Chci aby byla šťastná

Tvrdohlavej

Pohled Davida:

S Mery jsme měli po službě. Čekal jsem na ní u vchodu, než se převlíkne. Po asi 15 minutách dorazila. Byla lehce namalovaná a moc jí to slušelo😍.
M: ,,Co na mě tak koukáš?" přišla Mery ke mě blíž.
D: ,,Jenom se koukám jak ti to sluší." usmál jsem se.
M: ,,Děkuju, tak vyrazíme?"
D: ,,Jo." přikývl jsem a vyrazili jsme na  cestu. Šli jsme přes park. Mery se chtěla projít a já jí toho tolik chtěl říct, ale nechci na ní tlačit.
M: ,,Co je? Co furt na mě tak koukáš?" zasmála se.
D: ,,Nic, mám oči, tak se koukám no."
M: ,,Jenom aby."
D: ,,Jen jsem se ti chtěl omluvit za to jak jsem se k tobě choval, fakt mě to mrzí.. Byl jsem pitomej."
M: ,,Už to nech plavat. Co bylo to bylo, omluvil ses mi a já to přijala. Nebudeme řešit co bylo."
D: ,,Ale měl bych ti asi vysvětlit proč jsem se tak choval."
M: ,,Poslouchám."
D: ,,Trpím bipolárkou a když mám manickou fázi, tak jsem víc akční. Což znamená, že mám potom větší apetit i na to a vypadám jako nadržený prase."
M: ,,Tak už to chápu."
D: ,,Fakt mě to mrzí."
M: ,,Už to nebudeme řešit jo? Já ti odpustila, vím proč si to udělal a chápu tě."
D: ,,Vážně?"
M: ,,Ano." kývla Mery.
D: ,,Děkuju ti." usmál jsem se na ní.
M: ,,No máš zač." zasmála se. ,,To, že jsem ti odpustila neber jako signál k tomu, že mezi náma bude něco víc." odmlčela se. ,,Nejsem zkrátka na vztah připravená."
D: ,,To chápu, počkej, počkej." podíval jsem se na ní překvapeně. ,,Ty by si jinak se mnou chtěla chodit? Řeknu ti to na rovinu. Já nejsem typ na dlouhý vztahy a už vůbec ne rodinej typ."
M: ,,To jsem dávno pochopila. Ale já  stejně po tom všem mám malou šanci na to otěhotnět."
D: ,,Promiň, to jsem nevěděl."
M: ,,Zvykla jsem si, že mě v životě už štěstí nepotká a že budu do konce života sama."
Kdybych mohl, objal bych jí a už bych jí nepustil, ale respektuju to, že neni na vztah připravená.
D: ,,A já bych ti nestačil?" vypadlo ze mě... Bože já jsem vůl jak anděl 🤦🏻‍♂️...
M: ,,Já teď vztah nechci, promiň."
D: ,,A v budoucnu?"
M: ,,Teď ti nedokážu odpovědět.. Po všech těch zkušenostech nemám moc důvěry v chlapi."
D: ,,To samozřejmě respektuju a chápu. Nevim co to ze mě vypadlo."
M: ,,Musíš mi dát čas, než zase začnu věřit v to, že chlapi nejsou jen nadržený prasata.. Co chtějí jen jedno a furt."
D: ,,Jasně, dám ti času kolik chceš."
M: ,,Děkuju." usmála se. Zrovna jsme dorazili do Depotu, sedli si a objednali si víno.
M: ,,Počkej, neměl by si pít víno, když máš tam to."
D: ,,Já se s tím neléčím. Prášky mě utlumujou..."
M: ,,Tak to chápu, taky si pěkně tvrdohlavej co?"
D: ,,Jo, ještě víc než ten tvůj brácha."
M: ,,Jo, ten je.. Je tvrdohlavej po tátovi. Divim se mámě, že to s tátou tak dlouho vydržela." zasmála se.
D: ,,Jak dloubo spolu byli? Jestli to neni tajný."
M: ,,Letos by oslavili 25 let manželství a 30 let co spolu začali chodit.."
D: ,,Ty jo, to je dost.. Takže asi poměrně brzo ne?"
M: ,,Jo, mámě i tátovi bylo 20, když spolu začali chodit a 25, když se vzali.  Mě měli, když jim bylo 27 a Kida, když oboum bylo 33."
D: ,,To vás oba taky měli brzo."
M: ,,Docela jo." přikývla Mery. ,,Teď mi ale povídej o tvojí rodině ty."

Co David na sebe a svojí rodinu "práskne"?