Chci aby byla šťastná

Emočně nestabilní

Pohled Davida:
Mery byla celej den nějaká odtažitá a úplně vedle... Zrovna jsme oba dva šli do bufetu, Mery si šla sednout a já nám vzal kafe.. Mery seděla u stolu a koukala se do země, byla jak tělo bez duše, prostě jako kdybych jí něco udělal, ale neudělal jsem jí nic.
D: ,,Tady máš to kafe."
M: ,,Dík."
D: ,,Jsi v pohodě? Jsi celej den dneska úplně vedle."
M: ,,To je jedno, je to moje věc a nechci se o ní bavit." štěkla po mně.
D: ,,Ok, sorry."
Mery rychle dopila kafe a odcházela pryč. Rychle jsem ho vypil taky a šel za ní.
D: ,,Co je s tebou?" chytl jsem jí za ruku a otočil si jí k sobě. Úplně se celá rozklepala.
M: ,,Nech mě prosím." rozbrečela se a utíkala na záchody.
Co jí je fakt nevim. Jestli jí chybí rodiče, tak to chápu, ale musí se vzchopit. Přišel jsem za ní a viděl jí jak si oplachuje obličej. Čekal jsem až se utře a zase jsem si jí otočil k sobě.
D: ,,Co ti je? Jsi emočně nestabilní nebo co ti je?"
M: ,,Říkám ti nech mě.. Nešahej na mě..." vyvlíkla se mi. ,,Čemu na tom nerozumíš!" zařvala.
D: ,,Jestli ti chybí rodiče, tak to chápu, ale musíš se vzchopit... Jsi v práci a tady to lidi nezajímá, chápeš to? Jestli nedokážeš schopně pracovat s lidmi, tak si měla jít někam do skladu vybalovat krabice, ale jsi v nemocnici, tak se prober a začni makat."
M: ,,Ty si takovej hajzl!" vrazila mi facku. ,,Nic o mně ani o mý rodině nevíš, tak se do mě přestaň navážet! Jedinej kdo je tu emočně nestabilní si ty! A vypadni z těch záchodů nebo zavolám ochranku!" zalezla do kabinky a brečela tam.
D: ,,Další rozmazlená fiflena co si myslí, že se svět točí kolem ní." s těmito slovy jsem odcházel ze záchodů. Šel jsem na příjem.
Š: ,,Kde je Mery?"
D: ,,Řve na záchodě... Vezou něco?"
Š: ,,Proč? Ne, nevezou."
D: ,,Já nevim, asi jí ruplo v bedně, co já vim. Nejsem její chůva." pokrčil jsem ramenama, obešel pult a objal jsem jí zezadu. Pomalu jsem rukou zajížděl pod mundur a líbal jí na krk. Nikdo tam nebyl, takže to bylo super.
Š: ,,Daví, doma ano?"
D: ,,Slibuješ?"
Š: ,,Slibuju." dala mu pusu.
D: ,,Těšim se, lásko." pořádně jsem jí políbil. ,,Nebo teď?"
Š: ,,Ne, teď ne! Jsme v práci."
D: ,,Je tu klid a kdyžtak to za tebe vezme Libuše. Notaak, nenech se přemlouvat. Zajdeme do tvýho kanclíku, na pár minut."
Š: ,,To bez toho nevydržíš pár hodin?"
D: ,,Neee, sama dobře víš, že když mám manickou fázi, tak mám ten apetit větší, než normálně." začal jsem jí líbat ze strany na krk, protože vim, že tam to miluje nejvíc.. ,,Tak co? Miláčku, nenech se přemlouvat."
Š: ,,Fajn, ale jenom na chvilku."
D: ,,Hodná holka." usmál jsem se a políbil jí.
Zrovna přišla Libuše a i ta uřvaná...
Š: ,,Pohlídáš to tady na chvilku? S Davidem něco musim probrat."
L: ,,Jasně." usmála se.

Pohled vypravěče:
Mery nic neřekla a sedla si na židli.
L: ,,Beztak se tam zase budou muchlovat."
M: ,,To jako fakt?"
L: ,,Ano, já osobně jsem je při tom načapala tak 2x a ostatní minimálně taky. To snad dělaj víc tady než doma."
M: ,,To je nechutný."
L: ,,To teda je, nechceš si tykat?"
M: ,,Ráda, jsem Mery, ahoj."
L: ,,Libuška, ahoj."
Usmály se na sebe a začaly si povídat..