Mývalí recenze pro pohodáře

Okolík (Amylaza)

„Dobré vztahy jsou jen hlad po moci v kabátě." Vydejte se na cestu plnou „ahoj" a „sbohem", v rámci které budete svědky jednoho neuvěřitelného dua hrdinů a nejednoho politického převratu.

Dílo Okolík od Amylaza představuje fantasy pokrm o nebývalém rozsahu, který nabízí akci, kouzla, politiku a lásku. Příběh je psán er-formou, což představuje naprosto geniální tah vzhledem ke spektru postav i různých míst a časů. Zatímco první polovina příběhu obsahuje kouzelný úvod do světa i jeho společnosti a představuje nám jednotlivé postavy, druhá polovina je již okořeněna vybudovanými vztahy, erotickými scénami a politickými intrikami. Napříč dílem se objevují citově náročnější scény kombinované s vulgarismy, násilnostmi, a i přestože je vše vkusně popsané, dílo jako takové se smí podávat pouze čtenářův od osmnácti let, což dokazuje i označení pro dospělé.

Zatímco první polovina příběhu plyne jako po másle, ve druhé části se hrdinové poněkud ztrácí před očima. Zprvu suverénní charakter se stává „umírněným koťátkem" a poté až krvelačným zvířetem, zatímco druhý představuje chodící red flag a cokoli dobrého, co udělá, se po většinu času zdá být poháněno jen chtíčem. I přes ohromný rozsah díla dochází u tohoto pana Červené vlaječky k minimálními posunu a postavy mezi sebou nemají pevné pouto důvěry, pouze tělesnou přitažlivost a neustálé obavy ze zrady. Vztah hrdinů byl inspirován asijskou tvorbou, kdy je běžné, že se jeden z partnerů chová poněkud „temněji", a pokud dílo budete konzumovat naladěni na této vlně, je možné, že vám některé úseky nebudou činit takové problémy jako čtenáři, který je touto tvorbou nepolíben. Obě skupiny však budou prahnout po sladkých pevných základech nezdolného pouta, které zde chybí. Po několika eskapádách tak může čtenář otupět a pocítit jistou apatii, protože „zbývá ještě dvacet kapitol, to jim nevydrží".

Zároveň se zde nachází jeden z plot twistů, který působí syrově a nezpracovaně. Místo náznaků napříč dílem je na čtenáře seslaná smršť jasných do nebe volajících značek, které od základu mění vnímání jedné z postav. Je to jako kdybychom narazili na výborný veganský sendvič, zamilovali se do kořeněného tofu, o kterém pak zjistíme, že je ve skutečnosti řízkem. O několik částí se sice vše do jisté míry srovná, přesto by se hodilo na tomto plot twistu ještě zapracovat a poskytnout vícero náznaků zvláště, když je příběh vyprávěn z pohledu postavy, které se týká.

Podobná absence informací následovaná chrlením zvratů je přítomna i ve finále, kdy poslední desítka částí působí oproti zbytku příběhu urychleně, sekaně, a i přestože dějová linka dává smysl, informace se ostře vynořují, aniž by k nim něco plynule vedlo, a scény nemají tak silný dopad, jaký by měly mít.

Menší chaos může způsobit též absence grafických předělů, kdy se jeden odstavec věnuje jednomu hrdinovi, další zase druhému (který se třeba nachází i na jiném místě) a vy jako čtenář musíte být extrémně pozorní, abyste si odvodili, komu ta myšlenka vlastně patří.

Zpět k tomu křupavému! Dějová linka se zabývá pouze dvěma hrdiny, teoreticky tu po většinu času nemáme žádného jasného záporáka, proti kterému by se bojovalo, přesto se čtenář nenudí. Autorka jako milník pro recenzi uváděla 22. kapitolu, ovšem příběh jako takový se rozhodně rozvíjí mnohem dál a sestavit sendvič jen z prvních dvou desítek kapitol se zdálo být nemožné. Dílo má ohromný záběr, nabízí širokou paletu chutí, a kromě první kapitoly, která působí jako prolog, se zde prakticky nepracuje s flashbacky! Vše proudí lineárním směrem kupředu a každý krok s sebou přináší silné, intenzivní emoce a scény. I přestože by se dílo jako takové dalo rozdělit do několika dílčích aktů, udržuje si jistou celistvost a rozvázané konce se nakonec vskutku spojí dohromady. Skončí vztah hrdinů jako „ahoj", či „sbohem"? To prozradí čas.

Nyní zasloužený dezert. Fantasy s názvem Okolík představuje dílo o působivém rozsahu, kdy první polovina příběhu s sebou přináší barvité charaktery, zrady a buduje pouta mezi čtenářem a postavami i postavami navzájem. Druhá část je již romanticky laděná a obsahuje chutě erotiky a intrik. Samotná složka vztahu mezi hrdiny však po většinu času postrádá pevný základ důvěry a zdá se být řízena jen fyzickou přitažlivostí. Několik desítek částí tak čtenář nemusí být citově investovaný, protože vnitřně tuší, že se stejně blíží kolaps. Kromě romantické linky příběh nabízí nepřeberné množství plot twistů, se kterými si autorka vyhrála, ovšem jeden zůstává stále nepříjemně nezpracovaný a chybí delikátnost náznaků rozprostřených napříč dílem. Absence postupného dávkování informací je znát taktéž ve velkém finále, které místo epičnosti působí spíše vlažně. Pokud by se toto obsáhlé dílo hodnotilo jako dvě knihy, první díl by si zasloužil mývala Srdcaře, druhý Čtenáře. Právě mýval Čtenář toto dílo doporučuje jako celek, a to i náročnějším konzumentům, kteří se chtějí ponořit do komplexního fantasy světa a vydat se na dobrodružství, kdy kromě politiky a erotiky narazíme i na akci. Spoustu akce. Jen přistupte blíže, avšak pozor! Jen 18+, prosím! Autorka se vážně nedrží zpátky.