patnáct

2.1K 251 60
                                    

Ͽ E V A N Ͼ

Evan si oddechl, když Kitovi rodiče opravdu doma nebyli. 

U Kita žádný klíč nenašel, a tak musel využít onoho náhradního ve ventilaci. Odhadl dveře, které byl mohly být od Kitova pokoje, a praštil s ním na postel. Až pak rozsvítil světlo.

Kitovo triko s krátkým rukávem bylo částečně roztrženo a měl naprosto dobitá kolena. Ty džíny už budou nepoužitelné.

"Máte někde nějakou lékárničku?" zeptal se Evan, ale Kit se jen na posteli převrátil, zabořil obličej do polštáře a nemluvil. 

Evan si povzdechl a vydal se zpátky do kuchyně. Až v tu chvíli si všiml věcí, které by tady nečekal - kočárek, balení plen, polorozpadající se postýlka. Co to tady dělalo?

Zvrtěl hlavou a vydal se do kuchyně. Pootvíral každou skříňku, každý šuplík, ale nemohl najít nic, co by mohl použít na Kitovy rány. Nepřicházelo ovšem v úvahu, že by mu je nechal takhle zanesené.

Popadl jednu misku a napustil ji vodou. Pak se přemístil do koupelny a prohledal to tam. Nebyla to žádná sláva, ale našel aspoň houbičku, kterou se rozhodl ten nejhorší písek vyčistit, a desinfekci.

Když se vrátil do pokoje, Kit vypadal, že spí. A možná spal, Evan to nezjišťoval. Aspoň se nebude bránit, že se ho dotýká. Nebude ho odstrkovat tak jako u jezera, než přišla Rosie, aby je náhodou neuviděla. 

Tiše si dřepl k posteli. Kit měl svěšené nohy na zem a celkově jeho pozice vypadala naprosto nepohodlně, ale očividně mu to vyhovovalo. Evan namočil houbičku do vody a pokusil se setřít zrna písku z jeho kolen.

Kit sebou cukl. "Ty džíny," zamumlal do polštářů. "Musím si je sundat."

To samozřejmě Evana napadlo taky, ale ani nechtěl vědět, jak by Kit reagoval, kdyby ho začal svlékat. 

Kit se nemotorně postavil a začal si odepínat pásek. Tedy, alespoň se o to pokoušel. "Kurva," zamumlal po chvíli. Evan viděl, jak jeho ruce naprosto neví, co dělat, aby pásek odepnuly.

Podíval se na Kita a čekal, až si ho Kit taky všimne. Netrvalo dlouho, navázal s ním oční kontakt a povzdechl si. Pak se přestal s páskem prát a nechal Evana, ať to udělá on. 

Nebyl to klasický pásek, a tak se Evan ani nedivil, že to Kitovi v jeho stavu nešlo.

Pak Kit Evanovy ruce odstrčil a džíny si sundal sám. Evan měl tak plný přístup k jeho kolenům.

Nečekal, že bude o půl noci čistit kolena Kitovi v jeho bytě, ale hádal, že to každopádně bylo lepší, než kdyby pro něj musel skákat do jezera a oživovat ho, protože to tak nějak očekával. A neměl tušení, jestli by se odvážil. Pravděpodobně ne. 

Nepromluvili spolu ani slovo, dokud se neobjevila Rosie. Evan sám ani nechápal, proč je mezi nimi tak napjatá atmosféra, ale uvědomoval si, že to způsobuje především Kit. Pravděpodobně se mu ani trochu nelíbilo, že ho Evan viděl v takovém stavu. 

Když Rosie přijela, Evan už očisťoval Kitovi druhý loket. Rosie proto popadla desinfekci a čisté rány začala desinfikovat. 

Pracovali v tichu, zatímco jim Kit usínal v sedě. Když byli hotoví, Rosie mu pomohla si lehnout a zakryla ho. Začala mu něco říkat, a tak Evan pokoj opustil, aby jim nechal trochu soukromí. Když se objevil opět v obýváku, pohled mu znovu spadl na kočárek.

"Jeho máma před pár hodinami porodila, proto se tak zřídil," uslyšel za chvíli za sebou. Rosie zavírala dveře od Kitova pokoje.

"To je to tak špatná zpráva?" zeptal se Evan.

Waves of TomorrowKde žijí příběhy. Začni objevovat