Připravte se na mňamku,
vcházíte do mývalího revíru.
Bude se podávat sendvič,
připravený vám přímo na míru.
VAROVÁNÍ: pokud své dílo předhodíte mývalím packám, stáváte se (ne)dobrovolně součástí gangu pohodářů, kde funguje zákaz štěkání a kousání.
Rozsáhlé dílo, u kterého může člověk na chvíli vypnout a přenést se do časů, kdy nebyl svět tak komplikovaný.
Sendvič pro CathHlavsova je elegantní a jemný. Nejedná se o žádnou fast food žranici plnou těžkých tučných prvků a čtenář má jistotu, že mu tento pokrm tlak ani cholesterol nezvedne. Cover je jednoduchý, neobsahuje žádné křiklavé elementy, přesto dokáže zaujmout. Anotace ladí k žánru a při prvním kousnutí vás tak nic nešokuje. Téma našeho sendviče je hudba a autorka využívá každičké příležitosti, aby nás vtáhla do světa patřícího právě hudbě. Nezvyklým prvkem je značení kapitol, které mi připomíná znak repetice a ke každé kapitole je přiložena písnička, která většinou odpovídá ději a krásně podtrhuje atmosféru vládnoucí v kapitole.
Hořkým kousnutím se stávají tři mušketýři v podobě opakování slov, absence čárek a nedodržování pravidel psaní přímé řeči. Příběh je vyprávěný ich-formou, která při správném použití dokáže odkrýt touhy a trápení postav, jejich myšlenkové pochody, sny a plány. Do takového hloubky se však v tomto případě nepouštíme a nejčastěji jsme svědky spíše zkoušení outfitů. Samotná hrdinka mi místy přijde vykreslena až moc ideálně. Jess je nadaná hudebnice, která vyhrává jednu akci za druhou a skoro nic pro to nemusí nic dělat, prakticky nikdy nechybuje, pro jiné by se nejraději rozkrájela, a když už se v příběhu děje něco zlého, obětí je většinou právě ona. Její postava se nikam nevyvíjí a to je škoda, protože příležitostí má v dílě spoustu. Samotný příběh má na začátku spád, ten se však postupně vytrácí. Některé části obsahují plno slov, přesto jsou prázdné a působí, že tam jsou jen proto, aby dílu pomohly získat neskutečných 200 kapitol.
Náš sendvič je obohacen o lahodnou dynamikou postav, které se zdají být si souzeny. Už jen ta podobnost jmen, Jess a Jesse, dává čtenáři signál, že ti dva byli pro sebe stvoření. Jsou to zkrátka dvě housky, které náš sendvič drží pohromadě. Samotné představení postav je nevšední a školní koncert je naprosto geniální místo vzhledem k názvu díla. Vzájemné otrkávání a postupné poznávání zde také funguje. První kapitoly se příjemně čtou, možná je to tím, že na ně měla autorka více času nebo tím, že se držela určité představy. Ať už dělala jakkoli, funguje to a výsledkem je oddechová romantika ze školního prostředí.
Nyní přejdeme k zákusku. Příběh o 180 částech je nebezpečnou záležitostí, pokud se průběžně nečte a neupravuje. Některé kapitoly jsou zajímavé, přináší nové zvraty a podněty, jiné jsou jen šeď ozvláštněna písničkou. Příběhu by jistě prospělo jedno velké čtení, kde by se nejen doopravily chyby, ale zároveň by se provedlo i jakési zamyšlení nad dějem. Může se stát, že CathHlavsova některé kapitoly přepíše nebo změní směr celého příběhu. Kdo ví, múzy jsou nevypočítatelné potvůrky. Kreativita však této autorce nechybí a jistě si nějak poradí. We Can Do It mýval jí ve vylepšování díla rád pomůže.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
