Spasitelka Temnoty

43. kapitola - Trest

Takže tady máte po 11 dnech další kapitolu.

Asi bych jí měla věnovat "králi Jelimánovi" ale fakt nwm, po tom jakej na nás byl na tréninku, když dělal "tréňu," a když se ještě nenaučil komentovat a hvězdičkovat (PS.: už se to nauč!) ...

Budu se snažit přidat něco i o víkendu. Jinak moc děkuju za všechny votes, komenty a readers! Jste úžasní čtenáři a já jsem ráda, že se vám Spasitelka líbí. Každej koment mě pořěší a stejně tak i vote, takže DÍKY!

Kapitola pro Jelimána.... ;) není zač :)

Přirazil mě na stěnu a přilepil se na mě celým svým tělem. Díval se mi hluboko do očí. Potom mi rozpustil vlasy.

„Takhle ti to sluší víc."

Nic jsem nestihla odpovědět, protože se dravě přisál na moje rty. Přejel mi jazykem po spodním rtu a tím si žádal o volení o vstup dovnitř. Já si s ním, ale chtěla pohrát, proto jsem mu to neumožnila. To se mu očividně nelíbilo. Jednou rukou mi sjel na zadek a zmáčkl ho. Vypískla jsem a on toho využil a vklouzl svým jazykem dovnitř. Začala zuřivá bitva o nadvládu, ale po nějaké době jsem prohrála a Cam se spokojeně šklebil. Když nám už došel dech, tak se ode mě odtáhl.

„To oblečení se mi na tobě nelíbí. A myslím, že ho v nejbližších několika hodinách nebudeš potřebovat vůbec."

„Tak si mě svlékn," vybídla jsem ho.

„Beru to jako výzvu, honey." Chytil lem mikiny a přetáhl mi jí přes hlavu. To samé udělal i s mým tričkem. Zahleděl se na mojí černou krajkovanou podprsenku. „Není to ta, co jsme kupovali v Paříži?"

„Hmm... jo je to ona."

„Líbí se mi na tobě." Usmála jsem se. „Ale líp budeš vypadat bez ní. Ale na to přijde řada až po kalhotách." Jakmile to řekl, zahákl ukazováček za gumu mých šedých tepláků a začal mi je pomalu stahovat dolů. Tepláky si udělaly leteckou dráhu někam napříč pokojem. Cam ode mě poodstoupil a začal si mě prohlížet. „Máš dokonalý tělo!"

„Nepřeháněj!"

„Je to pravda. Je jenom pár věcí, které bych mohl dělat celej život. A všechny jsou s tebou."

„A co je to za věci?" Zeptala jsem se a přitom se opřela o stěnu za mnou.

„Líbat tvoje rty, koukat na tvoje dokonalý tělo, spát s tebou v jedný posteli a říkat ti, jak moc tě miluju." Jeho slova mi zrychlila dech a zaplnila mysl. „No, ale to můžu dělat potom. Teď je na řadě tvůj trest." Přešel k posteli a sedl si na ní. „Pojď sem a lehni si na moje kolena."

Udělala jsem, co po mě chtěl. Najednou jsem jeho ruku ucítila na mém zadečku. Začal mě v kruzích hladit. Najednou jeho ruka zmizela. Ovšem za nedlouho jsem jí ucítila znovu, ale společně se štípavou bolestí. Vykřikla jsem a snažila se dostat z jeho dosahu. Ovšem marně... Držel mě až moc pevně.

„Co to děláš?!" Ptala jsem se zmateně.

„Nemůžu si pomoct, ale máš tak úžasnej zadek..." Další plesknutí. Štípalo to jako čert.

„Prosím, nech toho."

„Tak dobře," řekl, ale vzápětí mě zase plácl přes zadek.

„Řekl jsi, že to už stačí!"

„Vždyť jo... Už ti nenaplácám." Pustil mě a já se mohla posadit.

„Víš, že to bylo docela dost úchylný?" Upozornila jsem ho.