Od Soumraku Do Rána

*79*

Prudce jsme oddechovali, Jimin ze mě po chvilce vystoupil a podíval se mi do očí a já zase jemu *byl jsi úžasný Jiminie* objala jsem ho a snažila jsem se chytit dech on si mě přitáhl a políbil mě do mokrých vlasů 

po chvíli jsme se odtáhli a umyli a společně jsme si šli lehnout a ve společném objetí jsme hned usnuli.

Probudilo mě slunce jež svítilo skrz záclony na mou a Jiminovu tvář *copak na mě tak koukáš princezno*unaveně otevřel jedno oko a usmál se na mě *koukám jak jsi roztomilý když spíš* usmála jsem se a on si mě přitáhl blíž do objetí a zabořil nos do mých vlasů a nasál jejich vůni *Strašně jsi mi chyběla Soonie* zavrněl spokojeně *ty mě taky Jiminie... *nasála jsem jeho vůni a spokojeně jsem zamručela jen jsem zabořila obličej do jeho nahé hrudi a ještě víc ho stiskla ale když jsem chtěla přitáhnout nohy k tělu tak mi zakručelo v břiše a já se jen lehce zasmála *Jiminieeee? mám hlaaaad* zakňourala jsem *ano slyšel jsem tak pojď jdeme se najíst * odtáhl se a posadil se, já jsem se se syknutím taky posadila, on mezitím vstal a ze skříně si vyndal oblečení ale neodpustil si narážku *copak copak bolí tě něco?* uchechtl se a hodil po mě jeho over - size mikinu a moje spodní prádlo co donesl z koupelny abych nešla uplně nahá jen v mikině.

Společně jsme došli dolů kde voněly palačinky *Kdopak tu vaří?* zeptala jsem se *já zlatíčko* ozval se hlas paní Lee *Nádherně to voní* vyšla jsem zpoza rohu ruku v ruce s Jiminem *sluší vám to zlatíčka* usmála se na nás a pak přišla k Jiminovi i s papučí v ruce a začala ho s ní mlátit *Jimine ty jeden zmetku ja vás večer moc dobře slyšela! To jsi nemohl být aspoň trochu jemnější?!* Jimin se jen ublíženě přikrčil a já se rozesmála *dej mu! babi dej mu!* začal jí fandit Jihyun ale ona po něm hodila tu papuču *auvi! za co?* ona ho sesmažila pohledem * bratrovi se nesměje!* ja se ještě víc rozesmála *a ona jako může jo?!*ukázal Jihyun na mě dotčeně *ano ona může není to její bratr * usmála se a pohladila mě po vlasech *ale teď jinak budu prababička?* koukla na Jimina s jiskřičkama v očích a ten ztuhl *Eh... Soonie? Můžeš na chvilku?* uchechtl se znepokojeně a já se pomalu uklidnila a kývla, on pokynul rukou abych šla za ním a já tak udělala, došli jsme do pokoje kde za námi potom zavřel*Soonie...Já...jsem včera z-zapoměl na kondom* zabodl pohled do země já na něj chvíli jen zírala a pak jsem ho jen objala *ale Jiminie...nebuď z toho smutný  to se stane ale jak vidíš zatím mi nic není tak se nemusíš bát že by se něco pokazilo* dala jsem mu pusu na tvář on mě pouze objal zpět *Jen...Jen jsem ti chtěl říct že kdyby to bylo, chápeš, tak že se o vás postarám* zamumlal a políbil mě do vlasů *aww Jiminieeeeee...kdyby náhodou...tak tě o tom taky nechám rozhodnout ale věřím že by jsi byl suprovej táta* on se jen uchechtl *A ty skvělá máma* odtáhl se pak se usmál a políbil mě na nos *tak jdeme ať si nemyslí že tu začínáme další kolo * uchechtl se *ale to by mi vůbec nevadilo* ušklíbla jsem se *ty ďáblice jedna * zasmál se ale pak jsme se šli nasnídat a dozvěděli jsme se že paní Lee si u sebe nechá Sae a bude náhrada za mě až odjedu s Jiminem

time skip dva dny po novým roce

dnes odjíždíme domů normálně by jsme jeli už prvního ale Jimin a Yoongi chlastali ještě druhýho a včera je bolela hlava a kdo se ptá samozřejmě jsme s Jiminem řádně oslavili nový rok ((¬‿¬)) takže mě ještě teď bolí prdel...*tak jo babi zase až budu moct přijedu i se Soon neboj *  objali jsme se, rozloučili jsme se a jelo se domů asi bych měla říct to že nikdo nikomu doma neřekl že přijedu i já takže tak...

u kluků jsem hned přicupitala potichu do kuchyně kde byl samozřejmě Jin takže jsem si stoupla na špičky a zakryla jsem mu zezadu oči on sebou jen cukl, chytil mě za ruce a sundal si je z očí. Pomalu se otočil a díval se na mě s otevřenou pusu, jeho oči se zaplnily slzami a po chvilce už mu tekly po tvářích. Okamžitě mě objal *Moje dítě...moje dítě je doma* zašeptal *Jsem doma Jinie, a už neodejdu* zašeptala jsem a objala ho nazpět *Kde jsi byla, jak jsi žila, kdo tě krmil, měla jsi kde spát? byli na tebe hodní? nebyla jsi nemocná?* odtáhl se a položil mi ruce na tváře *Bál jsem se že už tě nikdy neuvidím * zašeptal a znovu mě objal *neboj Jinie byla jsem v Busanu u Jiminovo babičky a o jídlo se nemusíš bát dokonce jsem i teď nejspíš přibrala nebo aspoň cítím se tak * uchechtla jsem se *ale i tak těším se na tvoje vaření Jin oppa* zabořila jsem hlavu do jeho hrudi *Upřímně? Chyběl mi ten pohled na Nachosku stojící u plotny* zasmála jsem se *ty jedna * zasmál se a rozdrbal mi vlasy * běž i za ostatníma jdi je probudit to bude probuzení* usmál se na mě a odtáhl se já kývla a rozběhla jsem se do Yeonjunovo pokoje kde jsem otevřela a hned jsem na něj skočila a začla jsem se po něm válet *Yeonjunie oppaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa vstáveeeeeeeeej* on se na mě rozespale podíval a pak se rozzářil *Soonie!!!!!!!!* zasmál se a okamžitě mě objal *myslel jsem že už tě neuvidím, strašně jsem se o tebe bál* zasmál se *Neprozraď mě, ještě jdu za ostatními* uchechtla jsem se *A teď už tu zůstanu* on mě víc zmáčkl v objetí *Soonieee ani nevíš jak jsi mi chyběla...* já se jen přiškrceně zasmála *du....síš...mě* vykoktala jsem a on mě pustil a já se nadechla *oh...vzduch...mno neboj pak za tebou přijdu ale teď jdu vzbudit ostatní * dala jsem mu dětskou pusu na tvář a vyběhla jsem z pokoje do vedlejšího kde byl Tae a Kookie takže jsem se přikradla k posteli a začala jsem lechtat Taeho nohu kterou měl z peřiny venku on sebou cukl a zamručel tak jsem to udělal znovu on otevřel oči a já se schovala pod postel *K-kookie vstávej asi tu máme ducha!* kníkl a snažil se probudit Kooka ten se jen posadil a koukl po místnosti *ale TaeTae nic tu není tak jdi spinkat * vzala jsem přečnívající část peřiny a stáhla jsem ji na zem a následně jsem ji stáhla pod postel a jen jsem uslyšela vystrašený výkřiky kluků a jak se začala matrace prohíbat na jedný straně takže jsem na druhý vykoukla a viděla jsem je jak se pomalu sklánějí pod postel tak jsem k nim přišla zezadu a do obouch jsem šťouchla *bu bu bu zmrdíčci* oní "MUŽNĚ" zakřičeli a sletěli z postele *Soon doprdel-* zasekl se Kook *Soonie?* zeptal se nevěřícně Tae po tom co mě zaregistroval *Soon!!* Vyjekli nadšeně *No jsem to já* ušklíbla jsem se a nechala se mačkat v objetí těch dvou *ale nemusíte mě....zase uškrtit* uchechtla jsem se *Doprčic Soonie tohle už nedělej* zamumlal Tae *a co myslíš to probuzení nebo to vystrašení kdy jste si oba nadělali do kalhot* zasmála jsem se *Už nikdy nás tu nenechávej* zamumlal Jungkook *kluci, ráda bych se s vámi vítala dýl ale je tu ještě poměrně dost lidí co mám vzbudit* uchechtla jsem se a pustila jsem je *Uvidíme se na snídani* mrkla jsem na ně a opustila pokoj a vlítla jsem rovnou k Hoseokovi ke kterýmu jsem přicupitala *koni vstávat jde se na procházkuuuuu* On se jen přetočil na druhý bok *Heeeeej, kobylí ksichte vstávej nebo na tebe vezmu bičík!* hodila jsem po něm plyšáka, on se přetočil ke mě a podíval se na mě jedním okem *Soon?* zachraptěl rozespale *Jo, jsem to já* usmála jsem se a sedla si k němu na postel, on hned vystřelil do sedu a objal mě *Chyběla jsi mi,* zašeptal *Neboj se ty mě taky* usmála jsem se *Jin dole dělá snídani, tak se nezapomeň převlíct a přijít tam* mrkla jsem na něj po tom co jsem se odtáhla a pak jsem odcupitala zase pryč a šla jsem za Joonem a vzala jsem pár knížek ,na ty jsem si stoupl, z jeho pokoje a nějakou černou deku ,kterou jsem ppoužila jako plášť který byl až na zem takže to vypadalo jako bych byla nějakej čahoun, a jeho kulatý brýle a fixou jsem si na čelo namalovala jizvu jak měl Harry Potter *hej Namjooniee *změnila jsem nějak hlas on se jen posadil a koukal na mě jako na kokota*ken aj hev sam botla of vota?* on jen naklonil hlavu na stranu*profesor?*  já se jen ušklíbla *šatap Malfoj* zasmála jsem se a on vykulil oči *No nečum na mě jako na Ježíše a pojď mě obejmout* zasmála jsem se a on okamžitě vyletěl z postele a objal mě tak silně že jsem myslela že mě udusí *ale já chci ještě žíííííííííííít udusíš měěěěěěěěěěěěěěěěěěěěě* zasýpala jsem *Soonieeeee* zamručel šťastně *To jsem ti tak chyběla? no nene!* zasmála jsem se *taky jsi mi chyběl ale nemusíš mě zabít hned jak přijdu* uchechtla jsem se *Nevěděl jsem kde jsi, jak ti je, kdo tě krmí-*položila jsem mu prst na rty abych ho umlčela*Neboj se, byla jsem v dobrých rukou* usmála jsem se *Ještě jdu vzbudit SKZ tak zatím běž dolů* usmála jsem se a běžela jsem vzbudit zbytek.

Jako první jsem se zastavila u pokoje Gi a Hyunjina, pomalu jsem vlezla dovnitř, ti dva se k sobě tulili jako dvě koaly. Došla jsem až k jejich posteli a lehla si na ně *Heeeeeeej, vstáááávaaat* zamručela jsem, ti dva se jen trochu zamleli a Gi jen otevřela jedno oko a po chvilce už na mě koukala jako na zjevení *Hyunjinie? mám halušky nebo je tu s náma Soon?* zeptala se Hyunjina jež se na mě taky podíval *Ne, halušky nemáš protož jsem se vrátila* ušklíbla jsem se a slezla z nich, Gi mě hned objala *Soon já myslela že už se nikdy neuvidímeee* nad jejím tónem hlasu jsem se jen uchechtla *Jen tak mimochodem ahoj Hyunjine* ušklíbla jsem se na toho kluka co na mě koukal nechápavým výrazem *Nebudu kecat když řeknu že jsem rád že jsi zpět* usmál se na mě *Tak přijďte dolů na snídani, já jdu vzbudit zbytek* usmála jsem se a odešla z jejich pokoje.

Opět jsem si to štrádovala chodbou, už jsem dolů poslala všechny a čekal mě už jen Han. vlítla jsem do pokoje *Vstávat a cvičit Jisungu! Né že se z tebe stane líná veverka a že nebudeš sbírat oříšky!* vykřikla jsem, on se jen zmateně podíval a pak se usmál *ty vole, kde jsi byla, co si jedla? Kdo se o tebe staral?* zeptal se a vstal z postele *No... to je na dlouhý povídání, takže mě obejmi, obleč se a doraž dolů na snídani* usmála jsem se na něj a objala ho *Díky bohu že jsi zpět, byla tu nuda* usmál se *Tak dělej jinak ti seberu větvičky a posereš se z toho* cvrnkla jsem ho do nosu a poté opustila pokoj a vydala se do jídelny.

_______________________________________________________________

aloha lidičky bohužel s Gi teď nemůžeme nějakou chvíli psát další díly nebojte možná to potrvá týden možná dva aby jsme dohnali učivo bcs škola že ano why not že xd so omlouváme se ale aby jste neřekli že nemáte co číst Sunmin bude vydávat knížky ob den teda ((pokusí se)) Gi se tedy omlouvá ale musí dohánět učivo a nestíhala by psát.