*84*

125 11 4
                                    

skip kdy je Soon už doma

hned jak jsme přijeli domů tak se k nám sesypali všichni kluci a začali se vyptávat a hodně krát padlo slovo dítě...Soon se od potratu chovala divně tak jakoby odtažitě což mě i dost mrzelo... *Soonie? nemáte hlaad?* zeptal se Jin *Doprdele už všichni sklapněte!!!! Dítě je mrtvý! Potratila jsem!!* zakřičela na kluky a po tvářích se jí začaly valit slzy *shhhh* zašeptal jsem a přitáhl si jí do objetí, ona mě okamžitě chytla za triko a schovala tvář do mé hrudi, já jí mezitím začal hladit po zádech, Jin a kluci jen zaraženě seděli a koukali na mě, i pro mě tohle byla silná záležitost, proto se nikdo nedivil že mi taky začaly téct slzy.

time skip 1 měsíc

Soon od doby co jsme doma skoro nespí a když už tak spí jen 3 možná 4 hodiny vždy když se v noci vzbudí tak vedle mě už není ale místo je vždy trochu teplé...Soon se začala chovat i trochu chladněji už není taková veselá jako bývala před tím a jednou když šla ven vrátila se ve dvě ráno a měla přebarvený vlasy na černo...pořád chodí za Hobim a spolu nám něco pořád tají nebo to aspoň tak vypadá a když už nevypadne za Hobim tak jde za Kookem a taky se tváří oba jako svatí...prostě jako by to už nebyla ona...ale nějaká její maska kde se snaží vypadat tvrdě ale přitom by si tu masku chtěla sundat a už si ji nikdy nenandat...dělá mi to všechno starosti 

*Soonie, Zlato, pojď sem prosím* zašeptal jsem jemně k drobné osobě jež zrovna vešla do pokoje *Broučku, pojď sem* zašeptal jsem a roztáhl ruce ona jen přišla a objala mě *copak potřebuješ Jiminie* zavrněla mi do ucha *řekneš mi co se děje brouku?* zeptal jsem se jí opatrně *Příjdeš mi opravdu zamlklá a já bych rád měl zpátky tu Soon co tu neustále dělala kraviny* usmál jsem se a přetočil jí pod sebe *A taky mám dneska mazlící náladu jen tak mimochodem* uchechtl jsem se její jemný úsměv opadl *cheš ji zpátky hm? Klidně by se mohla vrátit ale to by jsi se musel rozhodnout...*řekla s neutrálním výrazem a já se na ní nechápavě podíval *Cože?* ona si jen povzdechla *Jimine...jestli chceš plnohodnotný vztah...a dítě tak...tak se musíš rozhodnout mezi tím jestli být táta a nebo šéf mafie...nedělám to ráda nechat tě si vybrat mě nebo kluky...ale ja nechci aby naše dítě dopadlo jako to první...* na konci se jí jemně zlomil hlas ale slzy nepustila z očí ven já si pouze povzdechl a křečovitě sevřel oči *Soonie... Věř mi, rád bych s tím vším sekl ale kdo by živil rodiny mých zaměstnanců, kdo by chránil lidi jež mám pod svými křídli? Já... Moc dobře víš že s tebou chci mít rodinu, ale v tomhle se nejde rozhodnout, nemůžu vyhodit přes sto lidí a přestat chránit mé klienty* podíval jsem se jí zpříma do očí ona jen chápavě kývla pak se mi vyvlíkla a pak beze slov odešla z pokoje *Soon!* Vyjekl jsem za ní ale ona už za sebou zabouchla dveře.

Soonbae pov

čekala jsem že si vybere kluky... ikdyž jsem doufala že by chtěl zůstat se mnou a mít normální rodinu...chtěla jsem si alespoň trochu zlepšit náladu takže jsem šla s Yuki na zahradu kde byla houpací síť a napsala jsem člověku který mě vždy pomohl když jsem nechtěla se svěřit se svými pocity klukům

Sooniečkakočička: ahooj  jak se máš

Applehead: No nazdaaar, ale tak jde to! Co ty? jak se maj kluci??

Sooniečkakočička: ja? No jak se to vezme...víš jak jsem ti psala o tom že nechám Jimina si vybrat jestli já nebo mafie? Můžeš hádat co si vybral...no a kluci se asi mají fajn a co Paris jak se má 

Applehead: Soonie, on to nemyslí špatně, jen prostě nechce ke dnu pustit tolik zaměstnanců. A Paris se má Fajn, zrovna včera mi do sálu přinesla kakao. 

Sooniečkakočička: já vím ale...ať taky pochopí to že mě tikají biologický hodiny a že až mi bude nějakých 35 - 40+- už to dítě nebudu moct mít... a já opravdu nechci zase riskovat ten potrat už teď mě to dostalo dost na dno...další bych už nezvládla...                                                                                  Tutuuuu ja ti ji jednou čmajznu až nebudeš doma a pujčím si jí ಥ_ಥ ale neboj ve stejným stavu ji vrátím ;)

Applehead: No tak na to zapomeň princezno, to dítě je moje a já jí nedááám!

Sooniečkakočička: 🥺🥺🥺🥺 jsi zveeeeeeeeej ani na týden mi ji nepujčí tsche to si beru osobně🥺🤣🤣

*Soon...* zavolal na mě Jiminův hlas já se jen víc přikrčila v houpací síti a dělala jsem že neexistuju *Soonie..* kroky se blížily já i jen povzdechla a luskla jsem a hned jsem slyšela jak si to Yuki funí k nám a pak ke mě skočila jako žába a rozplácla se na mě a samozřejmě nepřišla sama a přišel s ní ještě jeden pes z Jiminovi smečky byl to jeden z nováčků které se pořídili jmenuje se Axl. Spolu vypadají tak šťastně vždy někde pobíhají a jsou spolu ani bych se nedivila kdyby měli štěňata takže ihned jak ho Yuki uviděla skočila po něm a začali se honit po zahradě *Axle!! ke mě!* ozvalo se ostře vzduchem a pes se okamžitě zastavil v pohybu, ladně přeběhl přes zahradu a v očích měl jiskřičky *Ty moje vlčátko, kolikrát ti budu říkat aby si nechal tu Yuki pro jednou vydechnout* podrbala ho za ušima Gi a Yuki se hned po Gi rozběhla s tím že ji vykastruje ale nakonec to dopadlo tak že ji srazila na zem a začala ji ojíždět prdel a Axl začal ojíždět Yuki *Doprdele dětska!! štěňata teď ne!!!* zaječel na ně Jin a sundal je ze sebe ale oni popoběhli kousek dál a začali zase *A dost!! Axle!! Dolů jinak tě fakt vykastruju!!!!* zaječela na něj Gi a Axl okamžitě slezl z Yuki *žádný štěňata tu nevedeme* vzala Gi Axla za za obojek a táhla ho pryč ale Yuki za nima ťapkala dál *Jsou divný ty dnešní děti* zakroutil nad tím hlavou Jin 

Od Soumraku Do RánaKde žijí příběhy. Začni objevovat