Waves of Tomorrow

dvacet jedna

Ͽ E V A N Ͼ

Evan se vrátil domů až kolem druhé hodiny, za což ho máma napomenula, protože nebyl ani na oběd. Dřív by to stejně nezvládl, když se probudil v deset a pak byl s Kitem na recepci.

Přemýšlel, jestli by měl říct o celém tom večeru Adamovi. Nebo spíše co by měl říct, protože samozřejmě si s Adamem volal a řekl mu, že jde s Rosie a jejími přáteli ven. Jestli Adam věděl, kdo Rosie je a že je to Kitova nejlepší kamarádka, těžko říct.

Teď se Adam totiž vracel domů a Evan šel k němu.

Otevřel mu přímo on, a tak se hned Evanovi dostalo objetí a polibku na přivítanou. Pak šel společně s ním do jeho pokoje. "Jaký to tam bylo?" zeptal se Adama, když se posadil na jeho postel. Adam létal po pokoji a vybaloval si oblečení. Evana překvapilo, jak málo plavek, ručníků a dalších věcí, potřebných k plavání, o kterých ani sám netušil, Adam s sebou na plaveckém soustředění měl.

"Docela fajn," odpověděl. "Jen Ralph neustále něco hrotil, především teda to, že ho trenér nenechá plavat dvoustovku na příštích závodech."

"Proč ne?" optal se Evan. Ne, že by ho nějak plavání zajímalo, ale věděl, že Adam o tom mluvil rád.

"Není to tak dlouho co mu vůbec sundali sádru. Ani tu stovku, co plave, by neměl. V tomhle je snad ještě horší jak já," uchechtl se. Evan hned věděl, jak to myslí, protože Adam byl člověk, který chtěl být na každých závodech, v nejlepších disciplínách a uvědomoval si, že je sakra dobrý plavec.

Evan se zasmál. "Hele, zase bych brzdil, tebe je těžký v tomhle překonat."

Adam se zastavil v půlce chůze ke skříni. "Hej!" ohradil se. "Nejsem tak strašný."

Evan zvedl jedno obočí. Proběhla mezi nimi bezeslovná komunikace. Adam poraženecky svěsil ramena, ale nedalo mu to a tiše se řehtal.

Kdyby Evan nepřišel, možná by trvalo Adamovi se vybalit deset minut. Takhle mu to trvalo půl hodiny, a to se ještě Evan zvedl, aby mu pomohl.

Jenže sotva šáhl do přední kapsy kufru, aby vytáhl věci z odtud, pod ruce se mu dostala malá krabička."Uhm," vydal ze sebe, když si krabičku prohlížel, "a kondomy jsi měl s sebou na co?"

Vypadalo to, že nejprve Adam znejistěl, ale nakonec jen přešel k Evanovi, vzal mu krabičku z ruky a zkoumavě si ji prohlédl. "Do té kapsy se ani nedívej, tu já nepoužívám. Tohle je asi ještě z nějakého dřívějšího tripu."

Evan by si nejraději nafackoval, za ty myšlenky, které ho ihned napadly. Sám, kdyby vzal doma jeho starý kufr nebo i ten, co používal teď, našel by spoustu věcí v náhodných kapsách. 

Adam ho chytil kolem pasu, přitáhl si ho k sobě a dal mu pusu na tvář. "Přísahám. Ale nebráním se tomu je hned využít."

Evan ho se smíchem odstrčil. "Když máš doma rodiče? Sestru? Nemyslím si."

"Ale-"

"Tvoje sestra je hned ve vedlejším pokoji. Takže opravdu ne," zastavil ho Evan dřív, než stihl říct kdo ví co dalšího. 

Adam téměř zakňučel. Pak se ale narovnal a zeptal se. "Večer můžu přijít?"

Evan souhlasil, ale Adam nakonec nepřišel a to kvůli několika událostem, které se staly v následujících dvou hodinách.

Nejprve šel přímo od Adama do obchodu, aby se stavil pro pár věcí, o které si jeho máma požádala. Tam potkal ono Ralpha a jelikož se Evan díky Adamovi znal už s celým plaveckým týmem alespoň od vidění, když za sebou stáli v řadě u pokladny, dal se s ním Evan do zdvořilostní konverzace.