Lehce se usmál a sedl si vedle mě *Nikdy jsem ti nechtěl ublížit* zašeptal a pozoroval štěně jež se mi na klíně schoulilo do klubíčka *Jak se bude jmenovat?* Zeptal se na dost podstatnou otázku *a proč jsi to tedy udělal? A přemýšlím nad jménem Yuki* pohladila jsem jí a ona zavrtěla ocáskem a koukla na mě *Nevím co to do mě vjelo, Nechtěl jsem. Prostě se mi...jak to říct...zatmělo?* povzdechl si *Jsem rád že tam Jin s Namjoonem a klukama přišli včas* jen jsem si skousla spodní ret *Jimine už to neřeš...to už nezměníme...a navícuž to...to co se stalo v kanceláři ani tak neřeším...spíš mě víc ranilo to po tý honičce...ale to je jedno* Yuki najednou vstala a přeťapala k Jiminovi kde mu začala žužlat ruku kterou postupně odtáhla a položila jeho ruku na tu mou a pak si na ty ruce lehla jimin se jen pousmál *Zvláštní to štěně* řekl pobaveně *to teda* trochu jsem zrudla a koukla jsem na Yuki která dělala že nic *Jsem rád že jsi v pořádku, nevím co bych dělal kdyby...kdybys to nezvládla* podíval se mi zpříma do očí *žil by jsi dál svůj život a měl by jsi o problém míň* pokrčila jsem rameny *Ty nejsi problém, Jsi Yoongiho sestra, všichni si tě váží a mají tě rádi a udělali by pro tebe prvníposední, jsi člen rodiny* stiskl mou ruku na které ležela Yuki znovu jsem se začala červenat *však od doby co jsem tu jsem způsobila dost problémů...a JongHyun zemřel kvůli mě...v tomhle jsi měl pravdu kdybych tu nebyla byl by naživu* sklopila jsem pohled *Položil život za to aby jsi byla v bezpečí, myslím že by nechtěl aby sis to vyčítala* pohladil mě druhou volnou rukou po tváři. Já se do jeho dlaně trošku opřela jako když hladíte kočku *ale i tak si to budu brát za vinu nebýt mě pořad by tu byl * On se jen lehce usmál *Nechám tě odpočívat, vezmu Yuki domů, přijedeme i zítra dobře?* kývl na mě a já udělala psí oči a Yuki na něj taky koukla *Kdo ti jí bude venčit?* zeptal se pobaveně *Je to ještě štěně, potřebuje spoustu péče, a ty by jsi měla odpočívat a nabírat sílu, je totiž možný že už by tě zítra mohli pustit domů* Zamyslel se *to nevím to je asi pravda že ji nemůžu teď venčit ani trénovat a podle toho že jsem se až dnes vzbudila pochybuju že půjdu zítra domů* povzdechla jsem si *Brzo tě pustí, jen musíš nabrat sílu.* Mrkl na mě a vzal si Yuki do náruče * Neboj, příjdeme zítra ano? Dej nám vědět kdyby jsi cokoliv potřebovala* Usmál se *to nebude tak lehky...ehm dobře a neboj dám vědět* nakonec odešel z pokoje, věnoval mi ještě jeden rychlý pohled a zmizel za dveřmi.
Jimin pov.
Vyšel jsem z pokoje a všechny pohledy se zastavili na mě a pak na malé Yuki která vyjeveně koukala na kluky *co to má znamenat Jimine?!*zvýšil na něj hlas Yoongi Yuki se jen přikrčila a čumák mi zabořila do ramene *Jen jsem jí chtěl splnit sen a omluvit se, toť vše.* pokrčil jsem rameny *Není potřeba křičet Yoongi, podívej jak se tě ta malá chlupatá kulička bojí* přešel ke mě Jin a převzal si ode mě Yuki *jen sis ji koupil! jen sis koupil mou sestru! jen aby jsi toho zase využil a zase jsi ji ublížil!* zavrčel a přišel ke mě *Tak to není, moc dobře to víš* zavrčel jsem na něj nazpět *už ti ohledně ní nevěřím Jimine! jen s ní manipuluješ! jen protože je lehce zmanipulovatelná!*zase zavrčel a v tu chvíli se otevřeli dveře a v nich stála Soon ale opírala se rukou o futra jinak by spadla *Soon, doprčic máš ležet* přešel jsem k ní *nemůžu ležet když slyším jak se tu o mě hádáte. Yoongi to jsi myslel vážně? zmanipulovatelná?! jen protože jsem holka nejsem snadno zmanipulovatelná* zavrčela na něj *zmanipuloval tě přes to štěně jinak by jsi s ním ani nemluvila* musel jsem to zarazit *A dost! Štěně jsem koupil protože to bylo její přání a já sám o koupi psa uvažoval! Přišel jsem sem protože jsem se chtěl omluvit a ujistit se že je Soon v pořádku!* viděla jsem jak Yoongi zatl pěsti *to ti tak uvěřím Parku znám tvý vztahy k holkám moc dobře! ne základce jsi spal s každou a pak jsi ji odkopl! a to samy i na střední! takže zapomeň na moji sestru! a před tím jsem ti jasně řekl ať se k ní ani nepřiblížíš!* já jsem se na něj jen chladně podíval *To je kurva daleká minulost* zavrčel jsem *Nevíš nic o tom jaký city k tvé sestře chovám, nevíš absolutně nic, víš jenom to co se dělo na střední což je už docela dávno* Zavrčel jsem a koutkem oka jsem uviděl jak se na mě Soon podívala *tak na to zapomeň! moji sestru nedostaneš!* napřáhl se že mi dá pěstí tak jsem v reflexu zavřel oči ale nic viděl jsem jen Yoongiho vyděšený výraz a Soon padající na kolena, okamžitě jsem z reflexu přisedl k ní *Bože můj* Yoongi rychle couvl *S-Soon...j-ja...*začal koktat, Soon se na tváři začal rudě formovat otisk od pěsti, Yeonjun s Hanem se rychle prorvali dopředu a Han jí zvedl do náruče *Vy dva se jděte hádat jinam, akorát jí přihoršujete* Poslal nás pryč Yeonjun a odnesli ji zpět do pokoje *Jestli si chceš bouchnout tak můžeš * věnoval jsem mu pohled *neprovokuj!* zavrčel na mě *Promiň Yoongi, ale mě na Soon záleží a nehodlám jí ztratit* věnoval jsem mu intenzivní pohled *Jimine kurva pochop že se o sestru bojím zvláště když znám tvou minulost s holkama* já jen přikývl *Chápu tě, ale opravdu tvou sestru už znovu zranit nechci*Yoongi na mě koukl se zvednutým obočím *jak jako znovu to myslíš teď nebo něco v minulosti o čem nevím* podíval se na mě *Myslím tím že to co jsem udělal už udělat nechci, už jí nechci znovu ublížit* Yoongi jen chápavě kývl *tak ji znovu neubliž faking lodžik*
ČTEŠ
Od Soumraku Do Rána
FanfictionCo se stane když zabijí nejznámějšího bosse mafie v Jižní Korei a jeho místo zdědí jeho mladý a docela nezkušený synáček který si myslí že mu svět klečí u nohou díky jeho kráse a penězům co má, ale co když potká dívku do které se zamiluje ale neřek...