Waves of Tomorrow

padesát jedna

Ͽ E V A N Ͼ

Evan vnímal čas zvláštně.

Než s Kitem začal chodit, uběhly od jejich prvního setkání nějaké čtyři měsíce. Jemu to ale přišlo minimálně jako rok, především kvůli jeho citům k němu, proto mu čas ubíhal neuvěřitelně pomalu a že by se mezi nimi něco stalo, to se zdálo v nedohlednu.

Když mu a mámě ale otec oznámil, že se zasnoubil, ten půl rok od jejich rozvodu byl prostě nedostatečný. Vždyť mu přišlo, že jsou to tak dva měsíce.

Pak si ale uvědomil - kdo ví jak dlouho s tou druhou ženou byl u předtím? Klidně to mohl být rok, i víc, to nevěděl.

Šokovalo ho to. Jeho máma naštvaně tipla telefonem. Evan očekával slzy, ale nepřišly, jen se na něj otočila. "Víš, kolik jí je? Dvacet sedm. Klidně by mohla být tvá sestra. Nebo přítelkyně."

Kit se vedle něj zatvářil ublíženě. Bohužel se u nich nachomýtl zrovna, když otec volal jeho mámě.

"Je o sedm let starší jak já," namítl Evan. "To je na mě až moc. Raději zůstanu u Kita."

Jeho máma se zastavila uprostřed nervózní chůze a podívala se na Kita. "Promiň. Samozřejmě tím nemyslím, že bych s Evanem viděla nějakou o sedm let starší zlatokopku."

Evan měl co dělat, aby zadržel smích. Byl v tom úspěšnější jak Kit, který téměř vyprskl. "Takhle jsem to vůbec nevzal, paní Clarková, nebojte."

I když by měl mít plnou hlavu toho, že jeho otec se bude brát s o dvacet let mladší ženou, v tu chvíli si uvědomil, jak je rád, že si Kit s jeho mámou už rozumí bez jakékoliv nervozity a je kolem ní uvolněnější.

"Nejdu tam," zavrtěla hlavou jeho máma. "Já tam prostě nejdu." Podívala se na Evana. "Ale ty bys asi měl."

Evan věděl, že by měl. Byl přece jeho syn, syn úspěšného obchodníka, kterému by snad zkazilo reputaci, kdyby se jeho vlastní dítě odmítalo objevit na jeho svatbě. To mu taky nechtěl úplně udělat.

Vzal Kita za ruku a propletl si s ním prsty. "No jo, vypadá to, že jdeme na svatbu."

Kit si odfrkl. "Jako kdyby byla šance, že zrovna mě tam pustí."

"Bude to jednoduchý," pokrčil rameny Evan. "Prostě mu řeknu, že buď jdeš se mnou nebo nejdu vůbec.

Samozřejmě to obnášelo, že se Kit seznámí s půlkou Evanovy rodiny, takže pokud by nechtěl jít, nenutil by ho.

Kit se ale ušklíbl. "Myslím, že mu tak pěkně rozvaříme vodu v těle."

"To ano," souhlasil s úsměvem Evan.

Jeho máma se zasmála. "Vy jste fakt strašní. Ale geniální."

Takže za měsíc se vydali na svatbu. Když měl jeho táta tolik peněz, nedělalo mu problém za měsíc zorganizovat svatbu takového měřítka na lokaci, jejíž pronájem byl pravděpodobně dražší, než cena bytu jeho mámy.

Ten týden měl Kit narozeniny. Takže nejlepším dárkem určitě bylo ho vzít na svatbu člověka, který ho nesnáší. To se Evan opravdu předvedl.

Naštěstí Kit narozeniny nesnášel, a tak to tak vůbec nebral, protože každoročně je ignoroval. Evan mu přece jen něco koupil, ale měl v plánu mu to dát až v onen den. Možná ho Kit zabije, možná se nad ním slituje.

I když mu otec nabízel, že můžou přespat u Alice, alias jeho nastávající, stejně jako jeho bratr Ben, Evan odmítl a raději jim zabookoval hotel. On, Kit a jeho otec v jednom domě neznělo jako ten nejlepší nápad.