Chci aby byla šťastná

Budu si na tebe dávat bacha

Mery to oboum vyčistila. Davidovi ten ret zalepila a Kidovi tu ruku zavázala.
M: ,,A doufám, že to bylo naposledy, Kide..."
K: ,,Když tě nebude obtěžovat, tak jo."
D: ,,Já jí neobtěžoval. Nedělal bych Mery něco co se jí nebude líbit a co jí je nepříjemný."
K: ,,Vole, si nepamatuješ co bylo minule?" vystartoval malinko po něm Kid.
M: ,,Uklidni se už!" houkla na něho Mery. ,,A omluv se Davidovi. Buď rád, že na tebe nepodá trestní oznámení."
D: ,,Nevím proč bych to dělal." mrknul na Mery s úsměvem.
Kid nic neřekl a koukal na Davida, až ho skoro hypnotizoval.
M: ,,Tak co bude."
K: ,,Sorry."
M: ,,Kájine.."
D: ,,Nech ho." pohladil jí opatrně po ruce. ,,Mně to takhle stačí."
K: ,,Tu ruku."
D: ,,Vadí ti to Mery?" zeptal se David.
M: ,,Ne." zakroutula hlavou.
K: ,,Fajn... Ale budu si na tebe dávat bacha." koukal na Davida. ,,Radši jdu. Přinesl jsem ti ségra jenom oběd." došel pro krabičku, která furt ležela na gauči a dal to před ní na stůl.
M: ,,Díky."
K: ,,Tak čau." kývl na oba dva hlavou a šel.
D: ,,Čau a už nejanči."
Kid se chtěl vrátit, ale Mery ho nenechala nic udělat.
M: ,,Běž, běž."
Kid protočil očima a vyšel ven.
M: ,,Omlouvám se ti, je mi za něj trapně jak se chová a že tě napadl, tohle mu jen tak neprojde."
D: ,,Neomlouvej se. Chápu to, má o tebe strach a nechce tě vidět zase na dně. Ale musim uznat, že má páru." zasmál se David.
M: ,,Dobrý?" kontrolovala mu ret.
D: ,,Jasně, úplně v pohodě." chytl jí jemně za ruku. Potom jí chytil jednou rukou za tvář a druhou za bok, posadil si jí na sebe. Ale dělal to pomalu a opatrně. Věděl, že na ní nesmí spěchat. Mery nic nenamítala a sedla si na něj.
D: ,,Jsi krásná " políbil jí a jemně jí pohladil po tváři.. Mery ho začala líbat.
M: ,,Měli bychom už jít.."
D: ,,Tak fajn." přikývl.
Mery se z něho zvedla, uklidila lékárničku, dala si oběd do skříňky a šli spolu na příjem. Nikdo tam nebyl kromě Míši.
M: ,,Vezou něco?"
Mí: ,,Ne ne, je tu klid. Klidně zase běžte na lékařák nebo do bufetu, já vás zavolám."
M: ,,Tak děkujeme." usmála se a s Davidem už skoro odcházeli.
M: ,,Jo Míšo?"
Mí: ,,Ano?"
M: ,,Mohla by si mě a Davida zase dávat na stejný případy?"
Mí: ,,Jo, to by neměl bejt problém." kývla hlavou na souhlas.
M: ,,Tak děkujeme." usmála se a doběla Davida kterej už byl skoro za rohem.
D: ,,Co je?" zeptal se.
M: ,,Poprosila jsem Míšu jestli by nás mohla dávat zase spolu na případy."
D: ,,A ty chceš?" usmál se David.
M: ,,Jo, jinak bych jí to neříkala."
D: ,,To jsem rád, že je to mezi náma relativně zase dobrý."
M: ,,Už jo.. Asi nebudeš takovej hajzl jak jsem si myslela."
D: ,,Byl jsem.. Nějak jsem asi pochopil, že to nebylo dobrý rozhodnutí a nedokázal jsem si představit jaký to je."
M: ,,Dokud nezažiješ, nevíš no."
Oba dva přišli na lékařák. Mery si sedl na gaučík a David si šel udělat kafe.
D: ,,Chceš taky?"
M: ,,Jo." kývla.
D: ,,Hele, nezašla by si po službě do Depotu? Slibuju, že nic nebudu zkoušet, dáme šipky, popijeme a třeba se o sobě dozvíme něco víc."
Mery chvíli přemýšlela.
M: ,,Tak dobře. Rovnou to napíšu Kidovi."
D: ,,Ok. Tady máš to kafe." dal jí hrníček na stůl a sedl si vedle ní.

Jak se to bude vyvíjet v Depotu?