Od Soumraku Do Rána

*72*

převlékla jsem se do 

(kdo řekne že to není sváteční toho uškrtim a pak umlátím Gregorem! a berte to bez tý tašky thx)

doupravila jsem se a najedou po domě začalo něco štěkat tak jsem si řekla že to asi budouu Maze nebo Aika které pustila paní Lee dovnitř, došla jsem tedy do obýváku ale to co jsem tam viděla mi vyrazilo dech *Sakra Yuki!! Kde je tvé vychování!!* zaslechla jsem tak strašně známý hlas, když ke mě ta malá chlupatá střela vyletěla, bylo mi jasné že mě okamžitě poznala. okamžitě jsem to přerostlý štěně přitáhla a dala jí pusu do srsti na hlavě *Yukinko moje* zašeptala jsem *Yuki?* blížil se k nám, Yuki silně vyštěkla a předemnou se objevil on. Oči se mi zalily slzami a Jimin upustil hrneček jež měl v ruce, ten se na zemi roztříštil na milión kousků a tekutina se roztekla po zemi *Soon* hlesl a v tu chvilku se v místnosti objevila paní Lee s Jihyunem a další osobou za zády, Jimin se ke mě okamžitě rozešel a začal mě dusit v objetí *Myslel jsem si že už tě nikdy neuvidím* zašeptal a já byla jako paralyzovaná jak moc mi chyběl...objala jsem ho hned nazpátek *počkat Jiminie? vy se se Soonie znáte?*koukala na nás paní Lee jako na idioty *Jimin je můj bývalý  přítel* zašeptala jsem *Soon?* ozval se hlas mého bratra *Yoongi?* řekla jsem nevěřícně a po chvilce jsem byla mačkána v dalším objetí *Doprdele ségra, proč jsi mi nic neřekla* zašeptal když mě objímal *Promiň bráško* vzlykla jsem a stiskla ho víc *hoši notak...nechte jí být vyříkáte si to potom ano?  Teď bude večeře tak po večeři ano? ale Jimine ty pak půjdeš za mnou na slovíčko* odtáhla mě od nich a zabila Jimina pohledem a Yuki po ní začala skákat *a co ty čoklíku copak by jsi chtěla * Yuki se začala honit za ocáskem *cheš si hrát?* Yuki štěkla a tak jsme ji pustili za Maze a Aikou, Paní Lee s Jiminem někam odešli a my zůstali s Yoongim sami jelikož i Jihyun se někam vypařil *Ach Yoongi, strašně jsi mi chyběl* zamumlala jsem a znovu ho objala *Však ty mě taky* zašeptal a dal mi pusu do vlasů. *jak se mají kluci a co tam děláte celé dny změnilo se něco?* zeptala jsem se a odtáhla jsem se Yoongi se podrbal na zátylku *Nooo...* a já dala hlavu na stranu jako nechápavý štěně a když už se Yoongi chystal něco říct tak přišla paní Lee s tím že máme jít na večeři a my se teda poslušně zvedli a šli jsme do kuchyně se navečeřet

Jimin pov

šel jsem s babičkou teda jinam když chtěla se mnou mluvit takže jsme zastavili v kuchyni a ona mě káravým pohledem projela *Jimine proč od tebe musela Soon odejít?! vidím jak se k sobě máte takže pochybuju že to bylo rozchodem...takže určitě děláš pořád tu špinavou práci kterou tě učil ten tvůj fotřík že jo * vyjela hned po mě *Babi, už kolikrát jsem s tím chtěl seknout, ale vím moc dobře že by mi to nepomohlo, šli po mě před tím než se ze mě stal šéf, a půjdou po mě i když s tím seknu. Jsme čím dál tím více silnější a máme silné spojence.* Snažil jsem se jí uklidnit *Soonie odešla proto že si myslela že když odejde tak že nám všem pomůže, ale problémy neustaly* zakroutil jsem hlavou *Nechtěl jsem jí do toho tahat ale poslední otcovo přání bylo abych se o ní postaral* podíval jsem se babičce zpříma do očí *Není potřeba se bát, umíme se bránit* ona si mě jen přeměřila pohledem *jimine nevěřím ti to ta dívka nevypadá na to že by jste ji moc bránili viděla jsem všechny ty její jizvy a dokonce i ten den co jsem ji našla měla ránu ve tváři. Sice nějak sešitou ale měla* Podívala se na mě nevěřícně *Když se k nám Soonie dostala tak jí její nevlastní bratr jež řídí jinou mafii unesl a týral jí, nedával jí jíst a nechával svoje chlapy ať si s ní dělají co chtějí, dostali jsme se tam a vzali jí zpět. Zbytek ran utržila když jsme si zachraňovali krky, a ohledně té rány na tváři tak jsme spolu byli v restauraci ale přepadli nás a jí se nám opět pokusili sebrat, zranili jí přitom, za to že je v pořádku můžeme děkovat Yeonjunovi!* zakroutil jsem hlavou *Nechci se s tebou hádat, klidně se zeptej i jí* pokrčil jsem rameny *Ale já dám život za to že už se jí nic nestane* ona si jen povzdechla *oh Jiminie...víš že to s tebou myslím dobře a že mi nevadí nebo nevadil váš vztah s Yoongim ale kdyby jsi se do toho nenamočil mohl jsi s ní mít krásný normální vztah a nemusela by od vás utíkat nebo by nebyla zraněná* přišla ke mě a dala mi ruku na rameno *Jimine...skonči to dřív dokud ještě můžeš...* řekla a podívala se mi do očí *Nenechám si jí znovu utéct* stál jsem si za svým *Už několikrát jsem jí málem ztratil, nehodlám to opakovat* ona se jen plácla do čela *Jimine...ja myslela tvojí práci to co děláš...pokud chceš normální vztah tak tu mafii rozpusť vidíš že i když ji pozveš do restaurace tak na vás zautočí* já jsem se jen zhluboka nadechl *Kluci jsou moje rodina, a většina z nich má rodiny taky, nemůžu je rozpustit a přestat jim platit, zničilo by to jak je, tak i mě* zakroutil jsem hlavou *Jsou to lidi co znám od dětství* ona si jen povzdechla a rozešla se na chodbu *tak dobře jak chceš ale Soon zůstane u nás a vy pojedete hned po svátkách domů a nebudu se o tom hádat* zamručela a odešla ale místo ní přišel Jihyun a jako bych byl duch prošel kolem mě si napustit pití *Ani ty se mnou nemluvíš?* uchechtl jsem se *co myslíš.? v mládí jsme si byli blízcí ale jakmile se do nás zapletl táta a ty jsi zůstal s ním a na mě jsi se vykašlal kvůli tvý debilní práci jsem ztratil jedinýho člověka kterýmu jsem mohl věřit a to svého bratra. Klidně buď naštvanej a dělej si co chceš ale pochop že já chtěl bratra a né zabijáka teda pardón jak tomu říkáš ty mafiána* zavrčel na mě bez jakéhokoliv pohledu na mě pak se napil a šel si sednout ke stolu.