Mery se na mě podívala a já čekal, že na mě začne řvát..
M: ,,Jednou to snad nevadí, ale příště si dej pozor jo?" dala mi pusu.
D: ,,Jasně." přikývl jsem. ,,Úplně se necejtim na to bejt táta." zasmál jsem se nervózně.
M: ,,Myslíš teď nebo obecně?"
D: ,,No, obecně 😅."
M: ,,Ty nechceš děti?"
D: ,,Ani moc ne, fakt nejsem rodinej typ."
Nevypadala nadšeně..
M: ,,Já vlastně ani taky asi ne."
D: ,,Neříkáš to jenom kvůli mně?"
M: ,,Ne." zakroutila hlavou. ,,Je to obrovská zodpovědnost."
D: ,,To je no." přikývl jsem. ,,Fakt to neříkáš jen kvůli mně?"
M: ,,Ne, fakt ne." dala mi pusu a usmála se na mě.
D: ,,Dobře."
Chvilku jsme se ještě koukali na telku.
D: ,,Zlato?"
M: ,,Mmm?"
D: ,,Letěla by si se mnou do tý Anglie?"
M: ,,Moc ráda."
D: ,,Volal mi nedávno táta, že až budu mít čas, tak abych na pár dní přiletěl."
M: ,,Jasně, ráda poznám vaše i sourozence a konečně se podívám i po Londýně kam jsem vždycky chtěla.
D: ,,Tak super."
M: ,,A co Kid?"
D: ,,Pokud by chtěl, může samozřejmě s náma."
M: ,,Byla bych radši, aby tady něco nevyvedl a já pak nemusela řešit Bůh ví jaký následky."
D: ,,Kid je svůj, ale myslim si, že se umí chovat v rámci mezí."
M: ,,Domluvím se s ním. Kdy by si chtěl letět?"
D: ,,Někdy v listopadu."
M: ,,Dobře, já jen abych to zařídila kdyžtak u ředitele."
D: ,,To je ještě nějakej pátek čas."
M: ,,Já vím."
D: ,,Tak v pondělí tátovi zavolám a domluvim se s nim taky."
M: ,,Dobře a řekneš, že přiletíme i my? Nebo si nás necháš jako překvapení.. I když nevim nevim jestli budu pro ně dost dobrá."
D: ,,Miláčku, ty jsi ta nejlepší. Ničeho se neboj." dal jsem jí pusu do vlasů.
M: ,,A co říkali na Šárku?" podívala se na mě. Proč jí zajímala Šárka?..
D: ,,Nevim proč, ale nebyli moc nadšený."
M: ,,To si mě moc neuklidnil."
D: ,,Jenže jak se chovala Šárka a jak se chováš ty je rozdíl."
M: ,,Na mě byla hodná a milá."
D: ,,Na tebe možná jo, ale na mě už moc ne."
M: ,,Když ses otočil za každou, tak se nesmíš divit."
D: ,,To nebylo jen kvůli tomu. Často jsme se hádali, že ona dítě chtěla já ne a i k našim a sourozencům se chovala hnusně."
M: ,,Tak to u mě ani jedno nehrozí." zasmála se.
D: ,,Já vím."
M: ,,Nedáme si něco k jídlu?"
D: ,,Jasně a co?"
M: ,,Je tam ještě ta pizza."
D: ,,Tak já jí jdu ohřát." zvedal jsem se.
M: ,,Já to ohřeju." zvedala se taky."
D: ,,Zůstaň tu, hezky se uveleb, já jsem hned tady." dal jsem jí pusu a šel ohřát tu pizzu. Z ledničky jsem Mery vzal malinký šampíčko a sobě si vzal pivo.
D: ,,Tak prosim." podal jsem jí to.
M: ,,Jeee, děkuju." usmála se a vzala si to. Otevřel jsem jí šampíčko a sobě pivo.
Vlezl jsem si k ní pod peřinu, koukali se na telku a jedli přitulený k sobě pizzu.Co by mohli ještě podniknout?
ČTEŠ
Chci aby byla šťastná
Short StoryCelá povídka bude z pohledu Davida. Marie "Mery" Černá je sama na svýho pubertálního bráchu Kida. Rodiče jim před necelými 2 měsíci zemřeli při dopravní nehodě, kterou zavinil opilý řidič. Mery s rodiči už nebydlela, ale jezdila za nimi často na náv...