Chci aby byla šťastná

Rodina

M: ,,Tak povídej." pobídla mě Mery s úsměvem.
D: ,,Když mi byly 3 roky, naši se rozvedli. Táta mamku podváděl a dělal jí zle. On se odstěhoval někam já nevim kam a zůstal jsem jenom s mamkou..do mých asi 7 let. Potom si našla přítele, kterej měl o 3 roky staršího kluka, než jsem byl já a potom stejně starýho jako jsem já. Byl na mě hodnej a bral mě jako vlastního syna. Byl jsem rád, že mám tátu a dokonce jsem mu tak i říkal. , teď jsou stejně starý jako tvůj brácha. Nejstarší brácha Adam se odstěhoval do Ameriky, stejně starej Kuba a Dominik jsou tady v Česku a mamka s tátou a Áňou jsou v Anglii."
M: ,,Měl si to docela těžký, ale hlavně, že tě přijal jako vlastního a jako dětí vás taky bylo požehnaně." zasmála se Mery.
D: ,,No to jo, kord 4 kluci a jedna holka."
Mery se usmála.
M: ,,Jak to, že nežijou tady, ale v Anglii?"
D: ,,Kvůli tátovo práci. Vrátil se tenkrát původně na pár měsíců, ale potkal se s mamkou a dali se dohromady, když jsme já a Kuba dospěli, odstěhovali se zpátky do Anglie. Ještě když jsem studoval jsem za nima lítal dost často, ale teď jsem tam dobrý 3 roky nebyl."
M: ,,To je mi líto. A táta, tak vás učil anglicky?"
D: ,,Jo jo, všech 5 umíme anglicky a máma mě učila i němčinu, protože děda byl z Německa."
M: ,,Já umim jen anglicky."
D: ,,To je důležitý." usmál jsem se na ní.
M: ,,Podívat se do Anglie byl vždycky můj sen."
D: ,,Já bych tě tam vzal rád, ale za prvý by si musela chtít a za druhý co s tvým bráchou?"
M: ,,Toho bych vzala samozřejmě s ssbou." zasmála se.
D: ,,Tak někdy v budoucnu, kdybych letěl za našima, bych tě rád vzal."
M: ,,To by bylo fajn." usmála se Mery.
,,Tak snad už budem spolu." pomyslel jsem si.
D: ,,Ale jinak jsem měl dětství hezký, jen jsme neměli moc peněz i přes to, že táta měl dobrej job, ale uživit 7 členou rodinu nebylo jednoduchý a obdivuju za to mamku i tátu, že to zvládali. Ty naše věčný hádky, naschvály a to jak jsme se rvali a provokovali ani nemluvim." zasmál jsem se.
M: ,,A ty si to celý vedl, viď?😂"
D: ,,Občas." smál jsem se. ,,Ale ne, vždycky si začal Domíno."
M: ,,A kolik všem je? Jestli to není tajný."
D: ,,Adamovi je 33, mně a Kubovi je 30, Domínovi 27 a Áně 16."
M: ,,Takže jako Kidovi no, ale hezký, že jste vždycky o 3 roky. Akorát u Aničky ne."
D: ,,To jo no."
M: ,,Musím uznat, že dokážeš bejt i milej, hodnej a dá se s tebou normálně bavit."
D: ,,Jako o čem?"
M: ,,Třeba právě o rodině."
D: ,,Meryyy, já fakt nejsem ten typ chlapa co by chtěl dítě. Stačilo mi dětství, jsem si těch dětí užil až až."
M: ,,Já vim, ale i tak. Jak si o nich hezky mluvil a jak ses při tom tak spokojeně tvářil. Teda až na to u toho tvýho biologickýho táty."
D: ,,Jo to byl sráč.." pak jsem se podíval na Mery. ,,Promiň."
M: ,,Nevadí." zasmála se. ,,Půjdeme už?"
D: ,,Jasně."
M: ,,Dneska to platím já a bez debat."
D: ,,Dobře no." zasmál jsem se a počkal než Mery zaplatí.

Proběhne něco při cestě domů? 😏