídani do města?* usmál se nervózně a já se ušklíbla a začala jsem se na něj lepit a tím on musel couvat a tím jsem ho pak mohla líp strčit blíž k těm dvoum topením on mi ale nakonec uhl a já vpadla do kuchyně, tam se mi naskytl pohled na ty dvě topení jak si to rozdávaj na kuchyňské lince *Mátě někdo bělidlo??* zaječela jsem a oni okamžitě přestali s tím co dělali a otočili se na mě *nenechte se rušit už mizím* kňukla jsem a rychle jsem zdrhla pryč *PARK JIMINE JA TĚ VYKASTRUJU!* zakřičela jsem na celý barák a začala jsem ho hledat protože zmetek utekl *Dopiče Jimine co děláš?* zaslechla jsem unavený hlas Yoongiho *tak ty si týden nesedneš* zavrčela jsem a šla jsem k Yoongimu do pokoje kde jsem vzala toho zmetka a strhla jsem ho z Yoongiho a za vlasy jsem ho odtahla do pokoje * ty si týden nesedneš to ti říkám*  zavrčela jsem a dotáhla jsem ho do pokoje kde jsem ho pustila a pak jsem hned zamčela dveře on se okamžitě pakoval schovat pod postel *Myslím že tohle tě od Pepy nezachrání* uchechtla jsem se a z nočního stolku jsem vyndala pouta a schovala jsem si je do kapsy *Jiminiiieeee vylez nebo to bude horší* ušklíbla jsem se a koukla pod postel na něj, sklonila jsem se a podívala se pod postel kde se Jimin klepal jak ratlík *ale nuuuu pojď seem* natáhla jsem k němu ruku *Tssss, ještě mi ho narveš do prdele rovnou, né díky, zůstanu tady* odfrkl si a já ho zapálila jsem ho pohledem *tak jak chceš budeš mít celibát* zazubila jsem se a šla jsem ke dveřím *Tak ať!! Já si nenechám ojet prdel, stačí mi věčně nadržená Yuki*  zakňučel a mě napadl mega giga nápad vzala jsem ze skříně pepu a pár dalších věcí a vytratila jsem se z pokoje a znovu jsem za sebou zamkla. Jako poslední jsem zaslechla je podrážděné zamručení *Yukiiiii!!!* zavolala jsem na ni a ona hned přiběhla a já ji začala připevňovat Pepu

po chvíli jsem přišla do pokoje a Yuki počkala za dveřmi *Jiminieeeee pojď za mnou* on se pomalu vysoukal z pod postele *Hmm??* já rozpřáhla ruce ve znamení že mě má jít obejmout on se na mě podezřívavě podíval *že ty chceš aby mě Yuki ojela* a já ho zabila pohledem *a vidíš ji tu snad někde?*  koukla jsem kolem sebe on jen zamručel *Na sto procent čeká za dveřmi* přešel ke dveřím a otevřel je, tam na něj čekala Yuki a ta si hned lehla aby nevěděl ale já toho využila a dala jsem mu pouta *No tak na to rychle zapomeň!!* Vyjekl vyděšeně *Víš jak je to nehygienický?? Tfuj!! Nech mě!!!* začal panikařit *Soon notaak prosiiiim ja už budu hodneeeeej* začal na mě dělat psí kukuč a já nemohla odolat *hmm no dobrá... zmírním ti trest ale počkej na místě nebo ti to neodpustím* zabila jsem ho pohledem a šla jsem sundat Yuki Pepu. A než jsem ho stačila položit tak přiběhl Axl vzal ho a i s Yuki v patách utíkal pryč. *Hej vy zmrdi!! Jin mě zabije!!* zaječela jsem za nima a chtěla jsem se za nima rozběhnout ale v tom mi zabránili dvě silné paže kolem mého pasu. *Zapomeňte, madam* zašeptal mi do ucha opravdu důvěrně známý hlas *Jak ses dostal z těch pout??* on se zasmál *to je tajemství mafiánů* zašeptal a vzal mě do náruče jako princeznu. *tak...mám pocit že tu někdo zlobil hm?* obmotala jsem si ruce kolem jeho krku a on nohou zavřel dveře. *a za to si ten někdo zaslouží trest* perverzně se ušklíbl.

*Doprdele Jimine!!! Chan s tebou potřebuje mluvit!!!* zaslechla jsem hlas Hana z poza dveří *Neruš ty přerostlá veverko a jdi si praskat žárovky někam jinam!* zavrčel a dál se věnoval zaplítáním malých copánků na mé hlavě *Mine! Jestli okamžitě nevystřelíš z toho pokoje tak příjde Gi a Jin a dopadne to hodně špatně!!* zakřičel Han hystericky. Já se uchechtla *asi by jsi měl opravdu jít... nebo tě zabijou* Upozornila jsem ho *Když ty tvoje vlásky jsou tak úúúúúžasnyyyy* jen jsem se nad jeho chováním zasmála *úžasný vlásky počkají oni ne. a né že tě napadne si mě tam dotáhnout taky a plést mi to tam* on jen protočil očima a vzal si mě do náruče *Jdeš se mnou, bez kecůů* já jen zakňučela ale nechala jsem ho *co když budete probírat klučičí záležitosti nebo tak u toho být nemusím ne?* on mě pouze spražil pohledem *Už mlčím* 

*Helllloooou Dear fellas* rozrazil Jimin dveře pomocí nohy a já se snažila dělat že tam nejsem a že vůbec neexistuju. Minho si seděl s kafíčkem v ruce a vedle něj seděl Han a chroupal nějaký oříšky, oba dva se na Jimina podívali jako na jejich nejhorší noční můru. Což možná i byl ale ehmm ehmm. Jimin se posadil do křesla a pokračoval v pletení. *Co si potřeboval Chane?* promluvil na Bang Chana jež seděl v křesle naproti. *Jen... že by to chtělo udělat zase nějakej meeting gangů, samozřejmě pod nějakými pravidly.* navrhl *víš jak to dopadlo naposledy...nechci aby jsme o někoho byť jen nehodou přišli...ztratili jsme blízkých až dost...*

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 16, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Od Soumraku Do RánaKde žijí příběhy. Začni objevovat