Odpouštím Ti naposled

Ticho před bouří

Davidovi zrovna končila služba a tak se převlékl a šel Šárce odevzdat nějaké papíry. Rozhodl se, že se po práci zkusí stavit u Mery, ačkoli riskoval, že ho vyhodí, kvůli dětem. Už ale odmítal čekat dál. Zastavil se u recepce.
"Tady mám, tu.... no to co si chtěla, tu zprávu," vysoukal ze sebe a ještě papíry očima kontroloval. Když mu Šárka neodpověděla, zvedl k ní oči. Seděla za stolem, držela se za břicho a byla bledá.
"Je Ti něco?" Zeptal se jí a starostlivě si jí měřil pohledem.
"Ne, nic." Odpověděla stroze a vzala si od něj desky se zprávou: "Nic, co by stálo za řeč."
"Určitě?" Zeptal se ještě, než se vydal domů.
"Kdyby mi něco bylo, nechám se vyšetřit svým doktorem, děkuju pěkně. Můžeš jít předstírat zájem jinam, myslím, že tam budeš úspěšnější." Odpověděla a i se zprávou zmizela u sebe v kanceláři. David si povzdechl, protočil panenky a odešel z urgentu.

Šárka se mezitím zavřela v kanceláři, opřela se o dveře a zády se sesunula dolů s rukou na břiše, které jí zcela očividně bolelo. Zkřivila tvář v bolestivou grimasu a několika hlubokými nádechy a výdechy se snažila bolest zahnat. Věděla moc dobře, co jí je, ale David byl ten poslední, kterému se chtěla svěřovat, i když věděla, že to jednou bude muset udělat. Raději ale později než dřív. Když je dnes viděla spolu na té chodbě, najednou si uvědomila, jak se Mery cítila a už se jí nedivila, že odjela. Byla v úplně stejné situaci. Muselo to pro ní být těžké. Šárka ale nemohla mít pro Mery až takové pochopení, protože by byla sama proti sobě. Jednou ho nechala a jí uklidnila, že jí jejich vztah nevadí. Proč to tenkrát nemohla nechat, jak to bylo? Zůstat se svou kukačkou, respektive kukačkama, s Michalem a nechat jí s Davidem na pokoji. Ale ne. Ona musela odejít z Rubavy, jak mučednice a všechno jí zničit. Od začátku tvrdila, že je dítě Michalovo, tak proč u toho nezůstala? David byl smířený, že není otec, i když pochybnosti měl, byl odhodlaný začít od nuly s ní, ne s Mery. Byl smířený, že zůstala s manželem. Tak proč si to rozmyslela? Proč všechno zničila? A když už musela spálit mosty a takhle dramaticky odjet, to tam nemohla zůstat? Všechno by bylo úplně jinak, kdyby ze sebe Mery neudělala mučednici, co odjela a vzdala se rodiny, přátel i domova pro Davida a jeho štěstí. Taková kravina. 

"Zmanipulovala si celý urgent a teď ses vrátila a myslíš si, jak si vyhrála, když si mi ho znovu vzala. Ale počkej, Mery, až se dozvíš, co ukrývám. Odhalím to v okamžiku, kdy to budeš nejmíň čekat. Počkám si, až budete pořádně šťastní a spolu, počkám si, až děti Davida přijmou a vy budete chtít začít znova. Na tenhle okamžik si ráda počkám a pak Tě tvrdě zasáhnu tak, aby Tě to pořádně bolelo. Měla jsem Tě ráda a Tys mě zradila. Tohle bude moje pomsta pro Tebe. Jen si užij to 'Ticho před bouří', dokud můžeš!"
Znovu se dotkla bolavého břicha  a zlomyslně se sama pro sebe usmála.

David mezitím došel k bytu, kde Mery s dvojčaty bydlela. Zvonil, ale nikdo neotvíral. Že by ještě nebyla doma? Chtěl se otočit a odejít, když jí spatřil, jak mu jde i s dětmi vstříc. Děti šly pár kroků před ní a Mery zrovna lovila klíče z kabelky.
"Mami, je tu táta," řekl Davídek. Mery zhlédla dolů na syna s překvapeným výrazem.
"Fakt řekl táta?" Podivila se v duchu a pak zvedla hlavu k Davidovi.
"Co tady děláš?" Zeptala se příkře, až tím děti překvapila.
"Musel jsem vás vidět, Mery. Nebudu už čekat dál. Nezlob se." Vysvětlil omluvně. Mery si povzdechla, vystoupila po schodech ke zvonkům a odemkla dveře: "No tak pojď dál, když už ses takhle pozval," řekla naštvaně a všichni čtyři vstoupili dovnitř. 
Vaneska nic neříkala, měla zase blbou náladu, tak jen chytla mámu za ruku. Mery to vycítila, tak si jí vzala na ruku a všichni vlezli do výtahu.
"Davi, stiskni  patro," řekla Mery. David bohužel nepochopil, že mluví na syna, tak oba dva nasměřovali prst na čtvrté patro a jejich dva prsty se tím dotkly.
"Máma myslela mě," řekl Davídek dotčeně.
"No promiň, tak si to stiskni," řekl David vyrovnaně. Nechtěl dávat najevo, že ho to vyvedlo z míry, Mery ale poznala, že ano.

Davídek stiskl patro a pak udělal něco neočekávaného. Objal Davida kolem nohou, protože výš nedosáhl. David se překvapeně podíval na šokovanou Mery, která jen pokrčila rameny. David tedy vzal syna na ruku jako Mery Vanesu. S Mery se na sebe usmáli, naklonili se k sobě a dali si rychlou pusu. A pak společně, když výtah zastavil, vystoupili a vydali se k bytu.