Připravte se na mňamku,
vcházíte do mývalího revíru.
Bude se podávat sendvič,
připravený vám přímo na míru.
VAROVÁNÍ: pokud své dílo předhodíte mývalím packám, stáváte se (ne)dobrovolně součástí gangu pohodářů, kde funguje zákaz štěkání a kousání.
„Ďábel v krvi, anděl srdci a magor v hlavě" potká někoho, „v jehož očích by se utopil i Titanic". Romantické pošťuchování se setká se zákonem a jen čas ukáže, co má větší sílu.
Náš sendvič pro ElenStr v sobě pojí dvě výrazné chutě. První z nich je příchuť sladké romantiky, v jejímž středu jsou „frenemies", přátelští nepřátelé, Ashley a James. Další chutí je mystery linka, která má za úkol povýšit tak typický love-hate vztah na vyšší úroveň. Toto byl velice chutný tah, vzhledem k tomu, že příběhů s podobným „nenávidím tě, miluji tě" tématem je k nalezení plno. Tímto se vymaňujeme z klišé a dáváme prostor pro neotřelý zážitek. Zajímavým ozvláštněním jsou zde nadpisy. Každá kapitola je označena hravým způsobem, a i něco tak obyčejného jako je nadpis se v rukách autorky stává chuťovou bombou. Stejně tak i samotný název příběhu se dokonale propojuje s myšlenkou díla a zní silně jak na začátku, tak i na samém konci. Tento pokrm je vyveden v ich-formě a myšlenkové pochody hrdinky jsou zde opravdu mňamí záležitostí. Dávají nám vhled do hlavy hrdinky a jejich přirozenost spojená s velice vydařenými popisy pocitů dělají toto dílo přitažlivé hlavně pro čtenáře libujících si v chutích mladistvé lásky, pro které to bude oddechové čtení ke kafíčku.
Syrovým kouskem v našem sendviči se stává ingredience zvaná „místo". Zde se čtenář setkává hned s několika problémy. Objevuje se zde nádech fish & chips v podobě jmen, jakými jsou např. Ashley Smithová, James Owen nebo paní Greenová, dává tedy smysl, že se nacházíme v nějaké anglicky mluvící zemi. Čekáme příchuť britských ostrovů, možná amerického kontinentu, jenže hle! My máme být v Norsku? Tento fakt se dozvídáme po několika kapitolách a s tím přichází i dávka palčivých starostí. Nacházíme se v cizí zemi, a tak tedy očekáváme Kulturu s velkým „K". Chceme se dozvědět, jaká je tam mentalita, jaké příběhy, reálie, nám toto místo nabízí, ale místo toho se nám nedostane ani kultury s malým „k" ve stylu: Co se tam jí? V sendviči nalézáme chuť Bebe sušenek značky Opavia, která s příběhem spolupracuje asi stejně dobře, jako třešně a voda. Složka s místem tedy není nijak zpracovaná a pokud by se celý příběh odehrával v jakékoli jiné zemi, nepoznali byste rozdíl. A to přitom severské země a krimi mohou utvořit takovou dobrotu!
U místa ještě chvíli zůstaneme, protože kromě prázdné chutě státu se zde objevuje nepěkný kousek zvaný „škola", konkrétně vysoká škola. Pokud se nás sendvič snažil ošálit norskou chutí, pak hrdinka na první dobrou působí jako vysokoškolačka. Jenže pak necháte ty chutě vstřebat a uvědomíte si, že toto vysokoškolák rozhodně není. V průběhu čtení se zde objevují věci, které strávníka z menzy dokáží zvednout ze židle. Začíná to hořkými výrazy v podobě „odpoledky", „učitel", „místo v lavici", které vysokoškoláci s největší pravděpodobností nepoužijí. Hranice únosnosti je pokoušena zmínkou o „učitelském sboru" a větou, že spící studentka bude z probírané látky další den vyzkoušena. Prostředí vysoké školy je zde nepřirozené a jednou z finálních ran jsou zde dvě pětky v pomyslné vysokoškolské elektronické žákovské, které čtenáře z týmu „zkouškové" pobaví i otráví zároveň.
Provedeme-li další kousnutí, přesouváme se na policejní stanici, kde se však chuť nepřirozenosti jen více a více prohlubuje, a to hlavně v moment, kdy se dostaneme k výslechu, který vede „blbý a blbější". Muži zákona zavlečou na stanici dívčinu, aniž by jí dovolili se legitimovat a celkově je práce policie popsaná velice naivně a v našem pokrmu působí jen jako vlas: nemá tam co dělat, ale nedá se ho zbavit, protože se zapletl do všeho. Podezřelí běhají bez dozoru, informace ohledně vyšetřování se říkají kdekomu, vyměřené tresty se nerovnají provinění... Zatímco linka romantiky a vztahu je rozpracována a v centru dění, policejní práce a záhada zůstává na vedlejší koleji a váže na sebe jen další syrovosti, které vám nemusí udělat dobře.
Dalším hořkým prvkem je chování postav. Nálady hrdinky se tu mění jako na houpačce a z reakce „my umřeme" se během vteřiny dostaneme do „och, jaké má nádherné oči". Postava nájemného vraha podlehne mladému vandalovi, který nemá žádný výcvik, matka hrdinky, která má mít podle všeho radar, díky kterému odkryje, co je špatně, se místo objevu „aha, moje dcera je obviněna ze dvou vražd" zmůže jen na citát anglického básníka, který byť je poetický a hluboký, tak zde působí ploše a nevýrazně. Postava sestry-dvojče tu také nepůsobí moc přirozeně. Jakmile sourozenec ví, že je ten druhý v maléru, neváhá a řeší to. Buď pomůže, nebo na něj žaluje, ale rozhodně to neignoruje. To je podezřelé chování, kterého by si někdo v okolí jistě všiml. Sesterské pouto a rodinné vztahy v sobě mají potenciál a mohly by celý sendvič oživit a dodat dynamičnost, zde však působí mdle.
Nyní se ale vraťme k tomu chutnému. Autorka zde používá velice účinnou zbraň v podobě přirovnání. Je až k nevíře, jak barvitá a rozličná jsou, přičemž se perfektně hodí k vytvořené atmosféře. Naleznete zde chutné poetické obrazy, které jsou doplněné o pohádková přirovnání „seděl jako dědeček Hříbeček" i absurdní „Satan by vypadal jako neškodné koťátko". Humor jako takový je zde nadprůměrný, jde o velice vydařenou složku, na které si rozhodně pochutnáte. Každý si zde zkrátka najde něco, u čeho mu zacukají koutky. Místy jsou zde k nalezení šťavnaté flashbacky, které dokreslují historii hrdinky a dodávají její postavě šmrnc.
A co dezert? Tento příběh krom bohaté slovní zásoby a barvitých přirovnání nabízí také zajímavý kontrast humoru a mystery. Když dojde na samotné hrdiny a jejich interakci, zde jsou mezery. S tím však již mile rád vypomůže We Can Do It mýval, který nabídne pomocnou tlapku a pomůže vyřešit otazníky, které se objevují u postav i místa, kde se příběh odehrává. Severské země a detektivní linka v sobě mají ohromný potenciál, teď tomu jen dodáme jasnější obrysy a konzumace tohoto kousku jistě udělá radost mnoha čtenářům!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
