Zůstaň

18. KAPITOLA

HUNTER

„Ach jo, mně se tam dneska tak nechce," povzdychne si Maggie druhý den v pět odpoledne. Bree pobíhá ve spodním prádle mezi obývákem, kuchyní, koupelnou a svým pokojem a vůbec si nikoho a ničeho kromě oblečení a věcí na vlasy nevšímá.
„Klídek, já Olivera kdyžtak zpacifikuju," ujistím ji.
„Jsi hodnej," pousměje se a dopije svou sklenici vody, „ale myslím, že budeš mít o zábavu postaráno," dodá.
„Co máš na mysli prosím tě?"
„No přece Lydii. Přijde, ne?"
Včerejší večer byl parádní. Po mém vystoupení jsme se už k tématu, proč po ní nejedu, naštěstí nevrátili. Nevím, co bych jí řekl, kdyby to zas nadhodila. Už jsme si ale jen povídali, smáli se klukům, kteří zpívali slavné hity z romantických filmů, a taky tipovali, za jak dlouho se ta blond barmanka vrhne na Matta, kterej po ní dost jel.
Večer jsme si vyměnili pár obyč esemesek, ale o tý dnešní párty jsme se nebavili.
„Vlastně ani nevím," pokrčím rameny.
Maggie se v tváři mihne překvapení. „Vždyť jste celej večer byli jen spolu, to jste se k tomu fakt nedostali?"
„Bavili jsme se o jiných věcech. Na tu párty nedošlo."
„Tak já myslím, že přijde, ne? Aspoň kvůli tobě by mohla."
„Proč by měla chodit kvůli mně?"
Mags zavrtí hlavou. „Vy jste oba fakt tak strašně blbí."
Nic víc mi k tomu neřekne a přidá se k pobíhající Bree, které pomůže s česáním vlasů.
Ani já už to dál neřeším a zavřu se v pokoji. Natáhnu se po mobilu a otevřu chat s Lydií, abych zjistil, jestli ji dneska uvidím nebo ne.
Hunter: Nazdárek, Sedmikrásko. Míříš dneska na tu párty?
Na odpověď nemusím čekat dlouho.
Lydie: Ani ne, probudila se ve mně introvertní Lydie.
Zaplní mě pocit zklamání. Fakt jsem doufal, že ji večer uvidím.
Hunter: Ale no tak, přece mě v tom nenecháš samotnýho :(
Lydie: Myslím, že fanynky ti budou dělat dostatečnou společnost ;)
Kdybych ji neznal, řekl bych, že žárlí. Takhle ale vím, že chce prostě jen strávit večer v klidu u popcornu, čokolády a filmu.
„Tak Lydie prý nepřijde," oznámím Maggie, když se posadíme do auta. Bree tentokrát jela s nějakým novým nýmandem.
„Proč ne?" diví se.
„Má chvilku pro sebe."
„Tak to je škoda," povzdychne si. „Docela jsem si ji oblíbila."
Vlastně mě ani moc nepřekvapuje, že si zrovna ony dvě padly do oka. Jsou si, když nad tím tak přemýšlím, dost podobné. Nemyslím vzhledově, to jsou každá jiná, ale povahou. Obě jsou to introvertky, co se ale zároveň umí bavit, když na to přijde. Obě rády čtou, milujou romantický filmy a upřednostní klid před večírky.
„Ježíš, tady je lidí," zabrblá, když vjedeme na cestu u domu týpka, co tu párty pořádá. Zaparkuju až na konci ulice, aby mi zase někdo nepoblil auto. „Hlavně mě neopouštěj," šeptne.
Povzbudivě ji chytnu za zápěstí a společně vejdeme dovnitř. Rozhlédnu se kolem, ale Olivera naštěstí nespatřím.
„Pojď," pobídnu ji a společně se protáhneme davem až ke stolu, kde sedí kluci. Matt olizuje nějakou blondýnu, jejíž obří prsa má až u brady, a ostatní kluci se o něčem vybavujou.
„Nazdar, Mags," pozdraví ji Dylan. Dylan je jeden z těch hodnejch z týmu. „Jak je?" Jeho hlas zní soucitně.
Maggie se posadí na pohovku vedle něj. „Ujde to," odvětí krátce.
Já sebou plácnu do měkkého křesla. „Pivo?" nabídne mi další můj spoluhráč a strčí mi pod nos červený kelímek s chmelovým nápojem. Pohlédnu na Maggie, která přikývne.
„Dej si, domů to klidně odřídím." Vděčně se na ni usměju a pivo přijmu. Cítit v krku po tak dlouhé době tu příjemnou hořkou chuť mě uspokojuje. Pivo jsem fakt neměl ani nepamatuju.

O čtyři piva později už začnu bejt veselej. Užívám si společnosti dvou tmavovlásek, které kolem mě tančí. Každou chvíli se o mně otřou zadkem nebo mi nenápadně přejedou po ruce.
Po dalších dvou pivech se ocitnu nahoře v pokoji. Ležím na obří posteli a vychutnávám si pohled na ty brunetky, co klečí naproti sobě a vášnivě se líbají.
Po chvilce si každá lehne na jednu stranu vedle mě. Jedna se mi přisaje na rty, druhá mi začne jezdit rukou po rozkroku. Alkohol už mi ale tak stoupl do hlavy, že můj kámoš nějak nespolupracuje.
V tom zaslechnu jemné klepání na dveře, ale nevšímám si ho. Teď mě začne líbat ta druhá holka, zatímco ta první si vezme do parády malýho Huntera.
Dveře se otevřou a srdce se mi zastaví.
Lydie.
S tím nejvíc zklamaným výrazem, co si vůbec dokážu představit.