Odpouštím Ti naposled

Před dávnou dobou ve vzdálené Kanadě

Před třemi lety a pěti měsíci:

Uplynulo sedm měsíců od Meryina odjezdu a David nepřestával pátrat. Nepřestával věřit. Původní vztek, který na ní měl, už dávno opadl. Psal jí, volal jí, ale pořád bez úspěchu. Její telefon zůstával vypnutý a její ticho, které svým mlčením projevovala, ho obklopovalo ze všech stran. To mlčení bylo ohlušující. Věřil, že jednoho dne se to změní a zoufale se modlil, ano, David Hofbauer se modlil, aby se vrátila zpět. Byl začátek listopadu, což znamenalo, že Mery je v devátém měsíci. Brzy se mu narodí dítě a on u toho nebude. Štvalo ho to tak moc, ale už se na ní nedokázal zlobit. Tak se mu po ní stýskalo, tolik mu scházela, že to nedokázal.
Pátral po ní, kde se dalo. Volal Vali Slavíčkové, tlačil na Jardu Černého, kontaktoval i Ondřeje do Kosova, pořád se vyptával Emy s Míšou, dokonce volal i Adamovi, jestli se mu náhodou neozvala, i když u něj věděl, že je ta naděje nejméně možná, protože Adam s Mery se moc nemuseli. Přesto to zkusil, protože Mery byla občas nepředvídatelná a její chování bylo vysoce překvapující. Bohužel ale ani u Adama nebyl úspěšný, jak předpokládal.

Přes Matyho získal i kontakt na Lucku Krutinovou, která by též mohla vědět, kde je Mery. Byly přece takové kamarádky v době, kdy Mery žila s Davidem, měly se strašně rády i s Vali Slavíčkovou, to si pamatoval. Navíc žila přece v Kanadě, ne? Kdo říkal, že Mery nemohla odjet do zahraničí? Vlastně to bylo dost pravděpodobné. Nikde nebyla, nebyla v Praze, v Rubavě, nikde. A nikdo z jejich společných známých o ní nevěděl, neslyšel, prostě nic. Jakoby se po ní slehla zem. A během video hovoru s Krutinovou bylo Davidovi naprosto jasné, že je Mery skutečně v Kanadě. Lucie byla hrozně nervózní a párkrát se neuhlídala a koukala pořád za kameru. David si byl jistý, že tam Mery stála. Bohužel ale už nedokázal zjistit, kde Lucie přesně bydlí. Ona mu to říct nechtěla. Maty se mezitím odstěhoval do Anglie a když ho kontaktoval, aby se zeptal, kde by mohla Mery být, nedokázal mu odpovědět, protože se v rámci Kanady Lucie už několikrát stěhovala. Takže byl zase na nule.

Sedm měsíců uběhlo a David se soustředil na pátrání, na práci a občas na Šárku, která si přece jen nezasloužila, aby jí úplně přehlížel. Dál pokračovali v začínajícím vztahu, nicméně David měl s Šárkou nastavené určitě podmínky. Jasně řekl Šárce, že pochopí, když se s ním rozejde potom, co se dozvěděla o jeho poměru s vdanou Mery a taky o jejich dítěti. Šárka ale nehodlala vztah ukončit a argumentovala tím, že se to stalo ještě předtím, než se spolu začali vídat. David tedy souhlasil, že budou pokračovat ve vztahu, ale pouze pod podmínkou, že Šárka nesmí zapomenout, že i přesto, že jí má rád a záleží mu na ní, miluje Mery a pokud by se snad někdy vrátila, bude mezi nimi konec. Šárce se tento přístup nelíbil, ale akceptovala ho. A tak plynul čas. Z dnů se stávaly týdny a z týdnů měsíce. Listopad byl tentokrát hodně mrazivý. Venku mrzlo a Rubava se pomalu začala připravovat na Vánoce. Zatím začínalo jen tradiční svádění zákazníků formou vánočních ozdob a reklam, které měli jediný účel: nahnat lidi do obchodních domů a nakupovat na Vánoce. David tohle období nesnášel. Lidi šíleli. Jen jediné Vánoce strávil v klidu a pohodě a byl dokonce šťastný, že jsou. A to bylo v období, kdy žili s Mery spolu jako svobodný legální pár, o kterém všichni věděli.

David měl zrovna službu, ale byl klid, tak seděl v kumbále, kde ho překvapila Šárka. Seděli spolu na kanapi a líbali se. Šárka asi nehodlala zůstat jen u toho, protože mu začala sundávat modrý mundúr, David jí ale zarazil.
"Promiň, já teď nemůžu," řekl omluvně.
"Co se děje?" Šárka mu položila ruce kolem krku a na jeho zátylku si propletla prsty: "Vypadáš ustaraně."
David si jen zhluboka povzdechl a položil své čelo na její.
"Mám divný pocit, jako by se dělo něco, co se mě nějak týká a není to nic dobrého. Nějaké tušení, možná? Na intuici jsme tu měli jinou expertku," David se na chvíli zarazil a opět se omluvně podíval Šárce do očí: "Promiň." Řekl a zase odpojil jejich čela.
"To je v pohodě, můžeme o ní mluvit. Její intuice byla legendární," zasmála se chápavě.
"No prostě," pokračoval David: "nejsem žádný Rasputin nebo tak, ale prostě mám pocit tady..." David se dotkl dlaní své hrudi přesně na místo, kde mu tlouklo srdce: "jakoby se dělo něco zlého, něco, co se mě týká."

Šárka si ho pořád ustaraně měřila, pohladila ho po tváři a povzbudivě se na něj usmívala. Ani jeden netušil, jakou pravdu David měl. V ten samý moment jen tisíce kilometrů od nich v Kanadě totiž Mery začínal velice komplikovaný porod, který ohrožoval na životě jak jí, tak dvojčata, která čekala.

"Je to zlé," řekl kanadský doktor Lucii: "buďto zemře matka nebo zemřou všichni. Hrozí, že jako její jediná blízká osoba, budete muset rozhodnout o jejich osudu."