Připravte se na mňamku,
vcházíte do mývalího revíru.
Bude se podávat sendvič,
připravený vám přímo na míru.
VAROVÁNÍ: pokud své dílo předhodíte mývalím packám, stáváte se (ne)dobrovolně součástí gangu pohodářů, kde funguje zákaz štěkání a kousání.
Sendvič pro Zlatenka28 vás zavede do doby plné intrik a těžkého politikaření. Jak již z názvu vyplývá, vliv zde bude mít kuchyň her Assassin's Creed, ovšem dílo je psáno nováčkům přívětivým stylem a nevyžaduje tak žádné předchozí znalosti. Složky krve a akce spojené se soubojem asasínů a templářů doplňují chutě tajemna v podobě hledání otce hrdinky. Textík v menu neboli anotace pracuje se složkami dvou pohledů: ich-formy postavy a vševidoucího vypravěče. Obojí vás naladí na příběh stejně jako cover, který jasně odkazuje na svou domovskou kuchyni. Možnou audiovizuální mňamku představuje i využité záhlaví příběhu pracující s trailery, znělkami a ilustracemi.
První ochutnávka se nese ve znamení bouřlivých chutí akčního prologu a naše pohárky tak bombardují krátké, úderné věty, které se však po pár odstavcích omrzí. Sekané tempo se nedá táhnout věčně a první část tak na někoho může působit kysele. Zároveň je zde znát jistá nekonzistence a bájný svět templářů a asasínů je doplněn o neidentifikovatelné střelné zbraně, jména jako Matěj a Ian jsou na denním pořádku a starodávné meče se kombinují s karimatkami. Karimatkami! Zde hovoříme o složce z roku 1966, která vesele koření historický gulášek nesourodých kultur i časů. Celé dílo působí nepropojeně a samotný svět nepředstavitelně. Další nepříjemnosti s sebou přináší pozůstatek ze hry v podobě skákání do sena. Celková scéna pilování tohoto cviku od popisu skákání po dopad chutná bizarně, možná i fyzikálně nemožně. Stejně tak uvádění změny pohledu jako „Pohled 3. osoby" posiluje dojem díla v začátcích, jehož ingredience potřebují další péči. I přestože je příběh dokončen, z hlediska děje a vývoje postav se čtenáři mnoho nedostane. Dílo tak připomíná první palačinku, máme základ a nyní se jde vylepšovat!
Kromě neustálého boje a útěku dostávají postavy možnost se zastavit a zahrát si kostky. Právě tato hra dodává příběhu kořeníčko reality a my máme možnost vychutnat si hrdiny i z jiného úhlu. Vedlejší postavy navíc působí sympaticky a mají potenciál stát se skvělými průvodci příběhem. Hrdinka jako taková po většinu času nemá charakter, živí ji pouze hledání otce, ovšem díky těmto pomyslným „průvodcům" si zkouší pozici učně a prochází jistým vývojem, který z ní rozhodně tvoří skutečnější osobu.
A nyní k dezertu. Dílo Krev Asasínů se dá považovat za fanfikci, ovšem k jeho pochopení nejsou třeba žádné předchozí znalosti. Samotný svět má jisté mezery, nepříjemně se tam prolínají složky klasiky i moderny, jedná se o takový kulturní a časový gulášek. Stejně tak nevhodně zakomponované herní fyzikální zákony působí v knize nepříjemným dojmem. Objevují se zde nezpracované kousky postav, prostředí i samotné změny pohledu, ovšem pokud se na ně autorka zaměří, pak by z díla mohl vzniknout suverénní historický akční kousek, který chytí nejednoho čtenáře a již ho nepustí. Aby na to autorka nebyla sama, dostává za pomocníka We Can Do It mývala, který se podívá zejména na ingredience postav a prostředí. Právě ty tvoří základ příběhu a pomohou mu dostat se na výsluní.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
