a já se pomalu uklidňovala *Bude to dobrý ty žárlivečku, pojď, přežereme se cukrovím* pobídl mě a pak mě vytáhl z postele a já se jen zasmála a on mě vzal jako princeznu já vypískla a obmotala jsem si ruce kolem jeho krku a víc jsem se na něj natiskla *Dáme si cukroví, ještě nějaké přání princezno?* zeptal se a já zakroutila hlavou ale pak mě to něco docvaklo a zašeptala jsem mu něco on se jen ušklíbl a kývl společně jsme došli do kuchyně a on mě stále nenechal si stoupnout díky tomu že mě držel jem se natáhla pro pendreky a pocky co tam byli.
Spolu jsme se dostali do obýváku a já hned zesmutněla když jsem viděla ty dva tam jak jsou šťastní a spokojení ale Jihyun mě hned nějak rozveselil a to tím že si zase sedl se mnou na klíně sedl do křesla a já rozbalila pocky *Zkoušel jsi je někdy?* usmála jsem se na něj a on zakroutil hlavou a já se usmála a jedu tyčinku jsem si vyndala strčila jsem mu jí mezi zuby jedním koncem a u sebe udělala to samé pomalu jsem ujídala z jednoho konce a on z druhého takže jsme se přiblížili tak moc že jsme se " políbili" po chvilince jsme se odtáhli a oba propadli smíchu a já cítila jak nás někdo porbodává pohledem a mimochodem paní Lee už šla dávno spát takže tu byli jen kluci a my. Vzala jsem další tyčinku a udělala jsem to co před tím *Jimine, snad nežárlíš, přecejen, vy dva se k sobě s Yoongim taky dost máte* ušklíbl se JiHyun a zase vzal další tyčinku ale tentokrát ten polibek nehrál ale opravdu mě políbil ale neodtáhla jsem se naopak jsem polibek prohloubila on mi položil ruce na boky a přitáhl si mě blíž zatímco já jsem si prsty zapletla do jeho vlasů, ovšem nebyly tak jemné a příjemné jako ty Jiminovo, už zase na něj myslím!!! Soon dost máš šanci si najít normalního kluka a ty myslíš pořád na tohodle hhhhhh...po chvíli jsme se s mlaskknutím odtáhly a koukali jsme si do očí a opírali jsme se čely a snažili jsme se popadnout dech ruku jsem mu položila na tvář a usmála se na něj *Bylo tohle v plánu?* usmála jsem se *možná ano možná ne* ušklíbl se a znovu mě lehce políbil ale v tu chvíli se kolem mýho pasu objevili další ruce a doslova mě vytrhnuli od Jihyuna a onen člověk mě dal za sebe ale pořát mě držel kolem pasu jednou rukou *hej! Co děláš!?* křikl Jihyun a Jimin zatl pěsti ale asi mu nedošlo že mě drží za pas takže mě silně zmáčkl pas a možná jsem i cítila jak mě i poškrabal tím jak zatl pěst takže jsem sykla a bolestivě zamručela *Doprdele co ti hrabe?* vyjekl JiHyun *Jdi si zaprcat s Yoongim! Soon je moje!* vyjel po Jiminovy JiHyun a já se zamračila *Eh- my se políbíme a hned jsem tvoje?* zeptala jsem se nachápavě a on se nervózně podrbal na zátylku *Soon...je pravda že se mi líbíš už ode dne kdy jsi přijela s Babičkou...už se ti to chystám říct dlouho ale nebyla vhodná chvíle...* trošku mu zrudli tváře a já se taky začervenala a s menším úsměvem jsem koukla jinam, Jimin mě nakonec však pustil *Máš právo na to žít jak chceš, byť jsem se přes to ještě nepřenesl* zašeptal Jimin *Jedu domů, Jin prý ještě dneska dělá cukroví, tak mu pojedu pomoct aby to tam s Namjoonem nezničili* uchechtl se smutně Jimin, obul si boty a nandal bundu, Yoongi se k němu připojil a už už chtěli odejít když jsem k nim ale přiběhla a oba jsem objala *nechoďte...prosím zítra je štědrý den...a my jsme se dlouho neviděli a paní Lee se na tebe Jimine moc těšila...neodcházejte...prosím...to je jediná věc kterou si na Vánoce přeju...*nahrnuli se mi slzy do očí ale nehodlala jsem je jen tak pustit *Soon, řeknu jednu věc, beze mě jsi v bezpečí, babi má pravdu, když nejsem poblíž tak se máš daleko lépe* smutně se na mě usmál a já zakroutila hlavou *Jimine ani nevíš jak mi chybíte... pořád jsem se nepřenesla přes to že nejsem s vámi chci to vše zpátky Jiminie...tak moc...* on mě jen objal *Taky bych to chtěl zpět, všechno, tebe.* zašeptal a mě stekla první slza po tváři *Jiminie...prosím tohle neříkej...máš přece Yoongiho ale...prosím zůstaňte tu...sotva jste přijeli...* Jimin se odtáhl *Soonie, rád bych zůstal ale znáš mě* podíval se mi do očí *Jimine...jestli tě nepřesvědčí toto...tak už nevím co...* šeptla jsem si pro sebe a rychle jsem přitiskla mé rty k těm jeho on chvilku váhal *Užijte si to děcka,* zmizel Yoongi s úsměvem jako kdyby na tohle čekal, Jimin mi položil ruce na boky a přitáhl si mě blíž a já mu zapletla ruce do jeho jemných vlasů on polibek prohloubil a natiskl mě na nejbližší stěnu *strašně jsi my chyběla*zašeptal mezi polibky *ty mě taky Jiminie...* zašeptala jsem do polibku a on se usmál rukami sjel na můj zadek a donutil mě abych vyskočila a obmotala si nohy kolem jeho pasu a ruce jsem z jeho vlasů přemístila a spojila jsem si je za jeho krkem a on mě začal hladit na zadku a různě ho promačkával nedokázala jsem se jeho rtů nabažit tak moc mi chyběli tak moc mi chyběl on...ale vše jednou končí a kvůli kyslíku jsme se museli odtáhnout. Opřela jsem naše čela o sebe a snažili jsme se chytit dech a u toho jsme si koukali do očí a společně jsme se v očích toho druhého utápěli *Strašně se ti omlouvám, za všechno* zašeptal a já se usmála a dala jsem mu pusu na nos *a za co? Všechno co se před tím stalo jsem ti už odpustila ty jsi nenašel dopis?* on se jen usmál *Samozřejmě, a co jsem se u něj nabrečel* zamumlal a znovu mě políbil
ČTEŠ
Od Soumraku Do Rána
FanfictionCo se stane když zabijí nejznámějšího bosse mafie v Jižní Korei a jeho místo zdědí jeho mladý a docela nezkušený synáček který si myslí že mu svět klečí u nohou díky jeho kráse a penězům co má, ale co když potká dívku do které se zamiluje ale neřek...