Chci aby byla šťastná

Tak už se nezlob

Když jsme vyšli ven, stála tam Šárka.
D: ,,Čau, co tady chceš?"
M: ,,Ahoj."
Š: ,,Nazdar, přišla jsem ti oznámit, že budeme mít dceru."
D: ,,Dceru? To asi těžko, ne?" zasmál jsem se.
Š: ,,Jsem ve 5 měsíci."
D: ,,Gratuluju, ale já furt nechápu, co s tim já mám společnýho."
Š: ,,Třeba to, že jsi otec?"
D: ,,Tak to těžko.."
Š: ,,No jestli si myslíš, že nevim, že sis nedával pozor, tak to moc dobře vim."
M: ,,Nebudu vás rušit." vzala mi klíčky od auta a sedla si do něho.
D: ,,Já si pozor dával."
Š: ,,Asi ne tolik."
D: ,,Ty si mi tvrdila, že bereš prášky, takže i kdybych si nedal pozor, tak..." pak mi to došlo.
D: ,,Ty si je nebrala schválně!"
Šárka jen lehce přikývla.
Š: ,,Bylo mi po nich zle a myslela jsem si, že když otěhotním... Tak ten náš vztah tím malým posílíme a zase budeme spolu."
D: ,,Hádali jsme se spolu den co den, spali jsme spolu jenom protože jsme "museli" a první kdo přišel s rozvodem si byla ty."
Š: ,,Já vim, já vim, ale sama to neutáhnu."
D: ,,Hele teď na to nemám úplně čas, domluvíme si schůzku a domluvíme se jo?"
Š: ,,Jsi zlatej, děkuju." objala ho, ale hned jsem se odtáhl stranou.
Šárka odešla a já mířil k autu. Nasedl jsem do auta a podíval se na Mery. Byla otočená a koukala z okna.
D: ,,Tak vyrazíme?"
Mery jen přikývla.
D: ,,Lásko, co je?" pohladil jsem jí po rameni a ona se na mě otočila. Brečela..
M: ,,To dítě je fakt tvoje?"
D: ,,Já nevim.. Proč?"
M: ,,Ty nevíš kdy sis nedával pozor? Máš ještě někoho jinýho?" sypala na mě otázky.
D: ,,Já si pozor dával a nemám, proč bych měl mít někoho jinýho?"
M: ,,Evidentně ne, když je v 5 měsíci.. Proč? Třeba proto, že tě už nebavim, možná sis zadělal na další dítě?"
D: ,,Já tě miluju Mery. Nevim proč bych si měl hledat někoho jinýho?"
M: ,,Dítě si nechtěl a teď najednou ho budeš mít."
D: ,,Nechtěl a neni jistý jestli budu, domluvim se Šárkou ohledně toho dítěte."
M: ,,Radši si zajdu k doktorce a nechám si předepsat antikoncepci, nechci dopadnout jako Šárka." otočila se s nezájmem na druhou stranu.
D: ,,Tvrdila mi, že bere prášky, takže jsem si pozor nedával, kdybych to věděl, tak si samozřejmě dávám pozor."
M: ,,Co by si dělal u mě? Taky by si od nás odešel?" jakmile vyslovila poslední slovo, rozbrečela se nanovo.
D: ,,Ne, samozřejmě, že neodešel." objal jsem jí. ,,Postaral bych se o vás."
M: ,,Říkal si mi, že rodinu nechceš."
D: ,,Ale s tebou klidně jo."
M: ,,A co chceš řešit se Šárkou? Prostě se ti narodí dcera. Měl by si bejt s ní."
D: ,,Nechci bejt s ní, ale taky  se jí nechci vyhýbat, chci se s ní domluvit na péči a alimentech. Mám tebe a tebe miluju."
M: ,,Aha." přikývla.
D: ,,Tak už se nezlob."
M: ,,Ještě trošku se zlobim, ale díky tomu, že sis nedal pozor."
D: ,,Ale nebylo to schválně."
M: ,,Tim si nejsem tak moc jistá." otočila se zase na druhou stranu.
Jen jsem si povzdech a vyjeli jsme do krámu.

Prosím odpovědi:
Jak se David dohodne se Šárkou ohledně malý?
Jak dlouho bude Mery naštvaná?