Mývalí recenze pro pohodáře

Tajemné esence (ElenStr)

Sbírka na první pohled náhodných básní, které však dohromady tvoří něco nového. Dokážete spojit jednotlivé esence a zjistit, o co se jedná?

V této sbírce od ElenStr se lyrika střetává s epikou, a kromě veršů můžeme ochutnat i příběhy pomyslných autorů, kteří se za těmi řádky skrývají. Píší dopisy, deníky, úvahy a postupně se text více a více mění na povídky popisující události z jejich života. Tento přerod je vskutku plynulý a jsou zde části, které díky této úpravě působí dramatičtěji a silněji. Kupříkladu v esenci s názvem Píseň deště neochutnáváme jen deníkový zápis, ale ocitáme se uprostřed válečné vřavy, která příjemně kontrastuje klidným veršům. Každá esence je navíc doplněna o audio, písně, které dílu ve většině případů pomáhají a dokreslují ho. Jednotlivé části jsou tak stejné, přesto jiné, a na pokrm se můžeme dívat dvěma způsoby. Každá esence je buď samostatnou jednohubkou, nebo jde o pouhé prvky většího pokrmu, který vše převyšuje. Oba tyto způsoby mají něco do sebe a je jen na vás, jaký si pro konzumaci tohoto díla vyberete.

Některé esence působí neuhlazeně a dají se zde najít věty, kterým by prospělo více ingrediencí (jsou tuze krátké, nerozvíjí dostatečně svůj potenciál a nepůsobí na čtenáře s takovou silou, jako by mohly) nebo kterým by naopak prospěla eliminace (kupříkladu hořké opakování slov či dlouhé verše, které kazí jinak příjemný rytmus). A i přestože je dílo naoko tvořeno mnoha různorodými autory (a tím pádem se spousta nedostatků odpouští, protože postavy mohou být ve psaní začátečníky), jsou zde kousky, u kterých můžete skřípat zuby. Kupříkladu esence s názvem Smutek, která má představovat dojímavou báseň, působí na jednu stranu naivně až dětsky, na druhou se snaží ze všech sil hrát na strunu seriózního světa dospělých a výsledek tak není úplně chutný. Do esence s názvem Naděje, která v člověku budí obrazy zeleně, je zapletena fráze „uhlíková stopa", která svou techničností ruší celkovou atmosféru. Místy se objevují obrazy, které v kontextu básně působí zvláštně jako „rukávy rozedrané do krve" nebo „záchrana moře a s nimi i tuleňů". Látkový rukáv nerozedereme do krve a proč si autor vybral zrovna tuleně, když jim poté nevěnuje pozornost? Možná proto, že se to snažil zrýmovat se slovem „naděje". Některé texty tak žijí ve stínech přiložených písní, které většinu práce odvádí za ně. Samotné skládání esencí do jednoho obrázku by též usnadnilo, kdyby byla čtenáři dána jistá chronologie. V textech sice figurují náznaky, ale ty nám nestačí, čtenář potřebuje silnější nápovědu, která se může chytit. Hledání onoho poselství, které s sebou kousky mají dohromady přinést, je tak velice obtížné.

Co však upoutá čtenáře jakéhokoli druhu, je fakt, že tato sbírka není žánrově zaměřená a obsahuje chutě mnoha literárních kuchyní. Tento pokrm je tak jednou velkou cestou cestu časem i žánry. Minulost, přítomnost i daleká budoucnost. Chutě sci-fi, fantasy či historického románu. Každý si zde něco vybere, každého něco zaujme, a kromě zajímavých obrazů, které se vám samovolně tvoří před očima, můžete být obohaceni i o mimořádné písně, které jste třeba nikdy předtím neslyšeli.

A nyní k dezertu. Před námi se ocitá básnická sbírka, která obsahuje jak veršované kousky, tak i „běžný" text příběhu, který dokresluje život pomyslného autora dané básně. Sbírka není žánrově zaměřena, prvky fantasy, sci-fi, romantiky, historie se zde příjemně prolínají a dá se říci, že si zde každý něco najde. Každá báseň je doplněna o audio, které ji většinou příjemně dokresluje, ale samotné čtení může být místy nepříjemné, protože jsou zde kousky, které působí neohrabaně. Jako celek to však funguje a tento zajímavý projekt upoutal pozornost mývala Čtenáře, který dílo může jen a jen doporučit. A to i těm, které poezie moc neláká. Dejte si pár hryzanců a posuďte sami!